REPORTÁŽ: Poslední bitva vzplála. V rudé Lhotě volí KSČM nepřetržitě od roku 1990
KSČM je na vymření. V obecních volbách získala jen 61 zastupitelů v celém Česku, přičemž po prvních svobodných komunálkách v roce 1990 to bylo 9 603 mandátů. V Horní Lhotě u Ostravy, která má 858 obyvatel, však voliči protlačili komunisty na radnici ve všech obecních volbách od sametové revoluce, tedy desetkrát. „Letos nebyl s volbami větší problém, i když mladí se do strany nehrnou. Získali jsme 20 procent,“ říká 72letý Pavel Petruška, který v „rudé Lhotě“ předsedá základní organizaci KSČM. „Kolikrát až dnes zjišťujeme, jak byl Lenin prozíravým politikem,“ dodá ctitel ruského revolucionáře.
Poslední komunální volby za socialismu: Zvoleni všichni. Škrtala jen hrstka lidí
Navrženo 125 316 kandidátů. Zvoleno 125 316 kandidátů. To byl výsledek posledních obecních voleb za socialismu z roku 1986. Přišlo k nim 99,45 % voličů a oficiálně to byly volby do místních a městských národních výborů. „Do práce, soudruzi,“ vyzvalo nově zvolené zastupitele hned po volbách Rudé právo, deník Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Poslední „komunálky“ v režii takzvané Národní fronty se konaly 23. a 24. května 1986, na ty další už nedošlo.
Castro a jeho neuvěřitelný příběh. Podmanil si Kubu, svět přivedl na pokraj jaderné války
Sebevědomý řečník, vousatý revolucionář, ale také krvavý diktátor, který na Kubě vládl téměř 50 let a stal se jednou z nejkontroverznějších postav 20. století. Přesně tak se dá popsat Fidel Castro, jenž by dnes, 13. srpna, oslavil jubilejní 100. narozeniny. Jeho příběh je v mnoha ohledech takřka neuvěřitelný. Byl to právě Castro, který byl tváří kubánské revoluce, aby nakonec svou zemi přivedl k hospodářskému kolapsu. Prostřednictvím karibské krize navíc dostal celý svět na pokraj třetí světové války. Kvůli Castrovi Kuba také dodnes představuje podivuhodný paradox komunistické země, jejíž hlavní město je vzdálené asi 150 kilometrů od nejjižnějšího bodu Spojených států.
Zlatá KSČ i odpor: Pamětníci vyprávějí o 1. máji. Do průvodu mě nahnali jen jednou, říká Milan
Za komunistů se prvomájového průvodu zúčastnil pouze jednou. „Donutili mě k tomu v roce 1971, to jsem byl v prváku na učňáku,“ vzpomíná 68letý Milan Blažíček. Zato 77letá Jana Horáková se oslavám Svátku práce nikdy nebránila a socialismus považuje za zlatou éru v dějinách českých zemí: „Do průvodu jsem chodila moc ráda. Ono se za komunistů vůbec žilo lépe než dnes.“ A 82letá Jana Bjačková si posteskne, že se dnes místo na oslavy 1. máje chodí do nákupních center.
GLOSA: Můj 17. listopad 1989. V armádním maskáči a u sochy Stalina s Gottwaldem
Co jsem dělal(a) 17. listopadu 1989? Tak by mohla znít otázka celostátní ankety pro všechny občany ve věku nad 50 let. A garantuji, že to nebude nuda, jedině snad národní ostuda. Podobný sociologický průzkum totiž může barvitě ukázat, jak totalitní režim snadno držel za klopy téměř každého občana. Začnu od sebe, v pátek 17. listopadu 1989 jsem v maskáčích Československé lidové armády (ČSLA) pochodoval po buzerplacu vojenské katedry, načež tentýž den večer se mi do cesty připletlo sousoší Klementa Gottwalda s Josifem Stalinem.
