Obvod Cheb

100,00 % okrsků sečteno
36,75 % volební účast




40,08 %

Miroslav Plevný

27,08 %

Sandra Tsoukernik

12,30 %

Štěpánka Černá

10,61 %

Vladimír Keblúšek

6,41 %

Ivan Reis

3,49 %

Pavel Hojda

Obvod Louny

100,00 % okrsků sečteno
41,45 % volební účast




43,50 %

Ivo Trešl

25,55 %

Jaroslav Mikoláš

10,92 %

Vladislav Hrbáček

10,10 %

Leo Steiner

6,46 %

Ivana Hluštíková

3,43 %

Jiří Kobza

Obvod Plzeň-město

100,00 % okrsků sečteno
40,75 % volební účast




32,86 %

Karel Řehka

27,26 %

Lucie Kantorová

20,10 %

Lumír Aschenbrenner

7,92 %

Daniela Pousková

4,80 %

Július Líška

3,07 %

Jiří Valenta

2,88 %

Bohumír Janský

1,07 %

Jaroslav Novák

Obvod Strakonice

100,00 % okrsků sečteno
42,51 % volební účast




55,41 %

Tomáš Fiala

23,90 %

Miroslav Ušatý

20,67 %

Jana Hrdinová

Obvod Pelhřimov

100,00 % okrsků sečteno
45,89 % volební účast




30,48 %

Ladislav Med

27,15 %

Michal Kozár

25,11 %

Jaroslav Chalupský

8,65 %

Karolína Kubisková

5,69 %

Lucie Pavlů Řádová

2,88 %

Pavel Hodáč

Obvod Příbram

100,00 % okrsků sečteno
46,04 % volební účast




43,70 %

Petr Štěpánek

25,21 %

Barbora Daňhová

12,07 %

Simona Luftová

9,40 %

Josef Šorna

5,82 %

Frank Thomas Podstatzky-Lichtenstein

3,77 %

Pavel Vermach

Obvod Praha 5

100,00 % okrsků sečteno
45,41 % volební účast




32,54 %

Václav Láska

27,10 %

Radko Sáblík

19,75 %

Zdeněk Šarapatka

13,43 %

Lubomír Brož

4,64 %

Pavel Spirov

1,58 %

Petra Prokšanová

0,93 %

Ľubomír Augustín

Obvod Praha 9

100,00 % okrsků sečteno
44,77 % volební účast




48,92 %

David Smoljak

23,06 %

Dagmar Pecková

14,70 %

Radek Žalud

8,09 %

Bedřich Laube

5,21 %

Darina Batyiová

Obvod Praha 1

100,00 % okrsků sečteno
46,48 % volební účast




49,64 %

Jiří Padevět

27,74 %

Jan Čižinský

12,22 %

Ján Dudra

2,90 %

Pavel Čižinský

2,62 %

Jiří Pavel Pešek

1,68 %

Jiří Morštadt

1,38 %

Vojtěch Ryvola

0,98 %

Jan Štern

0,80 %

Vladimír Kolman

Obvod Kladno

100,00 % okrsků sečteno
42,14 % volební účast




30,80 %

Adéla Sucharda Šípová

29,44 %

Petr Paták

22,16 %

Aleš Gerloch

8,10 %

Jan Klas

6,14 %

Marcela Machalová

3,34 %

Jaroslav Pelc

Obvod Děčín

100,00 % okrsků sečteno
35,34 % volební účast




52,22 %

Zbyněk Linhart

20,13 %

Michal Hejcman

10,45 %

Anna Lehká

10,35 %

Jan Skalický

6,83 %

Miroslav Štross

Obvod Česká Lípa

100,00 % okrsků sečteno
38,38 % volební účast




35,05 %

Jitka Volfová

32,66 %

Martin Půta

14,94 %

Jiří Vosecký

13,37 %

Vít Vomáčka

3,95 %

Leoš Hamrský

Obvod Trutnov

100,00 % okrsků sečteno
42,50 % volební účast




58,42 %

Jan Sobotka

28,61 %

Zuzana Chovancová

7,31 %

Radek Mráz

5,63 %

Hynek Beran

Obvod Kolín

100,00 % okrsků sečteno
43,97 % volební účast




45,26 %

Michael Kašpar

25,54 %

Andrea Brzobohatá

17,25 %

Roman Schulz

4,19 %

Antonín Dušek

4,14 %

Pavel Sehnal

2,34 %

Jiří Rynekr

1,24 %

František Třeštik

Obvod Hradec Králové

