PŘEHLEDNĚ: Na Šumavě unikly do půdy smrtelně nebezpečné chemikálie. Co mohou způsobit?
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Šumavská půda ukrývá stovky nebezpečných sudů.
Analýzy potvrdily přítomnost dioxinů a rtuti.
Jaké zdravotní následky mohou toxiny způsobit?
Bojové plyny se v lokalitě na Klatovsku nenašly.
Českem v úterý otřásla zpráva Ministerstva životního prostředí, podle které půdu na Šumavě kontaminovalo několik vysoce nebezpečných chemikálií. Mezi ně patří i toxické dioxiny a furany, které mohou být při vniku do podzemních vod životu nebezpečné i pro lidi. Jaké toxiny ohrožují tamní přírodu a co mohou zapříčinit?
„V podloží je přibližně 80 až 100 plechových sudů, 70 až 100 tlakových sudů a 10 velkoobjemových nádob s kapalným obsahem. Pod současnými nádobami v podloží mohou být ještě další vrstvy uložených sudů,“ uvedlo ministerstvo na svých stránkách. Nemalé množství tekutin ukrytých v nádobách přitom skýtá množství vysoce toxických látek. Poslanec Filip Turek (Motoristé) původně hovořil o výskytu yperitu či jiných bojových plynů, to bylo ovšem následně vyloučeno.
ČTĚTE TAKÉ: Stovky sudů se rtutí a arsenem na Šumavě: Červený popsal hrozivou situaci, zkritizoval Hladíka
Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) v úterý upřesnil, že se ve zmíněném prostoru našlo asi 1 000 tun kontaminované zeminy a 200 sudů s nebezpečnými chemikáliemi, mezi kterými jsou například dioxiny, furany, rtuť, arsen a chlorovaná rozpouštědla.
„Laboratorní analýzy potvrdily přítomnost dioxinů a furanů, rtuti, arsenu, polycyklických aromatických uhlovodíků, chloroformu, tetrachlormethanu, chlorovaných uhlovodíků, chlorbenzenů a ropných uhlovodíků,“ popsali odborníci z ministerstva. Nejnebezpečnějšími látkami, které jsou v šumavském podzemí ukryty, jsou právě zmíněné dioxiny a furany.
Ty patří mezi chemické sloučeniny obsahující ve svých molekulách atomy uhlíku, vodíku, kyslíku a chloru. Je možné identifikovat stovky druhů těchto látek, z nichž některé jsou toxické i při nízké koncentraci. Informoval o tom na svém webu Integrovaný registr znečišťování.
Někteří zástupci těchto chemických sloučenin patří mezi vůbec nejnebezpečnější chemické látky na světě. Zároveň jsou také velmi odolní vůči oxidaci kyslíkem běžně obsaženým ve vzduchu a v přírodě dokáží dlouho přetrvat.
Čtěte také
Chemikálie jsou pro lidi smrtelně nebezpečné
Dioxiny ani furany nejsou člověkem uměle vytvářeny, neboť jejich využití je minimální. Výjimkou je herbicid spadající do skupiny dioxinů a furanů, který byl pod kódovým označením „Agent Orange“ používán americkou armádou při odlisťování pralesů během války ve Vietnamu. Herbicid kontaminoval místní půdu a způsobil vážné zdravotní potíže a dlouhodobé následky vojákům, místním obyvatelům i zvířatům.
Nebezpečné chemické látky dioxiny a furany mají hned několik závažných dopadů na lidské zdraví. Do organismu se mohou dostat vdechnutím nebo prostřednictvím kontaminované potravy. Životu nebezpečné mohou být tyto látky už ve stopovém množství.
Čtěte také
Po pozření chemikálií tělu může ublížit především takzvaný dioxinový účinek. Ten způsobuje poruchy nitroděložního vývoje, a to i po narození dítěte. Dojít tak může k poruchám endokrinního, nervového, imunitního i reprodukčního systému. Postižen může také metabolismus. Dioxiny mohou rovněž vyvolat růst zhoubných nádorů.
Bojové plyny se nenašly
Dosavadní průzkumné práce sanační firmy Dekonta v bývalém vojenském prostoru na Klatovsku nezjistily žádné látky historicky používané jako chemické zbraně, třeba yperit či sarin. V lokalitě nebyly nalezeny ani nádoby s jedovatým plynem fosgen, uvedl v úterý na webu Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB).
Čtěte také
„Z výsledků prací vyplývá, že se v dané lokalitě nenacházejí látky historicky používané jako chemické zbraně,“ uvedl úřad. Místo přesto označil za významnou ekologickou zátěž.
Firma Dekonta byla pověřena průzkumem unikajících chemikálií v bývalém vojenském prostoru na Šumavě. SÚJB uvedl, že je o průběhu i výsledcích jejích průzkumných prací průběžně informován.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Přijde i závažnější sucho, varuje klimatolog. Problém nevyřešíme, jen mírníme následky
