Evropa proti migraci
Evropské země přitvrzují v boji s migrací. Zatímco některé vsázejí na deportace, v Řecku se schyluje k možnosti zavírat nelegální migranty do vězení. Podle politologa Víta Hlouška může být tento krok v budoucnu inspirací i pro ostatní země, není však samospásný. Řekl to ve vysílání CNN Prima NEWS. K jakým opatřením jednotlivé země doposud sáhly?
Řecká vláda chystá nejpřísnější politiku proti ilegální migraci v Evropě, uvedl minulý týden tamní ministr pro imigraci a azylovou politiku Thanos Plevris v parlamentu. „Ti, kdo vstoupí na naše území nelegálně, se buď dobrovolně vrátí, nebo půjdou do vězení,“ uvedl a dodal, že vláda navrhuje zákon, podle něhož má po nelegálním vstupu do Řecka hrozit těm, co odmítnou deportaci, až pět let vězení. Migranti, u nichž bude rozhodnuto o deportaci, by také měli být elektronicky monitorováni.
ČTĚTE TAKÉ: Migranti brutálně zbili španělského seniora. Rozzuřený dav se pak mstil uprchlíkům v ulicích
Podle Hlouška by přístup Řecka mohly v budoucnu následovat i další země, které dlouhodobě bojují s migrací – Itálie, Francie či Španělsko. „Rozhodně to ale neznamená, že by se migrace zcela zastavila,“ zdůraznil s tím, že jde ale rozhodně o prvek, který bude migrantům komplikovat cestu do Evropy. „A pokud bude ta politika v Řecku a dalších státech provozována dlouhodobě, tak to samozřejmě nějaký vliv na pokles migrace mít bude,“ zdůraznil.
Kromě hrozby automatických deportací nebo vězení Řecko také dočasně zmrazilo zpracovávání žádostí o azyl pro běžence, konkrétně těch ze severní Afriky.
Jak jsou na tom s opatřeními další státy?
Protiimigrační opatření zpřísňuje také Německo. To například zvýšilo množství hraničních kontrol a vypravilo už druhý deportační let do Afghánistánu (od nástupu Tálibánu, pozn. red.). Na palubě byli migranti, kteří se dopustili „závažných a nejzávažnějších trestných činů“, zdůraznil tamní ministr vnitra Alexander Dobrindt. O deportacích jednali Němci s Afghánistánem již v minulosti.
Velká Británie zase uzavřela dohodu s Francií ohledně navracení migrantů, v jejímž rámci bude Londýn posílat lidi bez dokladů připlouvající přes Lamanšský průliv na malých lodích zpět na kontinent a výměnou za ně přijme stejný počet legitimních žadatelů o azyl, kteří mají rodinné vazby ve Spojeném království.
Británie navíc zpřísnila postupy při udělování pobytu a také v Evropské unii prosazuje automatizované deportace migrantů.
Dánsko pro změnu razí politiku téměř nulové tolerance vůči nelegálním migrantům. Většina žádostí je v zemi odmítnuta a uprchlíci navíc nezískávají žádnou finanční podporu. Tamní zákony také úřadům umožňují v oblastech s více než třicetiprocentním podílem nezápadního obyvatelstva migranty vystěhovávat a přesídlovat do jiných lokací.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Oblíbený řecký ostrov čelí náporu migrantů. Za tři dny jich tam doplulo přes tisíc
