sankce

Šéfka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská ve středu vystoupila na plenárním zasedání Evropského parlamentu. Vyzvala k tomu, aby Evropská unie v přístupu k Bělorusku přitvrdila. Tvrdé sankce se přitom podle ní nemají omezovat pouze děním na hranicích s Polskem, kde zůstávají tisíce migrantů.

Státy Evropské unie se v pondělí v reakci na napjatou migrační situaci u hranic s Běloruskem shodly na dalším rozšíření sankcí vůči běloruskému režimu. Ministři zahraničí odsouhlasili v pořadí už pátý soubor postihů, který se mimo jiné dotkne letecké společnosti Belavia a dalších firem z oblasti cestovního ruchu. Novinářům to po jednání řekl český ministr Jakub Kulhánek.

Na polsko-běloruské hranici vzplála migrační krize. Zhruba čtyři tisíce uprchlíků převážně z Iráckého Kurdistánu, které Alexandr Lukašenko přivezl do země, chtějí do Evropské unie. Situace je napjatá. U ostnatého drátu dělícího obě země vzniklo stanové městečko. Uprchlíci se pokoušejí překonat oplocení. Polská policie a armáda se brání slzným plynem. Evropa obviňuje Minsk, že využívá migranty jako hybridní zbraň. Redakce CNN Prima NEWS o Lukašenkově migrační krizi hovořila s nezávislým běloruským analytikem Valerijem Karbalevičem.

Jestliže bude výstavba bytů stále váznout, jen těžko se v Česku zlepší dostupnost vlastnického bydlení. Myslí si to ekonomický expert hnutí Přísaha Pavel Řežábek. „Jestli není nabídka, nemůže se poptávka uspokojit a vždy bude draho,“ řekl v pořadu Speciál 360°: Hlas lidu na CNN Prima NEWS. Jana Maláčová (ČSSD) si ale myslí, že pouze zrychlení výstavby bytů nepomůže.

Polský premiér Mateusz Morawiecki označil za naprosto špatné rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie uložit Polsku pokutu kvůli sporu s Českem ohledně dolu Turów. Uvedl také, že Varšava využije všechny právní i jiné prostředky k tomu, aby prokázala nevyváženost tohoto verdiktu. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž Morawiecki také obvinil Česko z nedostatku dobré vůle.

Ruský prezident Vladimir Putin opět prodloužil platnost svého nařízení o zákazu dovozu potravin ze zemí, které po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 přijaly sankce proti ruským společnostem a ruským představitelům. Ruská odveta za západní sankce se prodlužuje do konce roku 2022, uvedl internetový list Gazeta.ru s odvoláním na dokument zveřejněný v úředním věstníku. Putin své rozhodnutí odůvodnil „ochranou národních zájmů“.

Spojené státy zavádějí vůči režimu autoritářského běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka nové sankce. Oznámil to americký prezident Joe Biden.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko otevřel stavidla a zřejmě úmyslně vypouští masy migrantů z Blízkého východu k hranicím sousední Litvy. Vilnius už přestává nápor tisíců běženců zvládat, kvapem staví hraniční zeď a je pravděpodobné, že po naplnění kapacit vpustí zbylé migranty dál na západ.

Některé laboratoře v Česku hlásí pozdě vzorky vyšetřené na přítomnost mutací koronaviru. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v rozhovoru otištěném v dnešních Hospodářských novinách nevyloučil vůči nim správní řízení či uložení sankce.

Polský ústavní soud rozhodl, že předběžná opatření Soudního dvora Evropské unie jsou v rozporu s polskou ústavou. Stalo se tak krátce poté, co Soudní dvůr EU ve středečním usnesení své místopředsedkyně nařídil Polsku, aby okamžitě přestalo uplatňovat své předpisy týkající se sporné disciplinární komory polského nejvyššího soudu.

Novým prezidentem Íránu se stal ultrakonzervativní předseda Nejvyššího soudu Ebráhím Raísí. Jeho zvolení západní státy odsuzují. Raísí měl totiž v minulosti poslat na smrt tisíce lidí. Coby člen tribunálu vynášel rozsudky smrti během konce irácko-íránské války v roce 1988. Izrael jej označuje za „řezníka z Teheránu“.

„Podle prezidenta Miloše Zemana je třeba vyslat jasný signál, že diktátorské praktiky nemají v Evropě co dělat,“ řekl v sobotu na tiskové konferenci po schůzce s hlavou státu ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Na setkání se shodli, že Česko podpoří rozšíření sankcí vůči Bělorusku. Také mluvili o přípravách uspořádání dvou summitů v Česku během předsednictví EU, které zemi čeká v druhé polovině příštího roku.