socialismus

Komunistický režim bojoval prakticky od svých počátků s nedostatkem tvrdé měny nutné pro obchodování s kapitalistickými zeměmi. Kde nepomohly všemožné absurdní bartery typu české uhlí původně pro Libyi za korejské kazetové přehrávače nebo pověstný Tuzex, musel přijít prodej těch několika málo alespoň trochu konkurenceschopných výrobků na Západ. Dlouhodobě k nim patřily i vozy Škoda.

Letošní Vánoce nebudou jen jedny z nejdražších v historii, ale také jedny z nejchudších. Zejména lidé ve středím věku si vzpomenou na éru reálného socialismu, kdy se dárky nekupovaly, nýbrž sháněly. To proto, že o regálech plných zboží si mohli nechat jen zdát. Něco podobného nás čeká i letos, a to hlavně u zboží, které se neobejde bez elektronických součástek. Šest lidí ze sta připouští, že si na vánoční dárky půjčí.

Největší sídliště v republice. Mnohem více než jen to. Jižní Město. Obří panelákový socialistický experiment slaví padesát let. Co nám dnes dává legendární Jižák? Kdo v něm začínal a kdo tam zůstal? A bude z něj jednou no-go zóna?

Za minulého režimu měl každý práci a byty byly dostupnější, pochvaloval si 21letý kandidát do Poslanecké sněmovny Filip Toráč (KSČM) v pořadu Divoká karta na CNN Prima NEWS. Podle mladého politika se lidé v současnosti na totalitní režim v Československu koukají zbytečně kriticky.

Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) bude mít socialistické myšlení v Česku i nadále své místo. Uvedla to ve vysílání úterního Nového dne na CNN Prima NEWS a dodala, že 21. století bude patřit sociálním demokratům. Ti mají podle slov Maláčové nejlepší recept na řadu témat včetně klimatické změny či pracovních podmínek.

Před třiceti lety byl zásadním zdrojem informací denní tisk, hned za televizí a rozhlasem. V pátek 23. srpna 1991 si proto nad novinami oddechly statisíce Čechů i Slováků. V Moskvě se totiž podařilo odrazit puč proti sovětskému prezidentu Gorbačovovi. „Triumf demokracie. Pučisté zatčeni,“ hlásal tisk.

Lékař Šindler a primář Schnirch. Ta jména si sedmdesátiletá Olga Kováčiková pamatuje dodnes. „Tvrdili, že musím na operaci dělohy, jenže místo operace mě nedobrovolně sterilizovali,“ vypráví o události z roku 1974. Tento týden podepsal prezident Zeman zákon o odškodnění „osob sterilizovaných v rozporu s právem“ a Kováčiková dostane 300 tisíc korun. „Určité zadostiučinění to je, sterilizace mi však zničila život. A konkrétní viníci nebyli potrestáni,“ říká.

Před půlstoletím 12. července 1971 byla otevřena první česká dálnice, dvacetikilometrový úsek z Prahy do Mirošovic. „Jsme na začátku výstavy naší dálniční sítě,“ uvítalo přestřihnutí pásky Rudé právo. Soudruzi předpokládali, že do roku 2000 se dálnice dostaví až na hranice se Sovětským svazem. A Rusové následně celé dílo protáhnou až do Moskvy.

Na poslední velkolepé oslavy Svátku práce před pádem režimu v listopadu 1989 přišlo na Václavské náměstí v Praze 250 tisíc loajálních občanů a jen 80 disidentů. „Posíláme z naší prvomájové manifestace bojové soudružské pozdravy sovětskému lidu a jeho leninské komunistické straně,“ hřímal tehdy z tribuny na Václavském náměstí generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. A jak prožili Češi a Moravané 1. máj v prvním roce německé okupace v roce 1939?

Potichu a bez většího zájmu veřejnosti prošla Sněmovnou novela zákona o potravinách, která zákazníkům brutálně omezí výběr jídla na pultech tuzemských obchodů. A také ho zdraží. Už příští rok totiž budou muset někteří prodejci nabízet nejméně 55 procent potravin české provenience. V roce 2028 už to budou téměř tři čtvrtiny. Poděkujme poslancům ANO, ČSSD, SPD, KSČM nebo Trikolóry.

Československo zaniklo v první vteřině 1. ledna 1993. Pro Mariana Hrabovského a Tomáše Sulka z Osoblahy na Krnovsku je to zásadní přelom, o předměty vyrobené po tomto datu se nezajímají. Už šestý rok totiž budují Muzeum Československa. „Rozhodně neoslavujeme socialismus, je to především o nostalgii,“ vysvětluje Sulek a ukazuje magnetofon Sonet duo, státní znak s rudou hvězdou či uniformy vojáků Československé lidové armády.

Až do 1. ledna 1961 byl nějaký ten půllitr piva běžnou součástí silničního provozu v tehdejším Československu. Změnila to až nová vyhláška, v níž bylo řečeno: „Řidiči je zakázáno požívání alkoholických nápojů (lihoviny, víno, pivo i jiné nápoje obsahující více než 0,75 objemových procent alkoholu) před jízdou i během jízdy.“