Atmosféra v Česku se kvůli krizi mění, přiznal v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ministr vnitra a šéf hnutí STAN Vít Rakušan. Zároveň odhadl, kolik uprchlíků může do Česka kvůli válce na Ukrajině přijít. Promluvil také o komunálních volbách i o kandidatuře na prezidenta.
Ve vládní strategii na uprchlickou krizi píšete, že je podle vás nejpravděpodobnější, že situace na východě Ukrajiny bude eskalovat a do Česka přijde 500 až 600 tisíc uprchlíků. Válka se na východ už přesouvá, kdy tedy do Česka přijde dalších 200 až 300 tisíc lidí?
To je pravda, musíme s tím počítat. Ale já doufám, že zůstaneme někde u těch 300 tisíc, kde jsme se v posledních 14 dnech stabilizovali. Ukrajinský velvyslanec mi líčil, že bytovky v Kyjevě se zase zaplňují, že se lidé na Ukrajinu vrací. Prý mají ranní špičku na příjezdu do Kyjeva, což nezažili od začátku války.
Válka na Ukrajině
Doufal jsem, že to vydrží, ale teď mám obavu. Putin podle mě bude chtít do 9. května cosi předvést. Je to minimálně ofenziva na východě, která evidentně začala. Bohužel se začínají ostřelovat v rámci jeho strategie i další velká města. Lvov určitě, ale údajně i na Kyjev dopadaly nějaké bomby. Mám strach, že to zase lidi vybudí. Nemyslím, že to bude podobné první vlně, ale pokud bude válka vleklá, do Evropy lidé budou přicházet v řádech statisíců. Česká republika má dobrou pověst v tom, jak jim poskytujeme ubytování, takže myslím, že ke 400 tisícům bychom se postupně a pomalu dostat mohli.
Mohlo by být v Česku 400 tisíc uprchlíků už v létě?
Myslím, že ne. Teď přichází 14 dnů, které budou stěžejní pro to, jak bude krize vypadat. Pokud by Putin dosáhl východu, velká část migrace by mohla být vnitřní, ukrajinská. Lidé by se snažili přesunout do jiné části Ukrajiny. Válka se ale může táhnout roky. Pokud by skončily bezprostředně boje, může se stát, že někteří muži budou chtít přijít za svými ženami a podobně. Těžko predikovat, ale neočekávám, že by do léta byl nárůst ve statisících.
Počítáte i s tím, že mohou přijít Rusové?
Situace je komplikovanější v tom, že současná ochrana definovaná evropskou legislativou je jen pro Ukrajince nebo pro lidi žijící dlouhodobě na Ukrajině. Na Rusy jsme byli přísnější než většina jiných států, zastavili jsme jim udělování víz. Na druhou stranu je tam humanitární výjimka.
Ale je teď opravdu těžké predikovat, kdy a za jakých okolností obnovíme víza pro Rusy. To záleží i na ministerstvu zahraničí. Svět není černobílý, ale v některých chvílích je černobílé schéma nutné. V tuto chvíli musíme vědět, že Ukrajina je oběť a Rusko agresor, a tak se musíme chovat k Ukrajincům pohostinně a k Rusům s nějakou mírou přísnosti. Je to nespravedlivé vůči celé řadě řadových Rusů, proto jsme i zmírnili nějaká opatření pro ně. Rozhodně jsem ale proti jakékoliv diskriminaci kohokoliv z Ruska, kdo tady žije.
Tím, že jsme pomohli Ukrajincům, jsme ve velké míře investovali do bezpečnosti České republiky.
V Česku upadá solidarita vůči uprchlíkům, mluví se i o tom, že jsou lidé unavení tématem. Navíc opozice často upozorňuje na to, že se vláda stará o uprchlíky a o „naše lidi“ ne. Jak chcete zabránit tomu, aby se Češi nestavěli proti uprchlíkům?
Situace českých lidí je nejen kvůli válce na Ukrajině a uprchlické krizi nesmírně tíživá. Proto jsme zvýšili existenční minimum, debatujeme o rodičovském příspěvku, dali jsme dočasnou úlevu u pohonných hmot spotřební daně a podobně. Určitě je potřeba tyto věci diskutovat a dobře komunikovat všechno, co vláda pro lidi v Česku dělá, protože vůbec nedělá málo.
