Parta hic, nebo nic. Režisér Bočan dostal film o hornících rozkazem, jinak by měl utrum
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Režisér Bočan musel točit pod hrozbou konce kariéry
Původní satirický scénář musel projít úpravami
Štáb létal za prací do dolů v Kladně i Ostravsku
Jak Gott zachraňoval situaci při premiéře filmu?
Komedii plnou horníků nazvanou Parta hic původně Hynek Bočan nechtěl točit. Od mocných ale dostal ultimátum. Buď se podvolí, nebo ho od kamery odstaví natrvalo.
Polovina sedmdesátých let byla dobou zákazů, jeden z nich „vyfasoval“ i režisér Hynek Bočan. Důvodem byl mimo jiné jeho film Pasťák. V něm nic nepřibarvoval a zobrazil, jak krutý může být život v „polepšovně“.
ČTĚTE TAKÉ: Zákulisí komedie o Jessii. Vorlíček narychlo přetáčel, Voska z role dobrovolně vycouval
Scénář Party hic mu přitom přistál na stole v už pozměněné podobě. Původně ho totiž autor známý ze satirického časopisu Dikobraz Václav Jelínek sepsal jako satiru, ve které si ministr zemědělství postěžuje na přebytek mléka a ministr průmyslu ho nařídí pít horníkům. Takový děj se ale nelíbil schvalovatelům, a tak vznikla podoba, kdy s pitím mléka přijde lékařka, která chce zjistit, jestli bude mít pozitivní vliv na jejich zdraví.
Čtěte také
Základem komedie pak je pocit vybraných horníků, že mléko je nápoj pro děti a ubírá jim na mužné pověsti. Jejich nadřízený chce tenhle pocit zlomit mimo jiné i tím, že pozve jejich manželky na koncert pěvecké hvězdy, která mléko bude vychvalovat.
I tahle verze scénáře se zdála Hynku Bočanovi chatrná a chtěl ji odmítnout. Když poznal, že nemá na vybranou, dostal spásný nápad: „Můžu to jenom výborně obsadit. Vzal jsem šest, sedm komiků, natočil jsem to a vznikl můj divácky nejúspěšnější film. Život je plný paradoxů a ironie.“
Čtěte také
Pochvaloval si mimo jiné Petra Nárožného, který předvedl svůj smysl pro komiku při nepovedeném kouzelnickém představení, kdy se snaží nechat zmizet v bedně jednoho z kolegů.
Divák přitom netuší, že hned ve dvou rolích se měl objevit někdo úplně jiný. Mladou lékařku měla podle představ režiséra ztvárnit Jarka Obermaierová, vedení Barrandova si ale přálo, aby do ní obsadil Reginu Rázlovou. Stejně tak nesmělého horníka měl zahrát osvědčený Jiří Hrzán. Ten byl ale po úrazu, zotavoval se po pádu z okna, a tak se tvůrci domluvili s Ivanem Vyskočilem.
Dvořák řešil problém: Vyrazili mu zuby
I když se některé scény natáčely v ateliérech a slavnostní hostina dokonce v restauraci na Barrandovských terasách, základem byly přece jen opravdové doly. A to jak v blízkém Kladně, tak i na vzdáleném Ostravsku. To bylo pro produkci poměrně náročné, jak prozradil Josef Dvořák: „Každý z nás měl povinnosti v divadle, a tak nám Barrandov platil letadlo, do kterého jsme se nahrnuli, rychle do Ostravy a zpátky.“
Čtěte také
Dvořák si přitom zažil osobní drama, když byl film roztočený. Na pár dnů se ocitl v Liberci, kde ho v hotelovém baru napadl jeden z hostů a vyrazil mu zuby. Aby neohrozil natáčení, musel komik do několika hodin sehnat zubaře, který mu vyrobil alespoň provizorní zubní náhradu.
Gott v obchodě sháněl vlastní desku
V samotných dolech to pak bylo podle Jiřího Krampola poměrně psychicky náročné: „Byli jsme opravdu dole v dole, nebál jsem se, ale je to stísněný pocit. Získáš úctu k opravdovým havířům, máš pocit, že by měli dostat sto tisíc, ještě než začnou pracovat,“ líčil.
Čtěte také
Nejnáročnější to pod zemí bylo pro Vladimíra Menšíka, který už od mládí trpěl astmatem. Neustále měl s sebou svůj kufřík s léky, ale snažil se, aby nezdržoval ostatní. Ochotní horníci ho pak na plac vozili podzemním dopravníkem, aby se nevysiloval.
Vše se nakonec podařilo dovést ke slavnostní premiéře, nádech skandálu ale nastal ve chvíli, kdy měl do kina dorazit jubilejní divák. Jako gratulant byl přichystaný Karel Gott, právě ona hvězda, která má ve snímku potěšit zpěvem písně Vůně mléka manželky horníků. Gott ale zjistil, že nikdo nepřipravil žádný dárek, a tak v poslední chvíli vyběhl z kina a na Václavském náměstí alespoň koupil svou poslední desku, kterou divákovi podepsal.
MOŽNÁ JSTE PŘEHLĚDLI: Vyhlazení lidstva je mrazivě reálný scénář. Bod zlomu může přijít brzy, varuje vědec před AI
