Tým lékařů Všeobecné fakultní nemocnice operuje ženu s umělou plící, kterou na ní udrželi rekordních 143 dní. (Zdroj: VFN Praha)
Lékaři ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze na Karlově náměstí pokořili neobyčejný světový rekord, když udrželi pacientku na umělé plíci 143 dní, než se dočkala transplantace. Rekord byl dosud 79 dní, uvedli zástupci VFN.
Vůbec první český bypass obcházející plíce zachránil šestatřicetileté ženě s těžkou plicní hypertenzí život. Podle lékařů Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) čekala na transplantaci více než 100 dní kvůli nedostatku dárců, ale také kvůli své málo běžné krevní skupině a strachu lidí z nákazy v době pandemie koronaviru.
Žena, která je matkou dvouleté holčičky, transplantaci podstoupila 18. června ve Fakultní nemocnici v Motole. Nadále potřebuje intenzivní péči a návrat do běžného života jí ještě nějakou dobu potrvá, i když se její stav podle lékařů zlepšuje.
Pacientku s masivním chrlením krve z plic a selháváním srdce přijali lékaři VFN v polovině loňského prosince. „Po zavedení mimotělní membránové oxygenace, tzv. ECMO, přistoupili zdejší odborníci k unikátní metodě vyřazení plic z oběhu a využití umělé mimotělní plíce. Podobná operace se za posledních deset let přitom provedla jen u zhruba dvaceti pacientů na světě. V Čechách se jednalo o naprostý unikát,“ uvedli zástupci nemocnice.
Nákres bypassu plic. (Zdroj: VFN Praha)
Nákres bypassu plic. (Zdroj: VFN Praha)
Podle vedoucího lékaře kliniky anestezie a resuscitace VFN Martina Balíka byl stav ženy zpočátku tak těžký, že byla transplantace neuskutečnitelná. Pacientka proto dostala bypass, který obcházel její plíce. „Umožnili jsme jí žít s mimotělní plící pověšenou na hrudníku, aby její tělo mělo určitý čas se zotavit a připravit na budoucí transplantaci plic, která byla její jedinou perspektivou,“ popsal Martin Balík.
Použitá metoda nahradila funkci plic relativně jednoduchým způsobem. Plíce pacientky přitom byly hypertenzí natolik poškozené, že se jimi krev neprotlačila, a bez podpory mimotělního oběhu by dále nežila. „Běžně mají lidé mimotělní oxygenátor deset dní, světový rekord byl dosud 79 dní,“ uvedl Balík.
Čekání pacientky na transplantaci prodloužilo podle lékaře také to, že Česko není členem organizace Eurotransplant, a nabídka orgánů z jiných států je proto velmi omezená. „Oproti Rakousku, které v Eurotransplantu je, máme například dvacetinásobnou úmrtnost pacientů čekajících na dárcovské plíce,“ vysvětlil Martin Balík.
Počet transplantací plic v Česku se podle údajů Koordinačního střediska transplantací (KST) za posledních deset let zhruba zdvojnásobil. Loni v českých nemocnicích dostalo náhradní plíce 42 pacientů, třeba v roce 2010 jich bylo 17. Nad 40 se roční počet transplantací plic v Česku drží v posledních čtyřech letech.
