socialismus

Před půlstoletím 12. července 1971 byla otevřena první česká dálnice, dvacetikilometrový úsek z Prahy do Mirošovic. „Jsme na začátku výstavy naší dálniční sítě,“ uvítalo přestřihnutí pásky Rudé právo. Soudruzi předpokládali, že do roku 2000 se dálnice dostaví až na hranice se Sovětským svazem. A Rusové následně celé dílo protáhnou až do Moskvy.

Na poslední velkolepé oslavy Svátku práce před pádem režimu v listopadu 1989 přišlo na Václavské náměstí v Praze 250 tisíc loajálních občanů a jen 80 disidentů. „Posíláme z naší prvomájové manifestace bojové soudružské pozdravy sovětskému lidu a jeho leninské komunistické straně,“ hřímal tehdy z tribuny na Václavském náměstí generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. A jak prožili Češi a Moravané 1. máj v prvním roce německé okupace v roce 1939?

Potichu a bez většího zájmu veřejnosti prošla Sněmovnou novela zákona o potravinách, která zákazníkům brutálně omezí výběr jídla na pultech tuzemských obchodů. A také ho zdraží. Už příští rok totiž budou muset někteří prodejci nabízet nejméně 55 procent potravin české provenience. V roce 2028 už to budou téměř tři čtvrtiny. Poděkujme poslancům ANO, ČSSD, SPD, KSČM nebo Trikolóry.

Československo zaniklo v první vteřině 1. ledna 1993. Pro Mariana Hrabovského a Tomáše Sulka z Osoblahy na Krnovsku je to zásadní přelom, o předměty vyrobené po tomto datu se nezajímají. Už šestý rok totiž budují Muzeum Československa. „Rozhodně neoslavujeme socialismus, je to především o nostalgii,“ vysvětluje Sulek a ukazuje magnetofon Sonet duo, státní znak s rudou hvězdou či uniformy vojáků Československé lidové armády.

Až do 1. ledna 1961 byl nějaký ten půllitr piva běžnou součástí silničního provozu v tehdejším Československu. Změnila to až nová vyhláška, v níž bylo řečeno: „Řidiči je zakázáno požívání alkoholických nápojů (lihoviny, víno, pivo i jiné nápoje obsahující více než 0,75 objemových procent alkoholu) před jízdou i během jízdy.“

Letošní předvánoční i vánoční čas dal vzpomenout na doby, kdy se lidé těšili z maličkostí, protože jim vlastně ani nic jiného nezbývalo. Ještě než jsme stihli povečeřet kapra s bramborovým salátem a rozbalit dárky, předčasného Ježíška jsme obdrželi od naší vlády. Česko se podle jejího rozhodnutí těsně před koncem roku ponoří do dalšího tvrdého lockdownu, protože vládní PES vycenil zuby na nejvyšším stupni covidového rizika.

Jak Češi a Slováci prožili týden od 10. do 17. listopadu 1989? Ve výplatních sáčcích třeba nacházeli zbrusu nové stokoruny s portrétem diktátora Klementa Gottwalda. A zároveň hltali zprávy o pádu komunismu ve východním Německu (NDR) a Bulharsku. Téměř nikdo ale nepočítal s tím, že revoluce v několika málo dnech vkročí i do Československa.

Táhlo mi teprve na třináctý rok, přesto si konec prázdnin v roce 1980 pamatuji jako něco skvostně pozitivního. S tátou jsme se tehdy na pár týdnů nastěhovali k jeho příteli Jaromírovi na Plzeňsko a oni tam něčemu fandili tak nadšeně, jako by se Čechoslováci stávali každý den mistry světa ve fotbale.

Socialismus v naší vlasti zvítězil, oznámil prezident Antonín Novotný v červenci roku 1960 překvapeným obyvatelům Československé republiky. Ta se před šedesáti lety přejmenovala na Československou socialistickou republiku a korunu na lví hlavě ve státním znaku vystřídala pěticípá hvězda. Údajné vybudování socialismu bylo dosaženo dvanáct let po takzvaném „vítězném únoru“ v roce 1948. A k dosažení komunismu mělo dojít už za dalších patnáct let, v roce 1975.

Koronavirus u nás nejcitelněji zasáhl automobilový průmysl a osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), míní ekonom Vladimír Pikora. Host moderátora Pavla Štrunce mimo jiné uvedl, že celá ekonomika běží na úvěr a planeta je předlužená. Dotace jsou podle něj zlo a fráze prezidenta Macrona a kancléřky Merkelové, že „Evropa tuto krizi překoná a vzejde z ní silnější“ mu připomíná heslo „se Sovětským svazem na věčné časy“.