Evropa jednou bude muset platit Bělorusku za čistý vzduch pocházející z jeho lesů a mokřadů. U příležitosti návštěvy přírodní rezervace na severu země to pronesl běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Kyslík, který produkují tamní lesy, podle něj dávají Bělorusové smradlavé Evropě, aniž by za to dostali zaplaceno. To by chtěl změnit.
Členské státy Evropské unie se ve čtvrtek ještě před začátkem summitu EU shodly na devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedlo ráno dánské předsednictví. Slovensko ve středu přestalo přijetí blokovat, když do závěrů summitu prosadilo určité formulace týkající se energetiky a automobilového průmyslu. Sankční balíček, který je reakcí na pokračující ruskou invazi na Ukrajině, zahrnuje řadu opatření v oblasti energetiky a financí včetně postupného zákazu dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Obsahuje rovněž návrh omezit pohyb ruských diplomatů po schengenském prostoru, který téměř dva roky prosazovala Česká republika.
Spojené státy ve středu večer oznámily uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil. Informovaly o tom agentury AFP, AP a Reuters. Šéf amerického resortu financí Scott Bessent uvedl, že k tomuto kroku Washington přistoupil, protože ruský prezident Vladimir Putin odmítá ukončit válku proti Ukrajině. Tu americký ministr označil za nesmyslnou. Americký prezident Donald Trump plánuje o Rusku a Ukrajině hovořit s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem příští týden v Jižní Koreji.
Aby Rusko mohlo pokračovat ve válce proti Ukrajině, přešlo na válečnou ekonomiku. Kreml utrácí za zbrojní továrny a začal více obchodovat s Čínou. A díky vládním výdajům, vysokým cenám komodit, které Rusko vyváží, a kvalifikovanému hospodářskému řízení, překonala ruská ekonomika v posledních třech letech většinu prognóz. Je však na hraně svých možností – vyčerpává pracovní sílu, rezervy i výrobní kapacity. Západ má proto stále prostor, jak cíleným tlakem omezit schopnost Moskvy obnovit své ozbrojené síly, tvrdí ve své analýze web Foreign Affairs.
Od plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu uplynulo již více než tři a půl roku, mírový proces vedený USA je prozatím u ledu a na bojišti nastala patová situace. Spojenci Kyjeva nyní volají po obnovení ekonomického tlaku na Moskvu. Cílem je zvýšit náklady války pro Kreml na úroveň, která ho donutí změnit kurz, uvádí analýza webu CNN. Řešením by mohlo být i narušení ekonomiky častějšími útoky na ruské zásobníky paliva.
Americký prezident Donald Trump zvažuje nové sankce proti Rusku, které nadále odmítá ukončit válku proti Ukrajině. Trump to dnes prohlásil v Bílém domě při návštěvě finského prezidenta Alexandera Stubba, kterému slíbil, že v případě ruské invaze budou Spojené státy tuto severskou zemi bránit. Tvrdě se však pustil do Španělska kvůli nízkým výdajům na armádu.
Rusko sice sužují západní sankce, ale stále se mu daří ekonomicky přežívat a financovat invazi na Ukrajinu. Velkou roli v tom hraje takzvaná stínová flotila tvořená stovkami lodí, které Vladimir Putin hojně využívá pro export své ropy. Pomocí těchto plavidel, často starých ropných tankerů, Moskva dokáže částečně obcházet sankce a držet se tak nad vodou. Vlivný evropský politik a prezident EPP Manfred Weber v rozmluvě se CNN Prima NEWS dokonce prohlásil, že bez ní by už Kreml byl bez peněz
OSN v neděli ve 2:00 SELČ obnovila sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Děje se tak poté, co Spojené království, Francie a Německo spustily koncem srpna mechanismus, který umožnil do 30 dnů obnovit sankce zrušené v roce 2015 na základě jaderné dohody s Teheránem. Informuje o tom agentura AP, podle níž sankce islámskou republiku zasáhnou v době, kdy se její obyvatelé stále častěji ocitají v situaci, kdy si nemohou dovolit základní potraviny, a zároveň se obávají o svou budoucnost.
KLDR nestojí o sjednocení s Jižní Koreou ani se nehodlá vzdát svých jaderných zbraní. Uvedl to podle státních médií severokorejský vůdce Kim Čong-un, napsaly v pondělí agentury Reuters a AFP. Kim také uvedl, že má dobré vzpomínky na amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pchjongjang je ochoten jednat s USA, pokud Washington ustoupí od požadavku, že se Severní Korea musí vzdát svého jaderného arzenálu.
Ropa je jedním z klíčových prvků v případě sankcí vůči Rusku, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS amerikanista Jan Hornát. Evropa je ale podle něj pokrytecká, když chce, aby sankce zavedla Amerika, a zároveň sama není schopna vzdát se ruské ropy. Zároveň uvedl, že jde o Trumpův kalkul, kterým si americký prezident připravuje půdu pro to, aby z pokusů o vyjednání míru vyšel s čistýma rukama, protože ví, že se Evropa k takovému kroku neodhodlá.
Americký prezident Donald Trump je pod tlakem části republikánských, ale i demokratických senátorů, aby odsouhlasil „zdrcující“ sankce na Rusko. Informují o tom zámořská média. Skupina pod vedením vlivného republikánského politika Lindseyho Grahama, která zahrnuje i demokraty, už před časem připravila balík, který je podle ní mimořádně silný. Nyní Graham apeluje na Trumpa, aby jej použil. Kromě toho chce Rusko označit za teroristický stát kvůli uneseným ukrajinským dětem.
Americký prezident Donald Trump požaduje po svých spojencích z NATO, aby přestali odebírat ruskou ropu, uvalili na Moskvu sankce a ještě k tomu navrch přidali zvýšená cla proti Číně. Jinak neodhodlá uvalit na Rusko „obří sankce“, které podle něj „rychle ukončí válku“. Jeho podmínky je však mimořádně těžké splnit, snad až prakticky nemožné. Na ostatní členy NATO tak de facto připravil léčku, aby mohl snadno vyklouznout z pasti svých vlastních slibů. Sám totiž hraje o záchranu vlastní i americké pověsti.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
