Měli jsme se v roce 1938 bránit? Odvaha nechyběla, spor dodnes budí vášně
Měla to být velkolepá ukázka schopností nové zbraně německé Luftwaffe, jenže cvičný seskok výsadkářů v týlu československých opevnění nedaleko Bruntálu, uskutečněný s maximální pompou, málem skončil fiaskem. Pod dohledem říšského maršála Hermanna Göringa a dalších pohlavárů Třetí říše 7. října 1938 nejprve seskočilo asi 1 000 německých parašutistů, aby připravili plochy pro přistání dalších jednotek a simulovali útok proti linii v té době už zbytečných československých bunkrů. Nepovedené cvičení ještě neznamená, že by si podobně neumětelsky při útoku na Československo vedly i ostatní složky německé armády. Přesto se už desítky let vtírá otázka, zda jsme se v roce 1938 neměli bránit.
Putin křísí Mrtvou ruku. V tajném podzemním městě jezdí autobusy, má zajistit jadernou odvetu
Rusko v posledních letech tajně buduje obří podzemní velitelské centrum v pohoří Ural, odkud by v případě jaderného útoku mohl přijít rozkaz k odvetě proti Západu. Vyplývá to ze společného vyšetřování listu The Sunday Times, dánské organizace Danwatch a Dossier Center, které analyzovaly přes dva miliony ruských armádních dokumentů. A na rekonstrukci bunkru ruská vláda rozhodně nešetří.
Jak silná byla čs. armáda v září 1938? Přes milion mužů mělo k dispozici tanky, letadla i pevnosti
Mobilizace československé armády v září 1938 byla několikadenním triumfem logistiky a výrazem odhodlání více než milionu vojáků zabránit hitlerovskému Německu v obsazení Československa. Ani dostatek vojáků a výkonných zbraní československé výroby opírajících se o téměř 10 000 železobetonových objektů pohraničního opevnění ale nedokázal zvrátit politickou situaci v Evropě, která směřovala k mnichovské dohodě a odevzdání Sudet Německu.
Joch vyzval k opevnění hranic Evropy kvůli nelegálním migrantům. Svoboda by stavěl ploty
Státy Evropské unie mají povinnost zabránit nelegálnímu překračování svých hranic. V pořadu 360° na CNN Prima NEWS to řekl komentátor Roman Joch a zmínil i „opevnění Evropy“. Podle bývalého ministra zahraničí Cyrila Svobody (KDU-ČSL) není problémem volný pohyb uvnitř Evropy, ale nedostatečná ochrana jejích vnějších hranic. Nezdráhal by se prý ani stavět ploty.
Macinka otočil: Česko výrazně posílí podporu Ukrajině. Připojí se k humanitární koalici
Česko se stane součástí Koalice pro civilní ochranu (Civil Protection Shelter Coalition) – iniciativy, která se soustředí na budování moderní sítě krytů a bunkrů pro ukrajinské obyvatelstvo. Náměstek ministra zahraničí Jan Brodský redakci CNN Prima NEWS potvrdil, že připojení definitivně stvrdil svým podpisem ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko se tak zařadí k největším podporovatelům Ukrajiny, kterou před více než čtyřmi lety napadlo Rusko.
Trump staví přísně tajný supermoderní bunkr. Pod tančírnou Bílého domu má stát i nemocnice
Za prezidentství Donalda Trumpa dozná Bílý dům největších změn za několik desetiletí. Nejvýrazněji se projeví zbourání východního křídla sídla americké hlavy státu, na jehož místě má vyrůst obří taneční sál. K velkým změnám však dochází také pod zemí. Sál by měl podle Trumpa sloužit jako přístřeší pro supermoderní bunkr, jehož součástí má být také vybavená nemocnice. Detaily však nejsou známé. Z Trumpových vyjádření vyplývá, že výstavba krytu je mnohem důležitější než taneční sál.
Putinův Donbas jako Hitlerovy Sudety. Svět se bojí opakování Mnichova, které vyústí ve válku
Snahy ruského mocnáře Vladimira Putina získat pro sebe při jednání o konci války s Ukrajinou celý Donbas připomínají jiné obdobné uzmutí území. Před 2. světovou válkou toužil nacistický diktátor Německa Adolf Hitler po československém pohraničí – Sudetech. Oba autoritářští vládci slibovali, že pokud dostanou, co chtějí, tak dále nezaútočí. Stejně tak Donbas připomíná Sudety díky tomu, kdo jej obývá a co se na něm nachází.
