poslanecký mandát

Britský expremiér Boris Johnson v pátek oznámil, že se s okamžitou platností vzdává poslaneckého mandátu. Reagoval tak na obdržení zprávy parlamentního výboru, který zkoumal jeho kroky během pandemie covidu, zejména aféru spojenou s konáním večírků v době nejpřísnějších uzávěr. Při vyšetřování šlo mimo jiné i o to, zda Johnson úmyslně lhal poslancům, před nimiž porušení vládních protipandemických pravidel popřel.

Hnutí ANO čeká zásadní den. Předseda nejsilnějšího opozičního subjektu Andrej Babiš se rozhoduje, zda se po prohraných prezidentských volbách vzdá poslaneckého mandátu. Stejně tak se spekuluje, jestli nakonec nepověsí na hřebík i post šéfa hnutí. Nabízí se proto celkem tři hlavní scénáře, jak může středeční jednání předsednictva ANO dopadnout. Právě tam se rozhodne o Babišově nejbližším osudu.

Mezi poslanci ANO a jejich asistenty panuje podle zdrojů CNN Prima NEWS frustrace pramenící jak z prezidentské porážky Andreje Babiše, tak ze skutečnosti, že šéf hnutí možná složí poslanecký mandát. „Nemít předsedu ve Sněmovně je trapné. Aspoň markeťáky nám mohl nechat, vždyť polovina poslanců od nás není ani vidět,“ říká jeden z nich pod příslibem anonymity. Babiš je prý neřízená střela a jde mu jen o vlastní ego.

Ústavní soud (ÚS) odmítl podnět Pirátů a STAN, kteří navrhovali alternativní způsob přepočtu hlasů na mandáty podle nového volebního zákona. Jejich interpretace by vedla k výměně tří poslanců Sněmovny ustavené po loňských volbách. Neuspěli ani u Nejvyššího správního soudu (NSS), ani u ústavních soudců, kteří se však podstatou návrhu věcně nezbývali, stížnost odmítli z procesních důvodů kvůli formě podání. Usnesení zpřístupnili na webu soudu.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) zaslal poslanci Janu Farskému (STAN) analýzu, jak řešit rezignaci na mandát zákonodárce, když je v cizině. Sám dokument zveřejnit nechce. Farský před týdnem odletěl na stáž do Spojených států, po tlaku opozice a posléze i koalice se později rozhodl, že na poslanecký mandát rezignuje. Zákon to ale umožňuje udělat jen osobně, nebo formou notářského zápisu.

Ministr vnitra a šéf hnutí STAN Vít Rakušan přiznal, že situaci týkající se odletu Jana Farského na stáž v USA vnímal chybně. Na sociálních sítích napsal, že je celá záležitost bolestná. K odchodu ze Sněmovny vyzvalo Farského na večerním jednání předsednictvo hnutí. Pro Rakušana prý bylo nejtěžší ze všech, které absolvoval.

Ve hnutí STAN převládly kamarádské vztahy s Janem Farským. Nedokázali jsme mu říct, že odlet do USA není vhodný, řekl ministr školství Petr Gazdík (STAN). V pořadu Nový den se omluvil za to, že celou situaci společně se spolustraníky podcenil. „Neuvědomili jsme si, jaké důsledky to může mít,“ konstatoval ve vysílání CNN Prima NEWS.

Největším spojujícím prvkem vládní koalice je Andrej Babiš (ANO), řekl ve vysílání CNN Prima NEWS komentátor a novinář Petr Fischer. „A tím zůstane po celé volební období. Koalici nedrží nic jiného než strach z toho, že by se Babiš vrátil k moci,“ prohlásil. Politolog Lukáš Valeš k tomu dodal, že bývalému premiérovi začínají ve Sněmovně zlaté časy.

Několik dní před volbami premiér Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že v případě, že jeho hnutí skončí v opozici, odejde z politiky. V neděli ve svém internetovém vysílání na sociálních sítích nazvaném Čau lidi vzal tato slova zpět – ve Sněmovně prý zůstane, i když se ANO nebude podílet na vládě.

Parlamentní volby v roce 2021 ovládla koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09), v počtu mandátů ji ale předehnalo druhé hnutí ANO. Jak je to možné? Přepočet na mandáty je podle nového volebního systému na první pohled složitější, roli hraje také kandidatura Andreje Babiše (ANO) a Ivana Bartoše (Piráti) v Ústeckém kraji.

Členové vlády by do budoucna mohli dobrovolně předat poslanecký mandát náhradníkům, dokud by měli angažmá v kabinetu. Zavedení klouzavého mandátu obsahuje novela ústavy, kterou v pátek Poslanecká sněmovna schválila nejmenším potřebným počtem 120 hlasů ze 157 přítomných.

Poslanecká sněmovna schválila nový způsob přepočtu voličských hlasů na poslanecké mandáty, který mírně zvýhodňuje úspěšnější strany. Poslanecké mandáty budou přidělovány automaticky podle výsledků, poslanci nepřijali návrh, aby část křesel po volbách obsazovaly strany. Dále rozhodli, že dvoučlenné volební koalice budou potřebovat ke vstupu do Sněmovny aspoň osm procent hlasů, vícečetné koalice 11 procent. Změnu nyní posoudí Senát. Sněmovna s ním úpravy předem projednávala.