sankce

Političtí vězni nebo podílení se na válce na Ukrajině? Vnitřní věc Bělorusů, čeští představitelé se chovají podobně, obhajuje Ondřej Dostál svou cestu do Minsku. To společně s dalším europoslancem navštívil na konci minulého týdne. Na otázku, jak se vypořádává se skutečností, že Bělorusko v současné době zadržuje stovky politických vězňů, Dostál uvedl, že jde o „vnitřní věc Běloruska“. O tom, že se Bělorusko „neúčastní žádné války“, ho údajně ujistil zástupce zahraničního výboru běloruského parlamentu.

Slovenská sněmovna ve čtvrtek usnesením zavázala členy kabinetu premiéra Roberta Fica, aby už na mezinárodní úrovni nehlasovali pro přijetí nových sankcí a obchodních omezení vůči Rusku. Návrh poslanců nejmenší vládní strany SNS podpořila při hlasování i většina zbylých vládních poslanců. Prošel i vinou části slovenské opozice, která se pokusila o obstrukce. Kdyby k nim ovšem nepřistoupila, text usnesení by neprošel. Podle listu Denník N ovšem ve vládní koalici nepanuje shoda, zda je uvedené usnesení pro vládu právně závazné. Proti rozhodnutí slovenských poslanců se ozval český premiér Fiala.

Velmi často slýcháme tvrzení, že sankce proti Rusku ze strany EU postrádají smysl, protože prý Moskvu příliš nebolí a Evropa jimi nejvíce škodí sama sobě. To je ale nesmysl. Ať už jsou sankce ekonomické, finanční nebo politické, pro Evropskou unii představují jeden z nejsilnějších dostupných nástrojů, jak omezit ruskou agresi a podpořit napadenou Ukrajinu.

Sankce Evropské unie proti Rusku nefungují. USA by je měly uvalit také, ale musí přitvrdit. V rozhovoru pro americkou CNN to pronesl John Bolton, bývalý poradce pro národní bezpečnost Donalda Trumpa z jeho prvního funkčního období. Americká hlava státu by podle něj měla předstoupit také se změnou přístupu v rámci NATO. „Neočekávám, že to Trump udělá, ale byl by to správný krok,“ řekl Bolton.

Americká administrativa Donalda Trumpa zvažuje uvalení sankcí na Rusko. Informoval o tom americký web CNN s odvoláním na činitele Bílého domu dobře obeznámené se situací. Důvodem má být fakt, že Kreml do USA stále neposlal „mírové memorandum“, jak minulý týden slíbil ruský prezident Vladimir Putin. Napětí mezi zeměmi eskaluje i podle vyjádření na sociálních sítích. Ruský exprezident Dmitrij Medveděv například v jednom z příspěvků zmínil třetí světovou válku.

Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodnutí. Buď sebere odvahu a svou ostrou rétoriku vůči svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi promění v činy, nebo dá od Ukrajiny ruce pryč. To, jak se rozhodne, může přitom ovlivnit nejen vývoj války, ale i bezpečnost celé Evropy, uvádí analýza CNN.

Americký prezident Donald Trump před telefonátem s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mluvil s evropskými vůdci. Jednání po telefonu se zúčastnili britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz a šéfka italské vlády Giorgia Meloniová, uvedly podle agentur Londýn a Paříž. Politici diskutovali o možných sankcích, pokud Putin neodsouhlasí příměří s Ukrajinou.

Miliardář Elon Musk, který je majitelem sociální sítě X, by mohl čelit problémům. Jak podle webu The New York Times upozornila organizace Tech Transparency Project, jeho společnost přijímá platby z účtů, které jsou spojovány s teroristickými organizacemi. K tomu navíc dochází i přesto, že organizace na platby upozorňovala již minulý rok.

Ruský propagandista Vladimir Solovjov se ve svém televizním pořadu opět pořádně rozparádil. V reakci na další balíček sankcí ze strany Evropské unie navrhl, aby Putinova armáda zaútočila na cíle v Paříži a Berlíně.

Energetická závislost Evropy na Rusku skončí s rokem 2027. Tak zní návrh, který v úterý představila Evropská komise. Pro evropské firmy to znamená možný termín, do kdy musí přerušit všechny zbývající energetické smlouvy s Ruskem a přejít na jiné zdroje včetně USA. Návrh ještě čeká schvalovací proces napříč členskými státy a europoslanci.

Spojené státy očekávají během středy od Kyjeva odpověď na mírový rámec, podle kterého by USA uznaly Krym za součást Ruska a neoficiálně také ruskou kontrolu nad takřka všemi okupovanými částmi Ukrajiny. Napsal to portál Axios, který se odvolává na své zdroje. Konečná nabídka amerického prezidenta Donalda Trumpa, jak ji Axios označil, tak vyžaduje, aby Ukrajina přijala ruskou okupaci. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však již v úterý deklaroval, že Ukrajina právně okupaci Krymu neuzná.

V případě, že americký prezident Donald Trump splní své sliby a po neúspěšných jednáních přestane Ukrajině pomáhat, měla by Spojené státy zastoupit Evropa. Ta ale není připravena napadené zemi pomoci, řekl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS spolupracovník redakce žijící v Moskvě Jiří Just. Ruský prezident Vladimir Putin se navíc podle něj vyjednávání účastní jen proto, aby se vyhnul Trumpovým sankcím.