Foto: ČTK
Jana Maláčová
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů ani v pondělí nenašli shodu na pravidlech kurzarbeitu. Dvouhodinové mimořádné jednání, přesunuté kvůli sporu o výši náhrad z minulé středy na pondělí, opět skončilo bez výsledku. Sdělila to ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly bylo předem jisté, že vláda v pondělí kurzarbeit neschválí a dál se bude hledat kompromis. Odbory navrhly prodloužit program Antivirus z konce října do konce roku, aby byl čas na přípravu kurzarbeitu.
K tématu
Jednání se přesouvá už potřetí
Vláda o návrhu novely s nastavením pravidel jednala už minulé pondělí a středu, shodu ale nenašla a nerozhodla. V pondělí 14. září měla zasedat od 14:00. Premiér Andrej Babiš (ANO) ale svolal mimořádnou schůzku se zástupci zaměstnavatelů a odborů. „Kurzarbeit bez výsledku,“ poznamenala po dvouhodinovém jednání ministryně.
Pondělního jednání se vedle Babiše a Maláčové, zástupců odborové konfederace, Svazů průmyslu a dopravy či Hospodářské komory účastnil i šéf ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček a vicepremiéři Alena Schillerová a Karel Havlíček (oba za ANO).
Kurzarbeit představuje zkrácenou pracovní dobu při ekonomických či jiných potížích. Firma platí zaměstnancům za odpracované hodiny, stát jim pak poskytuje část mzdy za neodpracovaný čas.
Neshod je hned několik
Kurzarbeit by měl podle plánu od listopadu navázat na dočasný vládní program Antivirus s příspěvky na mzdy, který má skončit na konci října. Odbory navrhují, aby vláda vyplácení podpor prodloužila do konce roku. Podle Středuly by tak vzniklo víc prostoru pro přípravu a přijetí kurzarbeitových pravidel. O případném prodloužení Antiviru mluvili už dřív i zaměstnavatelé.
K tématu
Shoda není například na výši kurzarbeitové náhrady, kterou by měl pracovník dostávat od státu za neodpracované hodiny. Rozpor je také v tom, kdy by se mělo ke kurzarbeitu přistoupit. Podle poslední dostupné verze novely o zaměstnanosti opatření vždy měla zavést pokynem jen vláda.
Zaměstnavatelé i někteří ekonomové jsou proti. Podle nich se má nástroj začít využívat při určitých ekonomických potížích, ne po politickém rozhodnutí. Rozpory jsou i v pohledu na to, jaké by firmy se zkrácenou prací měly platit odvody. Nejasnosti jsou i u nastavení vzdělávání lidí, pro něž podnik nemá práci. Jasné nejsou ani dopady na státní rozpočet či další záležitosti.
ČTK
Česká tisková kancelář
