Pozor na lysohlávky, za sběr „houbiček“ můžete do vězení. Hrozí také riziko smrtelné záměny
S příchodem studenějšího listopadového počasí lze konstatovat, že letošní houbařská sezona už prakticky skončila. V lese nyní s trochou štěstí narazíte možná tak na hlívy, kotrče či Jidášovo ucho. Stále se daří také halucinogenním lysohlávkám, neboli „houbičkám“. Zde je ale třeba důrazně varovat, že všechny houby, které obsahují látku psilocybin, podléhají v Česku přísné legislativě. Nelegální je jejich distribuce, držení i samotný sběr. Navíc hrozí vážná záměna za smrtelně jedovatou houbu.
Lysohlávky, slangově nazývané „houbičky“, jsou známé především pro halucinogenní účinky většiny svých druhů. Obsahují totiž látku psilocybin, která je v Česku od letošního roku legální pro medicínské využití – tedy jen pro lékařské účely, jelikož může pomáhat s těžkou depresí pacientům, kterým nezabírají antidepresiva. Experti však důrazně varují, že terapie je vhodná pouze pro malou skupinu nemocných a musí probíhat pod přísným lékařským dohledem.
ČTĚTE TAKÉ: Lék z „houbiček“? Pomáhá, když jsou psychiatři v koncích, chválí si novinku Horáček
Přestože psilocybin není toxický ani návykový, jde o rizikovou látku, obzvlášť v kombinaci s alkoholem nebo dalšími drogami, kdy uživatel může velmi snadno ztratit kontrolu nad svým chováním. Policisté upozorňují, že v kontextu nejnovější legislativy v Česku rozhodně nedošlo k legalizaci rekreačního užívání lysohlávek ani k povolení běžného užívání halucinogenů.
Čtěte také
„Psilocybin mohou od 1. ledna 2026 využívat pouze specializovaná zdravotnická pracoviště a léčba je určena pro vybrané pacienty se závažnými psychickými obtížemi. Psilocybin i houby obsahující psilocybin zůstávají v případě neoprávněného nakládání psychotropními látkami,“ dodává policie na svém webu.
Co to znamená v praxi?
Na jednu stranu je halucinogenní látka z lysohlávek povolena pro výrobu léčiv, která pak lékař může předepsat pacientům trpícím depresemi.
Na stranu druhou je běžný samosběr lysohlávek, které obsahují psilocybin, stále zakázaný. A jaké v tomto ohledu hrozí tresty? Držení menšího množství, zhruba 40 plodnic, je považováno ještě za přestupek. Držení většího množství nebo distribuce, do níž patří i darování, už jsou ovšem klasifikovány jako trestný čin. V těchto případech tedy hrozí i vězení.
Čepičatky rostou na podobných místech
Z ekologického hlediska bychom měli mít na paměti, že lysohlávky mají v přírodě nezastupitelnou roli – mimo jiné pomáhají rozkládat organickou hmotu a udržují rovnováhu v půdě. Jejich masivní sbírání tak může narušit ekosystémy a ohrozit samotný druh. A pak je tu také bezpečnostní aspekt. Obzvlášť méně zkušení houbaři si mohou splést lysohlávky s jedovatými houbami, přičemž taková záměna může být i smrtelná.
Mykologové varují zejména před čepičatkami, z nichž nejnebezpečnější a nejznámější u nás je čepičatka jehličnanová. Ta sice na rozdíl od lysohlávek nemá halucinogenní účinky, zato obsahuje stejné toxiny jako muchomůrka zelená. I kvůli tomu je tato dřevokazná houba, známá také jako „pohřební zvon“, jedním z nejnebezpečnějších druhů v českých lesích.
Čepičatky a lysohlávky se navíc vyskytují na podobných místech. S trochou štěstí, nebo chcete-li smůly, můžete obě tyto houby najít v rámci jednoho rozšířenějšího trsu. S ohledem na skutečnost, že sběr halucinogenních lysohlávek je v Česku zakázán a čepičatka jehličnanová je smrtelně jedovatá, snad ani není třeba blíže popisovat, jak se od sebe tyto houby liší. Pro akademické účely není nic jednoduššího než nahlédnout do atlasu, ať už tištěného či elektronického. Jak vypadají lysohlávky, si můžete prohlédnout v úvodní galerii.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Listopadové lesy překvapují houbaře. Mykolog radí, jaké netradiční druhy hledat