Putinův Donbas jako Hitlerovy Sudety. Svět se bojí opakování Mnichova, které vyústí ve válku
Snahy ruského mocnáře Vladimira Putina získat pro sebe při jednání o konci války s Ukrajinou celý Donbas připomínají jiné obdobné uzmutí území. Před 2. světovou válkou toužil nacistický diktátor Německa Adolf Hitler po československém pohraničí – Sudetech. Oba autoritářští vládci slibovali, že pokud dostanou, co chtějí, tak dále nezaútočí. Stejně tak Donbas připomíná Sudety díky tomu, kdo jej obývá a co se na něm nachází.
Vůdce podstatně většího státu, který má za sebou mohutné zbrojení a přenastavil ekonomiku země válečným směrem, požaduje po menší zemi kus jejího území. Argumentuje, že v daném regionu žije jeho silná národnostní menšina, která se může cítit ohrožená. Na oplátku slibuje, že pokud oblast dostane, tak nebude útočit.
ČTĚTE TAKÉ: Putin je v úzkých. Trump chce konec války na Ukrajině už v září kvůli Nobelovce, říká Fištejn
Tak zněly nároky vycházející z mnichovské dohody, kdy si Hitler v roce 1938 vynutil po Československu Sudety. Po dohodě se spojenci – Velkou Británií, Francií a spřízněnou fašistickou Itálií –, ale bez účasti Československa na jednání, mu mocnosti vyhověly.
Čtěte také
Hitler tak bez boje získal československé Sudety – prakticky celé pohraničí Čech a Moravy, kde kromě zhruba tří milionů Němců bylo také rozsáhlé opevnění. To by pro vojáky nacistické Třetí říše představovalo tvrdý oříšek k rozlousknutí.
Historie je nám dobře známá. Ačkoliv Hitler sliboval, že po zisku Sudet již nebude mít žádné územní nároky, krátce nato vtrhl do zbytku Československa. Z Čech a Moravy se stal okupovaný Protektorát, Slovensko se na čas odtrhlo pod vedením klerofašistického režimu Jozefa Tisa a stalo se spojencem Německa. Následující rok Hitler zaútočil na Polsko, čímž rozpoutal 2. světovou válku, doposud nejkrvavější konflikt v dějinách lidstva.
Pomalý a krvavý ruský postup
Přesuneme se o téměř celé jedno století později. Autoritářský vládce Ruské federace, rozlohou největšího státu planety, Vladimir Putin už několikátým rokem usiluje o nová území na sousední Ukrajině. Od roku 2014 zde vydatnou měrou podporuje místní separatisty na východním regionu jménem Donbas, který zabírá Doněckou a Luhanskou oblast, v únoru 2022 sundal rukavice a zahájil plnohodnotnou invazi.
Po třech a půl letech se Ukrajinci stále vytrvale brání a Rusové na jejich opevněních ve velkém umírají. Putin má však stále kam sáhnout a navíc jeho ozbrojenci postupují. Sice pomalu a za velkých ztrát, ale přece.
Americký prezident Donald Trump si dal za cíl ukončit válku na Ukrajině a za poslední týden se sešel jak s Putinem, tak i s ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Slibuje trojstranné jednání, na které aktuálně svět čeká.
Donbas jako Sudety
Z diplomatických kanálů mezitím unikají požadavky, které ruská strana má. List The New York Times uvádí, že Putin nabízí zmražení celého konfliktu, ale výměnou chce právě celý Donbas, tedy i to území, které Rusko aktuálně nekontroluje.
Čtěte také
Rusko už prakticky dekádu tvrdí, že chce chránit místní obyvatelstvo, které je převážně ruskojazyčné a podstatná část Putinovi skutečně straní. Zde se nabízí paralela se sudetskými Němci. Stejně tak je na místě i srovnání s opevněním Československa plným bunkrů a „řopíků“, jak si všímá i portál Politico.
Na tom území Donbasu, které Ukrajinci stále kontrolují, totiž Kyjev zůstává díky tzv. „pevnostnímu pásu“. Jde zejména o frontu podél měst Slavjansk, Kramatorsk či Kosťantynivka. Nejde jen o zákopy a bunkry, ale i o důmyslnou síť cest a kolejí, které Ukrajinci v oblasti mají a hojně využívají. Právě to chce podle CNN Putin. Jeho síly zde dlouhodobě nemůžou uspět navzdory obřím ztrátám. Pokud by však „pevnostní pás“ získal, může to jeho armádě na Ukrajině otevřít dveře dokořán. Navzdory příměří či míru. A právě toho se Ukrajinci obávají.
Kopečný: Nesmí nastat další Mnichov nebo Jalta
Kyjev i Evropa se aktuálně bojí, aby se jednání o konci války vedené Trumpem nezměnilo v podobný příběh, jako který byl napsán v roce 1938 v Mnichově o Československu.
„Pro Evropu je klíčové, aby se to celé nestalo dalším Mnichovem nebo Jaltou,“ okomentoval paralelu pro CNN Prima NEWS vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Poukazoval tak rovněž na konferenci v Jaltě z roku 1945, kdy si vítězné mocnosti 2. světové války – USA, Velká Británie a Sovětský svaz – rozdělily poválečné sféry vlivu.
Ukrajinci aktuálně myšlenku, že by se rozloučili s Donbasem, zavrhují. „Pro Rusy by Donbas byl odrazovým můstkem pro budoucí ofenzivu. Pokud sami nebo pod tlakem necháme Donbas napospas, zahájíme tím třetí světovou válku,“ varoval podle CNN už minulý týden Zelenskyj.
ČTĚTE TAKÉ: Pavel: Češi by měli být součástí mírových jednotek na Ukrajině. K územním ústupkům asi dojde
Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS.
