socialismus

Letos si připomínáme už 35. výročí sametové revoluce a zhroucení komunistického režimu, který v naší zemi na desítky let zakotvil monopol jedné strany a jedné ideologie, drastickým způsobem omezil občanské i ekonomické svobody, mnoho lidí z důvodů třídních či nesouhlasu s myšlenkou revolučního budování rovnostářské společnosti posílal ve své rané fázi na popraviště, později do vězení, bezpočtu lidí zničil profesní kariéry a celé zemi přinesl bezprecedentní ekonomický úpadek a zaostávání v porovnání se svobodným světem.

„Někteří přišli budovat, jiní rozvracet nadměrným požíváním alkoholu,“ stěžovali si v roce 1952 soudruzi z ostravské radnice na časté alkoholické výstřelky brigádníků na stavbě Nové huti Klementa Gottwalda (nyní Liberty Ostrava) v ostravské čtvrti Kunčice. Nejvíce se pilo po pravidelné týdenní výplatě. Právě stojím v unikátně dochovaném areálu kasáren pro budovatele první velké stavby socialismu v Československu, jak huť nazýval komunistický režim. Málokdo tento tábor zná, je dokonale ukryt v průmyslové zóně. „Tady to všechno v padesátých letech začalo,“ provádí mě kasárnami Robert Petrakovič z firmy Ba-dy Efekt. „A naproti to teď všechno končí,“ ukáže k ocelárnám Igor Pavlita, který v areálu také podniká. Vysoké pece vyhasly 72 let po slavném zapálení první z nich, výroba surového železa, koksu či oceli už je historií. Druhovýrobu slibuje zachránit konkurenční Moravia Steel.

Vyšší zdanění bezdětných bylo za socialismu běžné, potvrzuje pro CNN Prima NEWS historik Jakub Rákosník. Podle zákonů z let 1952 a 1961 si bezdětní připlatili na daních o stovky až tisíce korun víc, naopak ti, co měli tři a více dětí, si mohli požádat o úlevy. Zdá se vám to povědomé? Ano, velmi podobný princip totiž dnes navrhují lidovci. Podle bývalého předsedy strany Pavla Bělobrádka nejde ale primárně o motivaci k větší porodnosti, ale o zachování solidarity systému.

Pamětníků doby před rokem 1989 je ještě pořád většina. Nejeden se možná otřepal, hrklo v něm či prožil záblesk z minulosti, když slyšel slova bývalého komunistického rozvědčíka, následně vysokého funkcionáře české armády, pak NATO a nyní českého prezidenta Petra Pavla při předávání vyznamenání Billu Clintonovi.

Stav veřejných financí podle bývalého prezidenta Václava Klause zásah potřeboval, vládní tzv. ozdravný balíček to ale nenaplnil. Označil ho za Stanjurův „balíčíček“. V podcastu Chuť moci komentátora CNN Prima NEWS Thomase Kulidakise exprezident mluví také o nutnosti opustit průběžný důchodový systém či o plíživém omezování svobody slova.

Evropská unie jednoznačně eroduje. Na konferenci webu FocusOn to řekl expremiér Mirek Topolánek, který prosazuje, aby se smysl projektu EU vrátil k hodnotám založeným především na ekonomické spolupráci. I přes své výhrady je Topolánek proti vystoupení České republiky z Unie. „Nemáme žádnou jinou alternativu,“ dodal.

Potkat u nás někdejšího vůdce bolševické revoluce Vladimira Iljiče Lenina je možné i 100 let po jeho smrti. Zemřel 21. ledna 1924. V těchto dnech třeba putoval ulicemi Ostravy, neboť čtyřmetrová bronzová socha z někdejší Leninovy třídy změnila majitele. „Určitě jsem ji nekoupil z úcty k jednomu z největších masových vrahů, rád bych však sochu zachránil jako memento. Aby se například nezapomnělo, jak komunismem zblblí novomanželé kladli po obřadu květiny právě k této soše,“ říká pro CNN Prima NEWS nový vlastník bronzového revolucionáře. Další nadživotní Iljiče opatruje například Státní oblastní archiv v Chebu, Muzeum Českého krasu v Berouně či Muzeum umění v Olomouci.

Ekonomické směřování Česka z 90. let se s námi táhne dodnes, prohlásila ve vysílání CNN Prima NEWS ekonomka Ilona Švihlíková. Hlavní chybou období transformace podle ní bylo, že Česká republika zaujala pozici levného subdodavatele, aby na světových trzích konkurovala cenou. Naopak podle bývalé zástupkyně České republiky při Světové bance Jany Matesové bylo nejpalčivějším problémem nastavení zákonů, které nechránilo v době kuponové privatizace držitele drobných vlastnických podílů.

V roce 1989 si Češi mohli za průměrnou mzdu koupit 317 čtvrtek másla, nyní 1029 balení. Přesto se až 47 procent obyvatel České republiky domnívá, že aktuální ceny zboží jsou horší než v roce 1989. Ve skutečnosti je to hlavně optický klam, protože na cenovkách jsou vyšší čísla než před 34 lety. Vzhledem k průměrné hrubé mzdě jsou nyní ceny nižší, mnohdy i několikanásobně, a to téměř u všech potravin anebo elektroniky. Z průzkumu agentury STEM/MARK přesto vyplývá, že každý šestý Čech se domnívá, že se před rokem 1989 měli lidé lépe. Čísla Českého statistického úřadu takový názor nepotvrzují.

Někdejší chartista, disident a jeden z hybatelů 17. listopadu 1989 Petr Pazdera Payne nečekal, že ještě 34 let po sametové revoluci budou mezi špičkami justice zůstávat lidé, kteří za komunismu soudili odmítače povinné vojenské služby, emigranty a jiné tehdy nepohodlné osoby. „Považuji za zvrácené, že nejvyšším státním zástupcem je předrevoluční vojenský prokurátor a komunista Igor Stříž, který posílal do vězení mladé muže odmítající kvůli svému přesvědčení základní vojenskou službu,“ říká Payne.

Slovenská obec Veľké Úľany se zbavila Leninovy ulice. Nicméně téměř se slzami v očích. „Leninova ulice v naší obci nikomu nevadila, nebo maximálně jednomu procentu občanů. Na přejmenování ale tlačil prokurátor, tak jsme ustoupili,“ říká pro CNN Prima NEWS starosta vesnice František Gőgh. Vladimir Iljič Lenin, který 7. listopadu 1917 inicioval bolševický převrat v Rusku, měl na svědomí miliony životů. Záhy po převzetí moci zemi ovládl hladomor, ovšem Lenin rozpoutal takzvaný rudý teror a soustředil se na likvidaci nepřátel. Například na zlomení odporu donských kozáků, který si vyžádal statisíce obětí a deportovaných.

Vytahat za uši, zpohlavkovat nebo školáka potrestat ukazovátkem, nejčastěji úhozy přes dlaně anebo na zadnici. V socialistické škole běžný jev, pamatují si ho všechny generace nad 45 let. „Když u nás ve třídě někdo dělal bordel, učitel ho prostě vytahal za uši anebo za vlásky kolem uší,“ vzpomíná 51letý Tomáš Smolka z Ostravy. „Když dělal větší bordel, tak ho za to ucho vyvlékl na chodbu, no a tam mu dal pár výchovných facek,“ dodá. Pamětníci většinou mírné tělesně tresty schvalují i dnes, protože by prý do škol vrátily kázeň.