Vláda se chystá schválit novelu s novými pravidly kurzarbeitu
Vláda se ve středu chystala schválit novelu s pravidly kurzarbeitu, která by mohla platit už od listopadu. Dopoledne ale jednání přerušila s tím, že zatím neexistuje shoda na výši náhrad a požadavku vzdělávání. V noci pak kabinet oznámil, že debata bude pokračovat až v pondělí.
„Chceme, aby se lidi mohli vzdělávat na návrh Úřadu práce a aby měli alespoň 70 procent,“ uvedla po jednání ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Oponenti uvnitř vlády podle ní mluví o rozpětí mezi 60 až 75 procenty náhrady čistého výdělku. Ještě dopoledne se ale hovořilo o nižší hodnotě náhrady.
„Mohlo by to být 50 až 70 procent čistého výdělku, nejvýše však 1,5 násobku průměrné mzdy. Sociální a zdravotní odvody by platil zaměstnavatel,“ vysvětlila v dopoledních hodinách reportérka CNN Prima NEWS Jana Schillerová.
Podle posledních informací by stát mohl doplácet za jeden až čtyři neodpracované dny týdně. Podporu by dostal zaměstnanec, který by v podniku pracoval alespoň tři měsíce.
Kurzarbeit má navázat na program Antivirus, který zatím pokrývá období od 12. března do konce října. Jednání zástupců vlády o kurzarbeitu, neboli zkrácení pracovní doby při nedostatku práce, začalo ve středu v dopoledních hodinách. Vláda však mimořádné schůzi krátce po zahájení přerušila. Pokračovat má od 19 hodin. Sdělilo to tiskové oddělení vlády.
Takzvaný kurzarbeit by se měl využívat při epidemii, přírodní pohromě, kyberútoku nebo nárůstu nezaměstnanosti. Firma by při poklesu zakázek zkrátila pracovní dobu a platila zaměstnancům jen za odpracované hodiny. Zbylý čas by jim doplácel stát.
ČSSD: Náhrada 50 procent je nepřijatelná
Hlavní spor napříč ministerstvy se vede o něco jiného — o výši podpory. Dosavadní návrh ministerstva financí na pokrytí 50 až 70 procent čistého výdělku je totiž pro ČSSD a ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) „naprosto nepřijatelný,“ jak ve středu v pořadu 360° Pavlíny Wolfové řekl náměstek ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové Robin Povšík (ČSSD).
Vysvětlil, že je zkrátka nereálné, aby zaměstnanec pracující za minimální mzdu, která v současnosti činí 14 600 korun, dostal 7 300 korun měsíčně. „To je pro určité lidi jedna běžná večeře v centru Prahy a pro jiné jídlo na celý měsíc,“ uvedl. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) proto vychází z toho, že „náhradový poměr by měl být 80 procent čisté mzdy, popřípadě více,“ jak uvedl její místopředseda Vít Samek.
Podle Povšíka se ale ministerstva již shodly na době podpory kurzarbeitu. Ta by měla nakonec být maximálně 12 měsíců. „Celý zákon je postaven, a tlačí ho tak zejména pan premiér, na tom, aby exekutivně rozhodovala prostřednictvím nařízení vláda,“ uvedl Povšík. Zároveň ale sdělil, že MPSV společně s ČSSD by chtělo, aby byl zákon „pevnější a rigidnější, aby prostředí pro podnikatele, kteří potom zaměstnávají miliony lidí, bylo předvídatelnější,“ řekl. Na tom se ale podle něj ministerstva zvládnou dohodnout.
Podle Povšíka návrh nakonec bude přijat. „Jisté je, že kurzarbeit projde vládou. Kdyby se ale náhodou stalo, že nevyjde termín 1. listopadu, MPSV se domnívá, že program Antivirus by měl být prodloužen. Je ale jasným zájmem, aby tady kurzarbeit od 1. listopadu existoval, pan premiér to ve středu řekl poměrně jasně, a proto vlastně vláda přerušila jednání,“ uvedl Povšík.
Program má mezery
„Do budoucna by mechanismus kurzarbeitu měl znamenat, že se pod zaměstnanci v čase ekonomické tísně rozevře jakási ‚záchranná síť z peněz daňového poplatníka. Budou ji tedy ze svých daní platit také osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ). Ty však samy s žádnou takovou ‚sítí‘ počítat nemohou,“ podotýká Lukáš Kovanda z Národní ekonomické rady vlády.
Řada OSVČ totiž – na rozdíl od zaměstnanců – nyní už tři měsíce nepobírá od státu vůbec žádnou pomoc. Příkladem jsou průvodci turistů. „Vzhledem k tomu, že 8. června doběhlo období, za něž se vyplácely kompenzační bonusy pro OSVČ, jsou nyní dotčené OSVČ, včetně právě průvodců, bez příjmu,“ doplňuje Kovanda. Úlevy na sociálním a zdravotním pojištění jim přitom skončily letos koncem srpna.
O dalším průběhu z jednání na Úřadu vlády budeme průběžně informovat.
