12. ročník fotografické a výtvarné soutěže Věda je krásná 2022

Soutěž Věda je krásná, kterou vyhlašuje Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, zná vítěze svého již 12. ročníku. Porota složená z pěti odborníků v oblasti přírodovědecké fotografie vybírala i tentokrát ty nejlepší ve třech kategoriích, určených fakultní veřejnosti a dále v kategorii Objevitelská, která je určena širší veřejnosti, zapojené do fakultního propagačního projektu Přírodovědci.cz. Vítěze jednotlivých kategorií vyhlásil již tradičně děkan Přírodovědecké fakulty profesor Jiří Zima spolu se zakladatelem soutěže a členem poroty prof. Janem Černým.

Odkaz na web soutěže: https://vedajekrasna.cz/

Vědecká mikrofotografie:

1. místo v kategorii Vědecká mikrofotografie

Jan Martinek: Hvězdná obloha pod mikroskopem, zákony optiky ve mně Když Immanuel Kant kdysi v Královci (dnes Kaliningradě) koukal na noční oblohu, inspirovala ho k slavnému výroku: „Dvě věci naplňují mysl vždy novým a rostoucím obdivem a úctou, čím častěji se jimi zabývá: hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně“. Jistě by ho stejně uchvátily i hvězdy, které můžeme dnes vidět pomocí konfokálního mikroskopu na povrchu listu trojpuku (Deutzia). Jedná se o trichomy, pokožkové struktury, které mají mnohdy zajímavé a složité tvary, přestože jsou tvořené jedinou buňkou.

2. místo v kategorii Vědecká mikrofotografie Viktor Sýkora: Ztracen v nekonečném prostoru Na první pohled objekt, který můžete díky fantazii tvůrců sci-fi potkat v hlubokém vesmíru. Ve skutečnosti obrněnka - mikroskopický mořský bičíkovec. Obrněnky žijí hlavně v oceánech a jsou významnou součástí mořského planktonu. Jedinec na snímku má ve skutečnosti velikost kolem jedné desetiny milimetru. Snímek byl pořízen v Laboratoři elektronové mikroskopie PřF UK . Následně byl původně černobílý obraz kolorován v Adobe Photoshopu a bylo odstraněno rušivé pozadí.

3. místo v kategorii Vědecká mikrofotografie Michael Kotyk, William A. Bourland: Polonazí symbionti s ústy na zadku

Nálevníci čeledi Clevelandellidae obývají zadní střevo dřevožravých švábů podčeledi Panesthiinae (Blaberidae). Vyznačují se řadou morfologických zvláštností: zejména tím, že se jejich ústní aparát přesunul na zadní konec těla, a tím, že bičíky je opatřena jen přední část jejich buňky, zadní část je holá. Jednotlivé obrazy triptychu ukazují v tradici starých zoologických ilustrací vždy stejné druhy nálevníků pomocí tří zobrazovacích metod: 1. Živé buňky zobrazené ve světelném mikroskopu pomocí Nomarského diferenciálního kontrastu. 2. Fixované buňky barvené protargolem zobrazené ve světelném mikroskopu. 3. Fixované buňky zobrazené ve skenovacím elektronovém mikroskopu. Nahoru směřuje přední část buňky. Zleva doprava, od shora dolů: Clevelandella elongata, C. parapanesthiae, C. panesthiae, Clevelandella sp., Paraclevelandia brevis.

Vědecká fotografie:

1. místo v kategorii Vědecká fotografie

Michal Vais: Hlava obra

Mravenci jsou (z mnoha důvodů) v hmyzí říši obávanými lovci. V České republice vzácní mravenci lužní (Liometopum microcephalum) nejsou žádnou výjimkou. Fotografie zachycuje skupinu těchto mravenců, kteří pomalu táhnou hlavu jednoho z našich největších brouků - tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo). Tělo brouka leželo opodál, též obsypané mravenci lužními. Otázkou je pouze, zda mravenci tesaříka skolili sami, či pouze sbírali zbytky... Lednice, jižní Morava; fotoaparát Nikon D5100, objektiv Laowa 100 mm f/2.8 2x Ultra Macro APO, blesk; 1/200 s, f/8, ISO 200.

2. místo v kategorii Vědecká fotografie Václav Bystřický: Neviditelní

S příchodem jara je možné v našich lesích zaslechnout pronikavé „pískání“ kulíšků nejmenších (Glaucidium passerinum), které značí začátek toku těchto nejmenších evropských sov. Hlasovými projevy (připomínajícími výše zmiňované pískání) si samečci vymezují svá teritoria a zároveň k sobě lákají k páření připravené samičky. Při příletu samičky do samčího teritoria začíná docházet k úchvatným námluvám, během kterých samečci pravidelným zalétáváním a opětovným vylétáváním ze stromových dutin tak, jak je vidět na fotografii, ukazují samičkám vhodná (předem vytipovaná) místa pro následné hnízdění. Takových dutin bývá obvykle hned několik, přičemž výběr té „pravé“ (pro oko potenciálních predátorů nejméně nápadné) dutiny, je následně pouze v kompetenci samiček. Olympus OM-D E-M1X + Olympus M.ZUIKO DIGITAL ED 300mm f/4 IS PRO.

