Pohled na covidové oddělení: Chybí kvalifikované sestry, pomáhat musí studenti

Na jednotkách intenzivní péče nebo ARO pečují každý den o pacienty v přímém ohrožení života. Za poslední měsíce jsou to hlavně ti s covidem. Podle odborníků ale tato náročná práce není pro každého. Se všemi přístroji může pracovat jen všeobecná sestra se specializací na anestezii, resuscitaci a intenzivní medicínu.

„Toto oddělení se nenafoukne. Budu opět v šoku, pokud bude pacientů přibývat a nebudeme je mít kam uložit v rámci naší intenzivní péče,“ říká Zdeněk Juřena, který na covidovém oddělení vinohradské nemocnice pracuje jako zdravotní sestra.

Sestra pro intenzivní péči musí umět obsluhovat například plicní ventilátor, dialýzu, nebo se postarat o pacienta na mimotělním oběhu. Tedy zvládat všechny kritické situace. V českých nemocnicích je aktuálně hospitalizovaných bezmála 5 800 pacientů, více než tisícovka z nich je v těžkém stavu a vyžaduje intenzivní péči.

Podle lékařů právě koronavirová krize ukázala, jak zoufale málo je kvalifikovaného personálu. A to se ze dne na den nezmění. K práci na specializovaném oddělení je totiž zapotřebí magisterský diplom. „Nám jde o to, abychom skutečně vychovali sestry intenzivní péče, které můžete po zácviku a krátkém seznámení s oddělením de facto dát přímo k lůžku. Čili není to z knih, ale je to skutečně tvrdá praxe,“ vysvětluje přednosta Kliniky anesteziologie a resuscitace vinohradské nemocnice František Duška.

Tvrdou praxi mají za sebou i studentky posledního ročníku. „Je velmi důležité rychle jednat a to se tady podle mě naučíme dost dobře. Přijde mi lepší, že se do toho plného provozu dostaneme, než abychom seděli v lavicích a koukali na přednášky,“ myslí si studentka intenzivní péče Eliška Beňová.

Sester se zaměřením na intenzivní péči je v Česku odhadem asi 15 tisíc. Každým rokem jich do nemocnice přijdou desítky.