Také je potřeba ukázat, že tím, že jsme pomohli Ukrajincům, tak jsme ve velké míře investovali do bezpečnosti České republiky. Protože uprchlické vlně bychom se nevyhnuli, ti lidé by sem přišli. A pokud máme zajistit bezpečnost, tak je potřeba Ukrajincům dát životní standard, perspektivu, ubytování, možnost, aby se na tady na život adaptovali. Tím pomáháme i lidem v Česku. Pokud opozice v této chvíli nebude cítit, že to je celonárodní problém, a ne politický zápas, tak je to potom těžké.
Ale asi se dalo očekávat, že solidarita bude postupně klesat.
Určitě, atmosféra se mění. Je to i v rámci toho, že bývalá vláda nám tu nechala zbytečně vysokou inflaci, vyšponovanou. Máme nesmyslnou výchozí pozici, kterou jsme mohli mít skvělou. A teď to svádět na uprchlíky je falešné.
Ale neuvěřitelnou solidaritu českých lidí chci ocenit, možná si ani neuvědomují, co pro ČR a její pověst na světové úrovni udělali. Měli jsme pověst průse*ářů, potížistů a ne úplně solidárních lidí, ale dokázali jsme přetočit pohled na naší zemi.
Lidé mě nemají vystaveného v rámečku nad postelí a nemodlí se ke mně jako ANO k Babišovi.
V úterý jste zahájili jarní část kampaně STAN pro komunální volby, hnutí má za sebou ale několik kauz. Mohou kauzy vašich velkých politiků poškodit výsledky těch menších v těchto volbách?
Stoprocentně ano. Já vždycky říkám, že každá nepříjemnost, která se přihodí, se musí dvojnásobně nebo trojnásobně odpracovat. Tak je to i v každé jiné lidské činnosti, nejen v politice. Pokud někoho zklamete, musíte dělat mnohé pro to, abyste nezklamávali do budoucna. Na druhou stranu přešlapy tam byly, ale za ničím není korupce, úplatky nebo krabice vína. Vždy však máme dvojí reakci – zaprvé ráznou politickou, protože věci se řešit musí a nechceme to vymlčet jako hnutí ANO, a druhá věc – zkoušíme přijít s nějakým systémem řešení toho, aby se tyto věci nestávaly.
Starostové v menších městech tedy budou muset pracovat dvakrát tolik, aby vaši pověst „vyžehlili“?
Určitě jo. Na druhou stranu máme velké štěstí, že STAN netvoří jeden předseda, jako je to u ANO nebo u SPD. Kdybych já dneska někam vysublimoval, tak je tu x dalších lidí, kteří budou dělat předsedu. A hnutí bude fungovat. Kdyby STAN někdy vypadli z parlamentní úrovně, tak nezaniknou. ANO jo, to je projekt na to, aby vládlo, aby bylo ve Sněmovně a mělo funkce. My máme komunální a krajskou úroveň, v tomhle fakt fungujeme jinak. Takže teď potřebujeme, aby lidé na regionech řekli „my jsme ten STAN“.
Říkal jste, že jste někoho zklamal, myslel jste tím voliče? A máte signály z hnutí, třeba od regionálních politiků, že jste zklamali i je?
Určitě. Je tam diskuze, jsme bzučící stranou, jsme úl. U nás se mluví nahlas, nevelebí se předseda, neplácá se po zádech, když se něco děje. Lidé mě nemají vystaveného v rámečku nad postelí a nemodlí se ke mně jako ANO k Babišovi. Tohle u nás fakt nefunguje. Každá taková věc hnutí rozvibruje, ale vždycky zajímavým způsobem. Jsem absolutně přesvědčený, že příští sněm STAN, ať bude kdykoliv, bude nejzajímavější, jaký kdy byl. Protože právě tito lidé, které jsme něčím mohli naštvat, budou chtít ukázat, že se to dá dělat jinak a že tu značku ctí. A mně je to vlastně na tom hnutí strašně sympatické.
Jaké tedy očekáváte výsledky hnutí STAN ve volbách?