GLOSA: Naučit lásce k Sovětskému svazu. Nový školní rok nad žákovskou z roku 1978
Milí žáci a žákyně! Chodíte do školy, abyste měli rádi svou zemi, komunistickou stranu i velké společenství socialistických států v čele se Sovětským svazem. Přesně tak vítala školáky první strana žákovské knihy v éře Gustáva Husáka. V září roku 1978 jsem nastupoval do páté třídy a po letech si teď v dochované žákajdě čtu, jak se školní řád proplétal s ideologií. A přemítám, jak tahle režimní masáž ovlivnila celou moji generaci.
Nesmrtelný ajatolláh Chameneí: Ctil ho už Gustáv Husák, teď ho má Izrael za novodobého Hitlera
Srdečné pozdravy od prezidenta ČSSR Gustáva Husáka. To byla první slova československého komunistického premiéra Ladislava Adamce, když ho 30. ledna 1989 uvítal v Teheránu prezident Alí Chameneí. Tentýž ajatolláh Chameneí, který je i dnes nejvyšším představitelem Íránu a vrchním velitelem ozbrojených sil. A aktuálně zřejmě i nejdéle vládnoucím státníkem na světě, prezidentem islámské republiky se stal již v roce 1981. U moci je 44 let a stále patří k nejvíce nebezpečným politickým vůdcům – Rusko zásobuje drony pro válku s Ukrajinou a hrozí i jadernou pumou. Izrael ho považuje za novodobého Hitlera, zatímco 86letý Chameneí se drze pře s Trumpem, kdo je vlastně vítězem aktuálního vojenského konfliktu na Blízkém východě.
REPORTÁŽ: Ocel a pěst. Šance pro Romy i Vidláka aneb Jak Stačilo! v Ostravě ukázalo lídry
Vyhaslé ocelové srdce republiky. To je ideálně vybrané místo, kde hnutí Stačilo! představuje převážně komunistické lídry pro podzimní parlamentní volby. „Vládě zvoní umíráček, vyženeme je ze Strakovy akademie,“ vyzývá z tribuny Roman Roun, komunista a lídr Stačilo! za Pardubický kraj. „Společně to pětidemolici natřeme,“ nebere si servítky ani předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. „Za šest měsíců si vezmeme tuto zemi zpátky,“ hlásí z pódia jihomoravský lídr Daniel Sterzik alias dezinformátor Vidlák.
Od Hurvínka a matrjošek po céčka a televizory aneb Dárky za socialismu a jejich vysoké ceny
Předválečný Hurvínek se po nástupu komunistů v roce 1948 proměnil v pionýra a chodil na brigády, takže knihy s tímto dětským hrdinou mohly zůstat pod vánočními stromečky i za nejhlubší totality. „Od té doby, co dostal Hurvínek pionýrský šátek, je mnohem lepší než dříve,“ pochválil režim v roce 1952 loutkoherce Josefa Skupu, zakladatele Divadla Spejbla a Hurvínka. Děti si ale na Vánoce přály i ruské matrjošky a třeba v osmdesátých letech byla hitem céčka. Dospělé muže zajímalo hlavně elektrotechnické zboží a ženy kosmetika či móda, při srovnání průměrných platů ale spotřební zboží za totality stálo i několikanásobně více než v roce 2024.
Nekonečné fronty, Děda Mráz a kompromis s Tuzexem. Jaké byly Vánoce po nástupu komunistů?
Žádný prostor pro křesťanské tradice a zvyky – tak se proměnily vánoční svátky po nastolení komunistického režimu v Československu. Komunisté si chtěli svátky tak trochu upravit k obrazu sovětskému. Ne vždy se jim to podařilo, rudý Děda Mráz českého Ježíška nezlomil. Jinak ale svátky doprovázely režimní evergreeny, ať už šlo o nekonečné fronty nebo nákupy v Tuzexu.