3. místo v kategorii Vědecká fotografie František Severa: Na zápraží

Pokoutník, takový pěkný malý pavouček. Láká mě říct, že je to pokoutník nálevkovitý, ale jediné co mě k tomu vede je tvar jeho pavučiny. Moc znaků na pavoukovi totiž není vidět. Jenže stejnou pavučinu si dělá i třeba pokoutník.

Vědecká ilustrace a virtuální příroda

1. místo v kategorii Vědecká ilustrace a virtuální příroda

Polina Belyaeva: Chameleón pardálí

Kresba Chameleon pardálí (Furcifer pardalis). Jedná se o nejpestřeji zbarveného ještěra vůbec. Ilustrace je kombinací několika fotografií, je vyplněna v technice pointilismus pomocí linerů STABILO ve formátu A3.

2. místo v kategorii Vědecká ilustrace a virtuální příroda

Kateřina Bezányiová: Není kukačka jako kukačka

První obrázek zobrazuje výběr kleptoparazitů s kukaččí strategií života – přenecháním péče o potomstvo jinému druhu. Kromě kukačky obecné (Cuculus canorus) se tato strategie vyskytuje i tam, kde bychom to možná nečekali, např.u peřovce kukaččího (Synodontis multipunctatus), který přenechává své jikry v péči tlamovců. Přeborníky kukaččího chování jsou i různí blanokřídlí. Zbytek seriálu se věnuje kukaččím včelám nomádám (Nomada) a jejich hostitelům, pískorypkám (Andrena). Na dalších obrázcích jsou zobrazeny různé situace ze života konkrétních druhů pískorypek a nomád, včetně spánku či páření a parfémování samice látkami, které jí umožní proniknout do hnízda hostitele. Popis konkrétních druhů a použitých technik (akvarelové pastelky a inkoustové pero) je k dohledání na webu soutěže.

3. místo v kategorii Vědecká ilustrace a virtuální příroda

Dagmar Mudrová: Modelové organismy

Ilustrace představuje užší výběr z modelových organismů. Ať už se modelovými staly pro svůj rychlý růst, malý genom, regenerační schopnosti, nebo kvůli sdílení onemocnění a patogenů s člověkem, jsou tyto organismy pro pro současnou vědu nesmírně důležité. Ilustrace je vytvořena inkoustovými linery původně na formátu A2, poté digitálně dobarvena.

Kategorie Objevitelská pro veřejnost:

1. místo v kategorii Objevitelská pro veřejnost

Jan Korba: Vzlet

Na minerály bohatý jíl je v západní Amazonii vzácným artiklem. Zvířata se naučila hledat naleziště odkrytých jílů (tzv. collpas / clay licks) a ve velkém se na nich shromažďují za účelem detoxikace organismu od často jedovatých rostlin, které pozřou a doplnění minerálů. Na snímku je hejno tří druhů papoušků ara, kteří byly náhle vyrušeni při jílové hostině. Pořízeno v Národní Rezervaci Tambopata, Peru.

2. místo v kategorii Objevitelská pro veřejnost

Markéta Večeřová: Šelmičky Velice ráda fotografuji, ale také ztvárňuji naši rozmanitou faunu prostřednictvím kresby akvarelovými pastelkami. Nedávno jsem se začala věnovat kresbě savců, konkrétně šelem. Rozhodla jsem se pro své oblíbené druhy, lasici hranostaje, vydru říční, lišku obecnou, kunu skalní a kunu lesní.

3. místo v kategorii Objevitelská pro veřejnost Kateřina Beránková: Na lovu

Ilustrace znázorňuje způsob lovu ledňáčka říčního. Technika malby je kvaš.

Divácká soutěž

David Neugebauer: Láska u rybníka Způsob páření tohoto hmyzu je velice zvláštní. Svou vyvolenou samečci uchopí pomocí zadečkových klešťovitých přívěsků. Toto spojení svým tvarem trochu připomíná srdce. Zachyceno v červnu u jezírka nedaleko Dobříše.55-210mm f/4.5–6.3 (210mm f/6.3 1/400" ISO 250).

Absolutní vítěz 12. ročníku soutěže Věda je krásná

Jan Martinek: Hvězdná obloha pod mikroskopem, zákony optiky ve mně