Komunální volby jsou náš základ, takže všechny neúspěchy ve všech ostatních typech voleb nějak můžeme zdůvodnit, ale kdybychom měli neúspěch v komunálních volbách, tak tím trochu popíráme genotyp vlastního hnutí. Takže doufám, že budeme jako obvykle patřit k těm nejúspěšnějším. Když vidím výsledky práce těch, kteří už to dělají a nasazení těch, kteří to chtějí dělat, tak o tom nepochybuji. Myslím, že budeme mezi třemi nejúspěšnějšími politickými subjekty v komunálních volbách.
Takže jsou pro vás komunální volby stále vaše vlajková loď?
Určitě jo, protože jinak bychom popřeli sami sebe. Úspěch v komunálních volbách pro nás potenciálně vždycky znamená i úspěch v jiných typech voleb.
Na prezidenta nejsem dost vyzrálý.
Vyjde to i v prezidentských volbách?
V prezidentských volbách my jako STAN teď asi nemáme ambici vyloženě stavět vlastního kandidáta. Spíš zkoušíme být jakýmsi moderátorem debaty v demokratickém spektru, aby těch liberálně demokratických kandidátů nebylo mnoho, protože potom bychom všichni mohli brečet nad tím, jak by mohlo vypadat druhé kolo. Spíš tak nějak vysíláme signály, abychom podpořili někoho, kdo se prezidentem reálně stát může.
Domlouváte se tedy ve vládní koalici, že podpoříte jednoho kandidáta?
Zatím se spíš domlouváme o tom, že se o tom budeme domlouvat. Nejdřív vedeme debatu ve stranách – teď jsem slyšel silný hlas ODS, že se do léta nic nedozvíme. Je to nejsilnější vládní strana, což debatu trochu udává. Já debatuji na nejrůznějších osobních schůzkách s lidmi, kteří mají ambici kandidovat. A některým z nich spíše vysvětluji, aby tak nečinili. Byť jsou to zajímavá jména, je třeba vygenerovat kandidáty, kteří postoupí do druhého kola.
Takže vy máte favorita?
Vnitřně asi mám z té současné nabídky. Ale volby jsou už za rok a až za rok, obě ta slůvka platí. Najednou se může objevit někdo, kdo nás třeba úplně nenapadl a může být velmi silným kandidátem. Myslím, že i ze jmen, která teď padají, lze vygenerovat osobnosti, které by funkci vykonávaly důstojně a jinak než současný pan prezident.
Kdo?
Těch lidí tam je více. Kdybych se podíval na senátní kandidáty, to jsou zajímaví lidé, generál Petr Pavel bude určitě také silným kandidátem.
Je možné, že byste podpořili právě jeho?
Diskuze se o tom vede, on určitě bude silným kandidátem. Jde ale o to, jestli takoví kandidáti, kteří si to odpracovávají sami, vůbec budou mít zájem o podporu politického subjektu. Protože paradoxně vzato naše podpora někdy může být spíš polibek smrti. Takže do budoucna ať už bychom podpořili kohokoliv, nikdy ne proti jeho vůli.
Mluvilo se i o vás jako o prezidentovi, ale kandidaturu jste odmítl. Nerozmyslel jste si to?
V jednu chvíli se o mně mluvilo, když jsem hypoteticky v jednom rozhovoru připustil, že ve chvíli, kdy by hrozilo nebezpečí, že se jeden nejmenovaný bývalý premiér stane prezidentem, tak je povinností každého, kdo by s tím mohl něco udělat, to zkusit. Ale já po zvážení všech okolností si myslím, že bych nebyl vítězným kandidátem. Byl bych člověkem, který by třeba jen odebíral hlasy tomu potenciálnímu vítěznému kandidátovi. Nepřipadám si na to ještě dostatečně zkušený, vyzrálý. Myslím, že prezident by měl být ještě trochu jiný, než jsem já.
Takže až budete starší, tak o tom třeba popřemýšlíte?
Až budu starší, uvidím, jestli popřemýšlím o tom, jestli se vrátím jako učitel na gymnázium nebo jak se můj život dál bude vyvíjet. Teď to nevím.
