Česká stopa na oběžné dráze: Zdánlivě obyčejná kostka mění Brno ve vesmírnou velmoc
Výběr redakce
„Na počátku všeho byla Kostka.“ Tuhle větu velmi dobře znají fanoušci filmových Transformerů. Jenže v Brně dostala úplně jiný význam. Právě tady totiž díky studentům Vysokého učení technického vznikla družice, která letos na začátku července odstartovala směrem na oběžnou dráhu.
Družice Kostka se stala začátkem jedné výjimečné studentské cesty směrem na oběžnou dráhu. A možná i důkazem, že se Česko pomalu mění z pozorovatele vesmíru na zemi, která se na jeho výzkumu stále víc podílí. „Vzniklo to přibližně před třemi lety, kdy se skupina pěti studentů studijního programu Space Applications rozhodla udělat projekt – návrh hypotetické vesmírné mise, a řekla si: ‚Proč bychom to nemohli zrealizovat a udělat reálnou vesmírnou misi?‘ V zahraničí fungují CubeSat týmy, které staví svoje CubeSaty. V Česku nic takového do té doby nebylo. A tak chtěla zrealizovat něco takového a rozhodla se, že prvním projektem bude právě mise Kostka. Dohromady se na tom projektu vystřídalo asi 83 lidí z různých disciplín,“ vypráví o počátcích projektu Kostka Šimon Sloboda, vedoucí týmu Y-Space.
Mise KOSTKA představuje pro YSpace první krok na cestě k průzkumu vesmíru a popularizaci tohoto oboru. Zdroj: Se souhlasem webu vut.cz
Když se z projektu stane mise
Nejde přitom o ledajaký studentský projekt. Kostka je vůbec první družicí navrženou, postavenou i otestovanou výhradně studenty Vysokého učení technického v Brně. A začátkem letních prázdnin přišel okamžik, na který čekali celé měsíce. Družice Kostka odstartovala 7. července, deset minut po deváté ranní středoevropského času, na oběžnou dráhu Země, a to v raketě Falcon 9 společnosti SpaceX. „Když člověk ví, že nad tím strávil desítky hodin, sám ten satelit držel v ruce a sám ho dával do deployeru, tak je to hodně nepopsatelné, hodně silný zážitek,“ sdílí své emoce jedna z účastnic projektu v pořadu Prima Česko.
A další dodává: „Měl jsem na starosti celou integraci satelitu a následné testování před samotným startem, kdy jsme museli ověřit, že samotný satelit vydrží podmínky startu a následně přežije na orbitě.“
Kostka ovšem není jediným důkazem, že se právě Brno stává jedním z center českého kosmického průmyslu. Už příští rok by měl do vesmíru odstartovat další čistě brněnský projekt – družice BRNOsat, jak připomíná Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno: „Na začátku byl náhodný rozhovor, který mě a mé kolegy inspiroval k tomu, že bychom se do něčeho takového mohli pustit. Ten rozhovor ale proběhl před dvěma lety a dva roky trvala administrativa, protože se jedná o vlastně velmi složitý proces.“
Čtěte také
Na palubě družice povezou své experimenty hned dvě brněnské univerzity. Vědci budou testovat technologie, které mohou jednou využívat posádky při dalších kosmických misích, ale také mohou pomoci zkoumat vesmír způsobem, který zatím nikdo nevyzkoušel. „Na nás je především vědecká část projektu ve smyslu pozorování vesmíru, tedy přesněji řečeno, budeme se koukat směrem do hlubin vesmíru ve vlnové délce, která zatím ještě nebyla zkoumána. A jsme velice rádi, že budeme takový předskokan pro NASA,“ netají se nadšením Tomáš Kašparovský, proděkan pro rozvoj Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
A doplňuje ho Vladislav Janíček, rektor Vysokého učení technického v Brně: „Na Brnosatu jsou tři malé kostky. My máme jednu z nich a v rámci ní budou, jak již bylo řečeno, dva experimenty. Jeden experiment se bude týkat testování odpařování maziv v beztížném stavu. A druhý experiment se bude týkat tepelného spínače, který jsme na univerzitě vyvinuli v rámci projektu ESA a jehož funkčnost budeme ověřovat ve vesmíru.“
Mise kostka má potenciál urychlit a zlevnit přenos dat a zjednodušit jejich dostupnost pro další zpracování v rámci projektu meteorologické stanice s pracovním názvem KAPLIČKA, která bude umístěna na Nelsonově ostrově v Antarktidě. Zdroj: Se souhlasem webu vut.cz
Česká stopa na oběžné dráze
Svůj díl na misi nese samozřejmě i Hvězdárna a planetárium Brno. „Vkládáme tam pár astronomicko-brněnských vtípků a hlavně budeme propagovat projekt jako takový, protože to bereme jako příležitost ukázat lidem, že kosmický výzkum i průmysl jsou důležité a že má smysl třeba jít studovat na vysokou školu a věnovat se takovýmto věcem,“ uvádí Jiří Dušek.
A česká stopa ve vesmíru bude v příštích letech ještě výraznější. Až se na Mezinárodní kosmickou stanici vydá budoucí český astronaut Aleš Svoboda, jeho úkolem nebude vesmírnou raketu jen pilotovat. Spolu s ním zamíří na oběžnou dráhu také třináct českých experimentů, na kterých tam bude pracovat. „To bude náplň mé práce na ISS. Těch experimentů máme rekordní počet. Budu se je učit obsluhovat až těsně před odletem,“ říká astronaut ve výcviku.
Předměty zkoumání budou lidské zdraví, nové materiály, nanotechnologie nebo robotika. Jiné výzkumy se zaměří třeba na léčbu rakoviny i vývoj technologií využitelných nejen ve vesmíru či v běžném životě na Zemi. Budoucnost kosmického průmyslu stojí na lidech, kteří třeba už teď pokukují po oboru, který jim umožní ponořit se do výzkumu či vývoje. „Já si myslím, že fascinace vesmírem působí na všechny generace. A pro tu mladou je to obzvlášť důležité, protože ona nám umožňuje jednu magickou věc: otevřít cestu k přírodovědným a technickým oborům. Chceme velmi aktivně pracovat se školami, aby věnovaly každému dítěti, které se vyučuje, speciální pozornost – že má své jedinečné vlastnosti. V rámci nových vzdělávacích programů budou obsažena i témata seberozvoje, poznávání toho, co mu jde, jaké jsou jeho silné stránky. Aby stále častěji vyrůstaly osobnosti, jako jsou šikovní studenti, Aleš Svoboda nebo mladé dívky, které dokážou měnit svět,“ doufá Jakub Rybář, zmocněnec MŠMT pro popularizaci vědy.
Možná právě teď sedí v některé české třídě další žák či student, který jednou postaví družici, vyvine experiment nebo třeba sám poletí do vesmíru. Pokud se to stane, bude na počátku všeho znovu jedna na první pohled obyčejná myšlenka: Proč to nezkusit?
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Úkoly pro budoucího českého astronauta: specializovaný výcvik napříč planetou, pak pilotování vesmírné lodi
