Obránci zvířat bojují proti rychlokuřatům. Za uši dostal i Jágr s Babišem

Kuřata, která stěží unesou vlastní nohy a pod náporem mohutných těl se jim lámou kosti. Často umírají hladem či žízní. Takhle to podle záběrů zveřejněných Obránci zvířat vypadá v standardních českých chovech kuřat na maso. Snímky pocházejí ze tří farem v České republice – Blšan u Loun, Dubějovic a Lán. Obránci zvířat v nové kampani Rychlokuřata upozorňují na utrpení kuřat, která se vlivem šlechtění zvětšila za posledních 50 let čtyřnásobně. OBRAZ vyzývá supermarkety a další firmy, aby přestaly prodávat maso z přešlechtěných kuřat.

Z jednoho na čtyři kila

V České republice se ročně odchová asi 140 milionů kuřat na maso a naprostá většina z nich jsou tzv. rychle rostoucí plemena neboli rychlokuřata. Jsou vyšlechtěna tak, aby dorostla co nejrychleji a do co největších objemů svalstva s vynaložením minimálních nákladů. Podle listu The Economist v roce 1957 vážilo 56 dní staré kuře necelé kilo, v roce 2005 se váha stejně starých kuřat pohybovala kolem čtyř kilogramů.

Neunesou je vlastní nohy

„Šlechtění udělalo z kuřat naprosté mrzáky. Z malého roztomilého kuřátka se kvůli přešlechtění stane během pěti týdnů více jak dvoukilové monstrum, které sotva unese vlastní tělo. Pod náporem svalstva se jim lámou nohy, a mnohdy pak nezvládnou ani dojít k potravě a umírají hladem nebo žízní. Jde o systémové týrání zvířat, před kterým už nemůžeme zavírat oči,“ popisuje chovy kuřat vedoucí kampaně Rychlokuřata Radim Trojan z OBRAZu.

Zavazují se i první obchodní řetězce

Jinde v Evropě už se podmínky chovu mění k lepšímu. Obchodní řetězce a další firmy přijímají tzv. European Chicken Commitment (ECC), který stanovuje vyšší standardy pro chov kuřat. Jde zejména o závazek využívat výhradně plemena, která rostou pomaleji a mají přirozenější vývoj. V České republice se k podporovatelům zařadily i první lokální supermarkety. Konkrétně KONZUM Ústí nad Orlicí a Jednota České Budějovice zastřešující značky Trefa a Terno.

K boji za lepší podmínky chovu kuřat dle požadavků ECC se po celém světě zavázaly i jiné firmy, které to slibují dodržovat ve všech zemích, kde mají prodejny. Jde například o Marks & Spencer, řetězec Lidl, ale i třeba fastfoodovou síť KFC či kavárenský řetězec Starbucks.

„Ve Francii, Německu nebo třeba i Polsku supermarkety přestávají podporovat utrpení rychlokuřat a zavazují se k vyššímu standardu. Je na čase, aby tento krok následovali i zdejší obchodníci. Jsou to právě řetězce, které mají sílu ukončit toto obludné týrání zvířat tím, že začnou nový standard vyžadovat od svých dodavatelů. Vždyť právě závazek řetězců před čtyřmi roky vytvořil podmínky pro ukončení klecových chovů slepic. Teď je třeba znovu konat,“ komentuje situaci Trojan.

Možnost vyjádřit nesouhlas se špatnými životními podmínkami ve velkochovech mají lidé na webových stránkách kampaně www.rychlokurata.cz. Na webu si mohou prohlédnout fotografie z českých chovů a dozvědět se více o podmínkách, které ve velkochovech panují.