sankce

Americký prezident Donald Trump před telefonátem s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mluvil s evropskými vůdci. Jednání po telefonu se zúčastnili britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a šéfka italské vlády Giorgia Meloniová, uvedly podle agentur Londýn a Paříž. Politici diskutovali o možných sankcích, pokud Putin neodsouhlasí příměří s Ukrajinou.

Miliardář Elon Musk, který je majitelem sociální sítě X, by mohl čelit problémům. Jak podle webu The New York Times upozornila organizace Tech Transparency Project, jeho společnost přijímá platby z účtů, které jsou spojovány s teroristickými organizacemi. K tomu navíc dochází i přesto, že organizace na platby upozorňovala již minulý rok.

Ruský propagandista Vladimir Solovjov se ve svém televizním pořadu opět pořádně rozparádil. V reakci na další balíček sankcí ze strany Evropské unie navrhl, aby Putinova armáda zaútočila na cíle v Paříži a Berlíně.

Energetická závislost Evropy na Rusku skončí s rokem 2027. Tak zní návrh, který v úterý představila Evropská komise. Pro evropské firmy to znamená možný termín, do kdy musí přerušit všechny zbývající energetické smlouvy s Ruskem a přejít na jiné zdroje včetně USA. Návrh ještě čeká schvalovací proces napříč členskými státy a europoslanci.

Spojené státy očekávají během středy od Kyjeva odpověď na mírový rámec, podle kterého by USA uznaly Krym za součást Ruska a neoficiálně také ruskou kontrolu nad takřka všemi okupovanými částmi Ukrajiny. Napsal to portál Axios, který se odvolává na své zdroje. Konečná nabídka amerického prezidenta Donalda Trumpa, jak ji Axios označil, tak vyžaduje, aby Ukrajina přijala ruskou okupaci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však již v úterý deklaroval, že Ukrajina právně okupaci Krymu neuzná.

V případě, že americký prezident Donald Trump splní své sliby a po neúspěšných jednáních přestane Ukrajině pomáhat, měla by Spojené státy zastoupit Evropa. Ta ale není připravena napadené zemi pomoci, řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS spolupracovník redakce žijící v Moskvě Jiří Just. Ruský prezident Vladimir Putin se navíc podle něj vyjednávání účastní jen proto, aby se vyhnul Trumpovým sankcím.

Rusko je nevyzpytatelná země, situace po odchodu prezidenta Vladimira Putina může být ještě horší, uvedl ve vysílání CNN Prima NEWS poslanec a člen sněmovního výboru pro bezpečnost Robert Králíček (ANO). Evropa by se podle něj měla připravit na konec války, který může znamenat i příchod mnoha válečných veteránů. Jeho kolega z výboru Michal Zuna (TOP 09) zmínil dvě věci, které na Moskvu platí.

Vláda ve středu zařadila na vnitrostátní sankční seznam běloruskou novinářku Natalii Sudliankovou a příslušníka ruské tajné služby GRU Alexeje Šavrova, řekl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády. Sudlianková bude muset po zápisu do seznamu do 30 dnů opustit Česko, potvrdil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Ten rovněž sdělil, že Rusové loni provedli více než 100 sabotážních akcí v evropských státech.

V Bruselu ve čtvrtek probíhá summit unijních lídrů. Na něm by premiéři a prezidenti zemí EU měli řešit nezvykle dlouhý program nabitý tématy. Těm vévodí již tradičně ruská válka na Ukrajině a jednání zahájená Donaldem Trumpem. K summitu se na dálku připojil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten evropské lídry seznámil s nejnovějším vývojem jednání o ukončení války s Ruskem, které prosazuje Donald Trump.

Americký prezident Donald Trump není vůči Rusku tak tvrdý jako vůči Ukrajině, uvedl politický geograf Vladimír Baar ve vysílání CNN Prima NEWS. Drží však podle něj v rukou silné karty, které by v případě potřeby mohly válečného agresora „zabolet“. S novinářem a rusistou Jiřím Justem se shodli, že ruský prezident Vladimir Putin hodlá jednání o příměří protahovat, aby případné sankce co nejvíce oddálil.

Členské státy Evropské unie se v pátek shodly na prodloužení sankcí proti ruským a běloruským občanům a firmám, sdělily diplomatické zdroje. Nakonec se podařilo najít kompromis, ze seznamu podle všeho zmizela čtyři jména a Maďarsko i Slovensko svou blokaci stáhly. Bez dohody by sankce vypršely v sobotu 15. března, musí se prodlužovat každých šest měsíců.

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil Rusku zavedením rozsáhlých sankcí, včetně těch týkajících se bankovního sektoru a cel, dokud nebude uzavřeno příměří a mírová dohoda, jež ukončí válku na Ukrajině. Moskvě a Kyjevu šéf Bílého domu zároveň vzkázal, aby začaly okamžitě jednat.