Příslušníci Armády ČR, ilustrační snímek Zdroj: Profimedia.cz/ČTK
V uplynulých dvou letech ve společnosti intenzivně rezonuje téma války mezi Ukrajinou a Ruskem, která má bezprostřední dopad i na bezpečnost České republiky. Co by se stalo, kdybychom byli jako další (relativně malá) země napadeni? Byli bychom schopni se sami ubránit? Za současného stavu naší armády pravděpodobně nikoliv, a proto by bylo logicky vhodné počty vojáků navýšit. Jaká práva a povinnosti momentálně mají v pracovněprávních vztazích zaměstnanci, kteří by se rozhodli nastoupit na vojenskou službu?
Přestože po profesionalizaci české armády ztratila ustanovení zákoníku práce spojená s plněním branné povinnosti na aktuálnosti, formálně branná povinnost občanů České republiky nezanikla a je obsažena v platných zákonech. V souvislosti s brannou povinností zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“) rozlišuje dva druhy překážek souvisejících s vojenskou službou. První z nich představuje situace, kdy je zaměstnanec povinen se dostavit k příslušnému vojenskému správnímu úřadu v souvislosti s výkonem branné povinnosti. Druhou pak situace, kdy byl povolán k výkonu vojenského cvičení nebo k výkonu služby v operačním nasazení.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Pachuť donašečství, whistleblowing ale českým firmám prospívá, ukazují zkušenosti
Podle ustanovení § 204 zákoníku práce zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud zaměstnanci vznikne povinnost dostavit se k příslušnému vojenskému správnímu úřadu v souvislosti s výkonem branné povinnosti (tj. v souvislosti s odvodem). Zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu také po dobu, kterou potřebuje na cestu do místa povolání a po dobu výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení. Zaměstnanci rovněž přísluší od zaměstnavatele pracovní volno na zotavenou, pokud plnění jeho pracovních úkolů zasahuje do doby 24 hodin po ukončení vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení.
Česká armáda používá speciální bojová vozidla. Podívejte se, jak funguje noktovize či black-out
Armádní složky se neobejdou bez dodávek nových technologií a pravidelné údržby své výbavy. Své o tom ví i česká společnost Glomex Military Supplies, která je kromě jiného dodavatelem bohaté škály přístrojů nočního vidění. V tomto ohledu nabízí i služby v nejmodernějším servisním centru. Společnost také pro Armádu ČR připravila speciální úpravu vozidel Toyota, které kromě lepší průchodnosti terénem nabízí i technologii jízdy v režimu noktovize.
Zaměstnavatel má tedy povinnost zaměstnanci poskytnout pro výkon vojenské služby pracovní volno. Nad rámec pracovního volna zaměstnanci náleží zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za pracovní volno související s brannou povinností – tuto však zaměstnanci hradí přímo příslušný vojenský správní úřad. Při výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení nicméně náhrada mzdy ani platu zaměstnanci nepřísluší. Ostatní finanční záležitosti (jako např. služné, náborový a stabilizační příspěvek atd.) týkající se vojáků v záloze pak detailně upravuje zákon č. 45/2016 Sb., o službě vojáků v záloze, a to včetně poskytování proviantních či výstrojních náležitostí nebo ubytování.
Ochrana zaměstnance před ukončením pracovního poměru
Zákoník práce dále poskytuje zaměstnancům vykonávajícím vojenskou službu ochranu před výpovědí a ukládá zaměstnavateli povinnost k zařazení na původní práci po jejich návratu. Konkrétně ustanovení § 53 zákoníku práce zakazuje dát zaměstnanci výpověď při výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz, po dobu výkonu těchto druhů vojenské služby, až do uplynutí 2 týdnů po propuštění zaměstnance z těchto druhů vojenské služby. Současně se podle § 47 zákoníku práce uplatní, že pokud zaměstnanec nastoupí po skončení vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení do práce, je zaměstnavatel povinen jej zařadit na jeho původní práci a pracoviště.
Zákoník práce v současnosti poskytuje určitou míru ochrany zaměstnancům vykonávajícím vojenskou službu. Nedá se však vyloučit, že v případě zhoršení bezpečnostní situace v Evropě by mohlo dojít k významným legislativním změnám v dané oblasti, a to především v souvislosti s diskutovaným znovuzavedením branné povinnosti do praxe.
Autor: Mgr. Matěj Grödl, BSc., zakladatel advokátní kanceláře Grödl Law Office s.r.o.
- People Management Forum je největší HR sdružení v ČR.
- Více než 30 let pomáhá měnit přítomnost i budoucnost HR.
- Vydává časopis HR forum plný inspirace, jak rozvíjet a vést druhé i sami sebe.
- Ukázkové číslo časopisu na https://hrforum.munipolis.cz/p/aktualni-cislo.