100,00 % okrsků sečteno
45,00 % volební účast




25,13 %

Martin Dvořák

21,94 %

Zuzana Ceralová Petrofová

18,40 %

Jana Hůlková

14,99 %

Monika Nebeská

12,18 %

Jan Holásek

5,33 %

Ivan Picek

2,01 %

Vladimír Dryml

Obvod Rychnov nad Kněžnou

100,00 % okrsků sečteno
45,61 % volební účast




62,19 %

Jan Grulich

37,80 %

Petr Sadovský

Obvod Žďár nad Sázavou

100,00 % okrsků sečteno
50,14 % volební účast




27,60 %

Michal Šmarda

25,62 %

Josef Klement

25,62 %

Radek Černý

16,49 %

Radek Koten

4,65 %

David Moos

Obvod Znojmo

100,00 % okrsků sečteno
45,03 % volební účast




35,55 %

Tomáš Třetina

22,28 %

Jiří Kyněra

18,67 %

Jindřich Růžička

11,78 %

Petra Rédová Fajmonová

6,65 %

Bohumila Beranová

5,04 %

Pavel Černý

Obvod Vyškov

100,00 % okrsků sečteno
52,40 % volební účast




63,34 %

Jan Grolich

29,99 %

Petra Absolonová

6,66 %

Jaroslav Fládr

Obvod Brno-město

100,00 % okrsků sečteno
49,35 % volební účast




42,08 %

Zdeněk Papoušek

24,45 %

Karel Zitterbart

20,12 %

Jaroslav Štěrba

6,27 %

Jaroslav Turánek

4,11 %

Veronika Holcnerová

2,94 %

Klára Alžběta Samková

Obvod Přerov

100,00 % okrsků sečteno
41,59 % volební účast




38,54 %

Jakub Navařík

37,62 %

Petr Vrána

15,04 %

Marek Obrtel

8,78 %

Dan Chromec

Obvod Litovel

100,00 % okrsků sečteno
40,02 % volební účast




32,17 %

Marek Ošťádal

28,78 %

Martin Škurek

28,44 %

Michael Kohajda

9,37 %

Pavel Jelínek

1,21 %

Zdeněk Beil

Obvod Frýdek-Místek

100,00 % okrsků sečteno
44,42 % volební účast




34,75 %

Helena Pešatová

32,47 %

Petr Korč

13,01 %

Tomáš Krpel

9,53 %

Zdeněk Navrátil

4,89 %

Nela Lisková

3,07 %

René Hompora

2,26 %

Petr Hrnčárek

Obvod Ostrava-město

100,00 % okrsků sečteno
39,52 % volební účast




46,74 %

Ondřej Šimetka

30,61 %

Lucie Baránková Vilamová

12,75 %

Milan Loprais

6,22 %

Petr Jančík

1,87 %

Štefan Režný

1,16 %

Radoslav Štědroň

0,61 %

Radek Iwoniak

Obvod Karviná

100,00 % okrsků sečteno
29,51 % volební účast




33,62 %

Lenka Brzyszkowská

14,31 %

Petr Kazík

14,10 %

Mariam Szyja

13,92 %

Aleš Polách

12,43 %

Pavel Staněk

9,10 %

Roman Galia

2,48 %

Karel Světnička

Obvod Zlín

100,00 % okrsků sečteno
45,49 % volební účast




33,54 %

Tomáš Goláň

22,83 %

Ivo Mitáček

18,87 %

Vladimír Sedlařík

12,16 %

Pavel Dlouhý

10,70 %

Lubomír Nečas

1,86 %

Jan Doleček

Obvod Uherské Hradiště

100,00 % okrsků sečteno
46,75 % volební účast




47,81 %

Josef Bazala

28,34 %

Jiří Vašica

9,40 %

Kristýna Zelienková

7,12 %

Otakar Březina

4,08 %

David Skyba

3,22 %

Margita Balaštíková

Rakušan: U nás se ke mně nemodlí jako ANO k Babišovi. Na prezidenta nejsem dost vyzrálý


Atmosféra v Česku se kvůli krizi mění, přiznal v rozhovoru pro CNN Prima NEWS ministr vnitra a šéf hnutí STAN Vít Rakušan. Zároveň odhadl, kolik uprchlíků může do Česka kvůli válce na Ukrajině přijít. Promluvil také o komunálních volbách i o kandidatuře na prezidenta.

