Premiér Petr Fiala (ODS) na půdě Evropského parlamentu Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
Český premiér Petr Fiala (ODS) v pátek po summitu v Bruselu označil za důležité, že Evropská unie ukázala jednotu tváří v tvář režimu ruského prezidenta Vladimira Putina. Uvítal i shodu alespoň 26 států na revizi unijního rozpočtu. Prezidenti a premiéři členských států EU se ve čtvrtek dohodli na zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem a udělení kandidátského statusu Gruzii. Na revizi dlouhodobého finančního rámce EU na roky 2021 až 2027 včetně uvolnění dalších 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun) pro Kyjev ale shodu najít nedokázali. Proti bylo Maďarsko. Tématu se má znovu věnovat mimořádný summit EU nejspíš na konci ledna.
„Schválili jsme otevření přístupových rozhovorů s Ukrajinou, samozřejmě že cesta ke členství bude ještě dlouhá, ale jde o historický krok. Jasně říkáme, že počítáme s Ukrajinou, která statečně odolává ruské agresi,“ uvedl po skončení jednání český premiér.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jestli Ukrajina prohraje? Všichni si půjdeme po krku, varuje před bouří exporadkyně Trumpa
Jednání o revizi unijního rozpočtu skončila až v pátek kolem třetí hodiny ráno po mnohahodinovém úsilí nalézt dohodu v celé sedmadvacítce. Evropská komise původně požadovala v souvislosti s revizí rozpočtu navíc 66 miliard eur (1,6 bilionu Kč), podle posledního návrhu se tato částka snížila na 21 miliard (513 miliard Kč). Ani s tím ale Budapešť nesouhlasila.
„Česko patřilo k těm státům, které podporovaly omezenou revizi,“ uvedl Fiala. Nyní dosažený kompromis je podle premiéra pro Českou republiku přijatelný. Nové peníze by neměly být podle Fialy určeny výhradně na Ukrajinu, ale také na migraci, což Česko podporovalo. Fiala to označil za dobrý kompromis. „Nikdo s ním není spokojen dokonale, ale všichni máme pocit, že je to správná cesta,“ doplnil. Shodu celé sedmadvacítky se unijní vůdci znovu pokusí najít v několika příštích týdnech. Na dotaz, zda je premiér optimistický ohledně možnosti dosažení dohody, Fiala odpověděl: „Nevylučoval bych, že se to může podařit. Proto také musíme vést další jednání.“
Hlavy států a vlád na dvoudenním jednání podle Fialy potvrdily i to, že by na obnovu Ukrajiny měly být využity i příjmy ze zmrazených aktiv Putinova režimu v Evropě. Návrh ohledně dalšího postupu představila Evropská komise tento týden, jeho podrobnosti ale zatím známy nejsou.
Nové sankce proti Rusku i válka v Gaze
Summit rovněž vyjádřil politickou podporu obsahu dvanáctého balíčku sankcí proti Rusku. Český premiér zdůraznil, že samotný proces schvalování sankcí ještě nebyl dokončen. „Balíček rozšiřuje platnost současných sankcí o další firmy a osoby, dále omezuje příjmy ruského režimu například z obchodu s diamanty,“ přiblížil šéf české vlády. „Jsou tam také věci, které ochraňují naše zájmy díky prodloužení konkrétních výjimek, které jsou důležité pro naši ekonomiku, jako je třeba dovoz některých ocelových výrobků,“ dodal Fiala. Česká republika požadovala prodloužení výjimky na dovoz ruské oceli do roku 2028.
Hlavním tématem pátečního jednání byla situace na Blízkém východě. Debata byla podle Fialy dlouhá a důkladná. „Já jsem hájil naši dlouhodobou pozici, že je důležité, abychom viděli, kdo je agresorem a kdo konflikt skutečně rozpoutal, a že je jednání teroristů z Hamásu nepřijatelné,“ řekl český premiér. Evropská rada se podle něj shoduje na odsouzení útoků Hamásu i na právu Izraele bránit se v souladu s mezinárodním právem. Shoda mezi členskými státy nicméně nepanuje ve všech aspektech a jde o téma velmi citlivé, i proto nebyly k tomuto tématu odsouhlaseny žádné závěry z jednání.
V diskuzi se podle Fialy objevovaly hlasy, že by nějaké závěry měly vzniknout, nicméně i český premiér zastával názor, že nikoli. „Minule (na říjnové Evropské radě) jsme se vyjádřili velmi jasně a jít nad rámec minulého vyjádření by nic nepřineslo a možná by to ani nebylo úspěšné,“ uvedl Fiala. Česko na summitu v říjnu odmítalo, aby byla v závěrech jednání slova o příměří v Pásmu Gazy, což žádaly některé státy. Lídři zemí Evropské unie nakonec tehdy vyzvali jen k vytvoření humanitárních koridorů a přestávek, aby mohla být doručena humanitární pomoc potřebným v Pásmu Gazy.
„Na jedné straně jsou státy, které mají blízko k arabským zemím, mají mnohem silnější vazby na Palestince, na druhé straně jsou státy, které naopak více zdůrazňují právo Izraele na sebeobranu, jako je Česká republika,“ řekl premiér. Dodal, že páteční debata byla nicméně „velmi užitečná a určitě ne poslední“.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin je na koni, shodli se experti. Svoboda apeloval na změnu strategie, zmínil úkol Západu
