Podívejte se na postup Čechů očima fanouška: Nizozemce jsme přejeli na hřišti i v hledišti

Na hlavním nádraží v Praze se v neděli ve 4:30 ráno sešlo kolem tisíce fanoušků, kteří se vydali na cestu vlakem do Budapešti. Cesta byla poklidná, ve vozech nedošlo k žádnému většímu fandění. Fanoušci evidentně šetřili síly na projevy svých emocí až na místě. Když jsme dorazili do maďarské metropole, bylo však vše jinak. Atmosféra na nádraží už na nás dýchala, někteří si to pořádně užívali. Všude kolem se začalo ozývat klasické české „Kdo neskáče, není Čech“ nebo „Češi, do toho!“.

Ve městě ale byla naopak značná převaha Nizozemců, přijely jich tisíce. Ovládly místní fanzonu a při vstupu to vypadalo jako obrovská oranžová vlna. Nizozemci vypadali ve formě a před zápasem s Čechy si rozhodně věřili. To se projevilo i tím, že nám někteří kolemjdoucí děkovali, že jsme postoupili, a Nizozemci tak dostali v losu právě Česko. „Bude to jednoduchý postup,“ ozývalo se z mnoha stran se známkami sebevědomí, a dokonce nám kreslili na tváře jejich barvy.

Točili i české pivo

Při cestě na stadion jsme potkávali stále více skupinek Čechů, kteří byli výborně naladěni a obsadili několik hospod, až se z nich v podstatě staly podniky české. A dokonce se tam točilo i české pivo. Při vstupu na stadion se nám naskytl fantastický pohled – mohla tam být totiž plná kapacita, což se spatřit po době pandemické divákům už dlouho nepoštěstilo.

My jsme byli v sektoru, který byl kompletně zahalen červeno-bílými barvami, a od začátku bylo jasné, že to bude parádní atmosféra. Čeští fanoušci ukázali sílu v hledišti a mohutně hráče podporovali. Bylo znát, že přinejmenším pro Čechy jde po dlouhé době o fotbalové utkání, kde byl plný dům. Fotbal s fanoušky je zkrátka úplně jiný sport – sport, který milujeme právě kvůli těmto pocitům.

To, co se dělo po utkání, bylo neskutečné a žádný z aktérů na to dlouho nezapomene. S českými fotbalisty jsme se radovali, a když hráči odešli do kabin, fanoušci zůstávali ještě 40 minut v útrobách stadionu, pokřikovali vítězné chorály a vytvořili elektrizující atmosféru. A Nizozemci, kteří si na nás před utkáním věřili, odcházeli s otevřenou pusou, jaké zázemí dokázali čeští fanoušci svým hrdinům vytvořit.

Jedinou kaňkou na stadionu bylo nepřipravené občerstvení – hamburgry došly už před zápasem a pro tisíc fanoušků tak zbyly doslova tři. Ale oslavy ve fanzoně již byly pokojné a žádné minusy jsme neshledali. Nizozemci připustili, že jsme byli lepší a postoupili jsme poprávu. Natřeli jsme jim to jak na hřišti, tak v hledišti.

Je jen poměrně škoda, že UEFA s fanoušky dál nepočítá a naše čtvrtfinálové utkání proti Dánsku poslala do Ázerbájdžánu. Pro samotné hráče to je velice nepříjemné a pro fanoušky těžko dostupné, a to finančně i časově. To je pro fotbal velká škoda.