Překvapení ve Slovinsku. Strana premiéra Janši prohrála volby, triumf slaví Zelení

Nedělní parlamentní volby ve Slovinsku vyhrálo liberálně zelené Hnutí Svoboda (Gibanje Svoboda) s 34,3 procenta hlasů. Druhá skončila Slovinská demokratická strana (SDS) dosavadního premiéra Janeze Janši s 23,8 procenta. Po sečtení 98 procent odevzdaných hlasů o tom informovala agentura Reuters. Vládnoucí uskupení už uznalo porážku a Janša, kterého kritici označují za pravicového populistu, tak podle všeho v čele vlády 2,1milionové země brzy skončí.

Prvotní odhady hovořily o tom, že by si Hnutí Svoboda mohlo přijít dokonce až na 35,8 procenta hlasů a SDS jen na 22,5 procenta. I tak je ale hlasování považováno za jasný úspěch politického nováčka a někdejšího manažera Roberta Goloba, který hnutí vedl do jeho prvních parlamentních voleb. APA očekává, že by se měl stát příštím ministerským předsedou.

„Dnes lidé tancují. Zítra je nový den a od zítřka budeme tvrdě pracovat, abychom tuto důvěru ospravedlnili,“ vzkázal voličům Golob, podle něhož hlasování ukázalo, že si lidé skutečně přejí změnu. Místopředseda SDS Aleš Hojs už uznal porážku a gratuloval vítěznému hnutí. „Je zřejmé, že lidé znovu vsadili na novou tvář,“ poznamenal.

Hnutí Svoboda získalo o poznání více, než mu předpovídaly předvolební průzkumy. Ten páteční mu dával šanci na necelých 28 procent hlasů. Naopak u SDS se zřejmě předvolební průzkumy tolik nemýlily. Straně předpovídaly kolem 24 procent hlasů.

Pro sestavení nové vlády bude Hnutí Svoboda nejspíš potřebovat koaliční partnery. Jejich hledání by mělo usnadnit to, že už před volbami dala dvojice hlavních levicově orientovaných stran najevo, že s Janšou po volbách určitě spolupracovat nebudou.

K hlasování přišlo 68 procent z 1,7 milionu oprávněných voličů, uvedla podle Reuters volební komise. Do parlamentu by se měli dostat ještě křesťanskodemokratické a dosud koaliční Nové Slovinsko se sedmi procenty, sociální demokraté s více než šesti procenty a Levice se čtyřmi procenty hlasů.

Janšovi kritici vyčítají, že kopíruje autoritářský styl vládnutí maďarského premiéra Viktora Orbána a podrývá demokratické principy. Janša, mezi jehož politické vzory patří i bývalý americký prezident Donald Trump, tato obvinění odmítá. Premiérem byl už v letech 2004 až 2008 a 2012 až 2013. Nyní balkánskou zemi vede od roku 2020.