Poslední komunální volby za socialismu: Zvoleni všichni. Škrtala jen hrstka lidí
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Poslední volby za socialismu: 125 316 kandidátů, 125 316 výher.
K urnám v květnu 1986 dorazilo 99,45 procenta voličů.
Jen 20 621 lidí se odvážilo nesouhlasit s kandidátkou.
Co přesně byla Národní fronta, která volby ovládala?
Navrženo 125 316 kandidátů. Zvoleno 125 316 kandidátů. To byl výsledek posledních obecních voleb za socialismu z roku 1986. Přišlo k nim 99,45 % voličů a oficiálně to byly volby do místních a městských národních výborů. „Do práce, soudruzi,“ vyzvalo nově zvolené zastupitele hned po volbách Rudé právo, deník Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Poslední „komunálky“ v režii takzvané Národní fronty se konaly 23. a 24. května 1986, na ty další už nedošlo.
Do místních a městských národních výborů se volilo jednou za pět let, takže „soudruzi“ zvolení v roce 1986 už práci nedokončili, protože v listopadu 1989 přišla sametová revoluce. A v listopadu 1990 i první svobodné obecní volby, přičemž místní a městské národní výbory se vrátily k původním názvům obecní a městský úřad.
ČTĚTE TAKÉ: Za neúčast u voleb by Pavel v Masarykově éře dostal pokutu, hrozilo by mu i vězení
Zpráva České volební komise Národní fronty z 25. května 1986 přitom bezelstně ukazuje, jak minulý režim volby organizoval. Jako povinné hlasování pro jednotnou kandidátku takzvané Národní fronty. „Pro volby do místních a městských národních výborů bylo v seznamech voličů zapsáno 6 623 698 voličů. Voleb se zúčastnilo 6 587 433 voličů, tj. 99,45 procenta,“ uvedla zpráva.
K volbám nepřišlo jen 36 265 občanů
K obecním volbám v květnu 1986 tedy nepřišlo jen 36 265 obyvatel tehdejší české části federativního Československa. To je směšné číslo, přitom ho nelze spojovat jen s protestně naladěnými občany. Voleb se nezúčastnila také řada osob ze sociálního dna společnosti, které již neměly co ztratit a režim neměl páky, jak je donutit volit. Lidé z nejnižších dělnických vrstev, svéhlaví samotáři nebo část romské komunity.
K vážně nemocným občanům či nepohyblivým seniorům však volební komisaři přicházeli s přenosnou urnou. Obvykle s čestným doprovodem pionýrů v kroji. V květnu 1986 přišli s přenosnými urnami i do domova důchodců v Hradci Králové. „Své hlasy odevzdalo 280 obyvatel domova. I nejstarší Václav Třmínek, letos třiadevadesátiletý. Všichni mají za sebou kus poctivé práce. Byli svědky událostí, které se natrvalo zapsaly do našich dějin,“ napsalo Rudé právo.
Komunální volby čili volby do místních a městských národních výborů se v květnu 1986 konaly společně s volbami do zastupitelstev okresních a krajských národních výborů, do České národní rady i do Federálního shromáždění čili společného československého parlamentu.
Poslední volby za socialismu, květen 1986. Zdroj: Ivan Motýl
Pouze 20 621 odvážných voličů
Volič se nicméně mohl vzepřít režimu nejen neúčastí ve volbách, ale oficiálně směl i přeškrtnout kandidáty na volebním lístku anebo třeba odevzdat prázdnou obálku. K tomu se však odhodlal málokdo, neboť volební zákon neznal povinnost chodit za plentu. Bylo tomu dokonce naopak, a kdo za plentu šel, toho si volební komise zapsala na zvláštní seznam, což mohlo odvážlivci přinést celou sérii problémů.
Škrtalo se však žalostně málo, jak dokazuje další část oficiální zprávy o volbách do místních a městských národních výborů z roku 1986: „Pro kandidáty Národní fronty na poslance hlasovalo 6 566 812 voličů, tj. 99,90 procenta z celkového počtu odevzdaných hlasů.“ Pouze 20 621 voličů z tehdejší České socialistické republiky (ČSR) tedy odvážně nesouhlasilo s navrženou jednotnou kandidátkou Národní fronty.
Národní fronta, to nebylo vojsko
A co to vlastně byla Národní fronta? Když jsem se tuhle zeptal 18letého gymnazisty Michala, odpověděl: „Nevím. Nějaká vojenská jednotka.“
Nikoli, Národní fronta (NF) sdružovala v minulém režimu všechny společenské organizace od zahrádkářů a svazarmovců až po tři povolené politické strany (vedoucí KSČ, Československá strana socialistická a Československá strana lidová). Cílem byla kontrola všeho a všech, ale NF hlavně sloužila jako síto k postavení takzvaných jednotných kandidátek pro všechny typy voleb, přičemž o mandát se mohli ucházet výhradně kandidáti NF.
„Do práce, soudruzi,“ vyzvalo Rudé právo hned po volbách v květnu 1986 nové zastupitele. „Všechny síly a schopnosti pro uskutečnění programu XVII. sjezdu strany, pro realizaci volebních programů Národní fronty!“
Poslední volby za komunismu v roce 1986. Zdroj: ČTK
125 316 kandidátů a 125 316 zastupitelů
Česká volební komise Národní fronty si po komunálních volbách v květnu 1986 opět mohla vydechnout. Zvoleno bylo všech 125 316 poslanců místních a městských národních výborů, a to z 125 316 navržených kandidátů.
„Česká volební komise vyslovuje přesvědčení, že nové zastupitelské sbory s pomocí všech občanů náročné cíle mírového budování naší socialistické vlasti splní,“ uzavřela komise 25. května 1986 svoji oficiální zprávu vroucnou vírou v socialistické zítřky. Tahle víra se ovšem nesplnila, neboť s přispěním milionů voličů Národní fronty se celý socialismus zhroutil již v listopadu 1989.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pavel se musel kontrolovat. Odborník odhalil, co prozradila prezidentova řeč těla u voleb
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