Ve vládní strategii na uprchlickou krizi píšete, že je podle vás nejpravděpodobnější, že situace na východě Ukrajiny bude eskalovat a do Česka přijde 500 až 600 tisíc uprchlíků. Válka se na východ už přesouvá, kdy tedy do Česka přijde dalších 200 až 300 tisíc lidí?
To je pravda, musíme s tím počítat. Ale já doufám, že zůstaneme někde u těch 300 tisíc, kde jsme se v posledních 14 dnech stabilizovali. Ukrajinský velvyslanec mi líčil, že bytovky v Kyjevě se zase zaplňují, že se lidé na Ukrajinu vrací. Prý mají ranní špičku na příjezdu do Kyjeva, což nezažili od začátku války.

Doufal jsem, že to vydrží, ale teď mám obavu. Putin podle mě bude chtít do 9. května cosi předvést. Je to minimálně ofenziva na východě, která evidentně začala. Bohužel se začínají ostřelovat v rámci jeho strategie i další velká města. Lvov určitě, ale údajně i na Kyjev dopadaly nějaké bomby. Mám strach, že to zase lidi vybudí. Nemyslím, že to bude podobné první vlně, ale pokud bude válka vleklá, do Evropy lidé budou přicházet v řádech statisíců. Česká republika má dobrou pověst v tom, jak jim poskytujeme ubytování, takže myslím, že ke 400 tisícům bychom se postupně a pomalu dostat mohli.

Mohlo by být v Česku 400 tisíc uprchlíků už v létě?
Myslím, že ne. Teď přichází 14 dnů, které budou stěžejní pro to, jak bude krize vypadat. Pokud by Putin dosáhl východu, velká část migrace by mohla být vnitřní, ukrajinská. Lidé by se snažili přesunout do jiné části Ukrajiny. Válka se ale může táhnout roky. Pokud by skončily bezprostředně boje, může se stát, že někteří muži budou chtít přijít za svými ženami a podobně. Těžko predikovat, ale neočekávám, že by do léta byl nárůst ve statisících.

Počítáte i s tím, že mohou přijít Rusové?
Situace je komplikovanější v tom, že současná ochrana definovaná evropskou legislativou je jen pro Ukrajince nebo pro lidi žijící dlouhodobě na Ukrajině. Na Rusy jsme byli přísnější než většina jiných států, zastavili jsme jim udělování víz. Na druhou stranu je tam humanitární výjimka.

Ale je teď opravdu těžké predikovat, kdy a za jakých okolností obnovíme víza pro Rusy. To záleží i na ministerstvu zahraničí. Svět není černobílý, ale v některých chvílích je černobílé schéma nutné. V tuto chvíli musíme vědět, že Ukrajina je oběť a Rusko agresor, a tak se musíme chovat k Ukrajincům pohostinně a k Rusům s nějakou mírou přísnosti. Je to nespravedlivé vůči celé řadě řadových Rusů, proto jsme i zmírnili nějaká opatření pro ně. Rozhodně jsem ale proti jakékoliv diskriminaci kohokoliv z Ruska, kdo tady žije.

Tím, že jsme pomohli Ukrajincům, jsme ve velké míře investovali do bezpečnosti České republiky.

V Česku upadá solidarita vůči uprchlíkům, mluví se i o tom, že jsou lidé unavení tématem. Navíc opozice často upozorňuje na to, že se vláda stará o uprchlíky a o „naše lidi“ ne. Jak chcete zabránit tomu, aby se Češi nestavěli proti uprchlíkům?
Situace českých lidí je nejen kvůli válce na Ukrajině a uprchlické krizi nesmírně tíživá. Proto jsme zvýšili existenční minimum, debatujeme o rodičovském příspěvku, dali jsme dočasnou úlevu u pohonných hmot spotřební daně a podobně. Určitě je potřeba tyto věci diskutovat a dobře komunikovat všechno, co vláda pro lidi v Česku dělá, protože vůbec nedělá málo.

