Petr Horálek

Od začátku června až zhruba do poloviny července bude možné na území střední Evropy sledovat noční svítící oblaka. Ta jsou oproti běžným mrakům mimořádně vysoko a jsou pozorovatelná jen za soumraku a úsvitu díky nasvětlení Sluncem. Lidé tak mohou na obloze pozorovat bělavé, stříbřité až elektricky modré závoje nízko nad obzorem, informoval Fyzikální ústav v Opavě.

V neděli 1. června po setmění by se mohla i v Česku objevit polární záře. Pozorování fotogenického přírodního jevu však zřejmě pokazí oblačné počasí s bouřkami. Informoval o tom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Polární záře je průvodním jevem silné geomagnetické bouře na Slunci.

Na sobotu 29. března 2025 si příroda nachystala nebeskou podívanou v podobě částečného zatmění Slunce. Jak velkou část viditelného slunečního kotouče Měsíc „ukousne“? Kdy nastane maximum v různých částech Česka a jak celý jev bezpečně pozorovat? Vše, co potřebujete vědět o zatmění Slunce.

Česko si tohle vesmírné divadlo moc neužilo, ale velká část světa v pátek ráno obdivovala zatmění Měsíce. Březnový úplněk, který se podle indiánských tradic nazývá červí, se v zemském stínu zbarvil do ruda – podívejte se na působivé snímky tzv. krvavého Měsíce. V Česku se ale pozorovatelé mohou letos těšit ještě na dvě další zatmění.

Není to tak dlouho, co si pohled na kometu mohli vychutnat i Češi. Ještě úchvatnější podívanou si teď ale užívají na jižní polokouli. Kometa C/2024 G3 (ATLAS) je tam vidět pouhýma očima a fotografové ji milují pro majestátní ohon. Někteří si ovšem občas postesknou nad „vláčky“ satelitů, které provozuje společnost Starlink Elona Muska.

První úplněk roku 2025, kterému se říká „vlčí měsíc“, nabídl krásné představení. Na obloze se totiž také potkal v konjunkci s planetou Mars. V Česku kazily pozorování mraky, v USA, kde proběhl dokonce zákryt „červené planety“ Měsícem, ulovili fotografové úžasné snímky. Podívejte se v galerii. V noci ze středy 15. na čtvrtek 16. ledna je pak Mars v opozici ke Slunci.

Poslední den letošního roku bude na území České republiky pravděpodobně možné sledovat na obloze polární záři. Velmi dobře bude navíc pozorovatelná Venuše, informoval Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Podrobné informace o vesmírných úkazech v nadcházejícím roce najdou zájemci na webu ústavu.

V nadcházejícím týdnu budou moci lidé na obloze pozorovat zajímavý vesmírný úkaz. V sobotu pozdě večer se Jupiter, největší planeta Sluneční soustavy, ocitne na opačné straně oblohy než Slunce a bude nejjasnější v celém roce, sdělil Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Zájemci ho mohou vidět dalekohledem i z měst.

V nadcházejících dnech by v Česku opět mohla být vidět polární záře. Důvodem je série erupcí na Slunci, při kterých se uvolnila plazmatická oblaka a míří částečně k Zemi. Informoval o tom astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Vzácný přírodní úkaz bylo v Česku naposledy možné pozorovat letos v květnu, polární záře byla tehdy nejsilnější od roku 2003.

V úterý a ve středu nad ránem bude na obloze k vidění série nebeských uskupení tvořených trojicí planet Sluneční soustavy, Měsícem a hvězdokupami Plejády a Hyády. Působivá nebeská podívaná bude nejlépe viditelná krátce před rozbřeskem, ale nízko nad obzorem bude možné tato nebeská uskupení pozorovat už zhruba hodinu po půlnoci. Informoval o tom astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Tuto noc z pátku na sobotu bude nejjižněji, tedy nejníže nad obzorem, položený úplněk v roce. Zároveň nastane 28 hodin po letním slunovratu, kdy se bude Měsíc nacházet na nejjižnějším bodu své dráhy. Podobný úkaz bude možné vidět také příští rok a následně až za dalších 18 let. Informoval o tom astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.

O víkendu bude vrcholit každoroční meteorický roj Perseid. V noci na neděli bude možné na obloze mimo města pozorovat mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní až 80 meteorů za hodinu, z toho deset až dvacet může být opravdu jasných. Za pozorováním je potřeba vycestovat daleko od měst, do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění. Uvedl to Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.