Také je potřeba ukázat, že tím, že jsme pomohli Ukrajincům, tak jsme ve velké míře investovali do bezpečnosti České republiky. Protože uprchlické vlně bychom se nevyhnuli, ti lidé by sem přišli. A pokud máme zajistit bezpečnost, tak je potřeba Ukrajincům dát životní standard, perspektivu, ubytování, možnost, aby se na tady na život adaptovali. Tím pomáháme i lidem v Česku. Pokud opozice v této chvíli nebude cítit, že to je celonárodní problém, a ne politický zápas, tak je to potom těžké.

Ale asi se dalo očekávat, že solidarita bude postupně klesat.
Určitě, atmosféra se mění. Je to i v rámci toho, že bývalá vláda nám tu nechala zbytečně vysokou inflaci, vyšponovanou. Máme nesmyslnou výchozí pozici, kterou jsme mohli mít skvělou. A teď to svádět na uprchlíky je falešné.

Ale neuvěřitelnou solidaritu českých lidí chci ocenit, možná si ani neuvědomují, co pro ČR a její pověst na světové úrovni udělali. Měli jsme pověst průse*ářů, potížistů a ne úplně solidárních lidí, ale dokázali jsme přetočit pohled na naší zemi.

Lidé mě nemají vystaveného v rámečku nad postelí a nemodlí se ke mně jako ANO k Babišovi.

V úterý jste zahájili jarní část kampaně STAN pro komunální volby, hnutí má za sebou ale několik kauz. Mohou kauzy vašich velkých politiků poškodit výsledky těch menších v těchto volbách?
Stoprocentně ano. Já vždycky říkám, že každá nepříjemnost, která se přihodí, se musí dvojnásobně nebo trojnásobně odpracovat. Tak je to i v každé jiné lidské činnosti, nejen v politice. Pokud někoho zklamete, musíte dělat mnohé pro to, abyste nezklamávali do budoucna. Na druhou stranu přešlapy tam byly, ale za ničím není korupce, úplatky nebo krabice vína. Vždy však máme dvojí reakci – zaprvé ráznou politickou, protože věci se řešit musí a nechceme to vymlčet jako hnutí ANO, a druhá věc – zkoušíme přijít s nějakým systémem řešení toho, aby se tyto věci nestávaly.

Starostové v menších městech tedy budou muset pracovat dvakrát tolik, aby vaši pověst „vyžehlili“?
Určitě jo. Na druhou stranu máme velké štěstí, že STAN netvoří jeden předseda, jako je to u ANO nebo u SPD. Kdybych já dneska někam vysublimoval, tak je tu x dalších lidí, kteří budou dělat předsedu. A hnutí bude fungovat. Kdyby STAN někdy vypadli z parlamentní úrovně, tak nezaniknou. ANO jo, to je projekt na to, aby vládlo, aby bylo ve Sněmovně a mělo funkce. My máme komunální a krajskou úroveň, v tomhle fakt fungujeme jinak. Takže teď potřebujeme, aby lidé na regionech řekli „my jsme ten STAN“.

Říkal jste, že jste někoho zklamal, myslel jste tím voliče? A máte signály z hnutí, třeba od regionálních politiků, že jste zklamali i je?
Určitě. Je tam diskuze, jsme bzučící stranou, jsme úl. U nás se mluví nahlas, nevelebí se předseda, neplácá se po zádech, když se něco děje. Lidé mě nemají vystaveného v rámečku nad postelí a nemodlí se ke mně jako ANO k Babišovi. Tohle u nás fakt nefunguje. Každá taková věc hnutí rozvibruje, ale vždycky zajímavým způsobem. Jsem absolutně přesvědčený, že příští sněm STAN, ať bude kdykoliv, bude nejzajímavější, jaký kdy byl. Protože právě tito lidé, které jsme něčím mohli naštvat, budou chtít ukázat, že se to dá dělat jinak a že tu značku ctí. A mně je to vlastně na tom hnutí strašně sympatické.

Jaké tedy očekáváte výsledky hnutí STAN ve volbách?
Komunální volby jsou náš základ, takže všechny neúspěchy ve všech ostatních typech voleb nějak můžeme zdůvodnit, ale kdybychom měli neúspěch v komunálních volbách, tak tím trochu popíráme genotyp vlastního hnutí. Takže doufám, že budeme jako obvykle patřit k těm nejúspěšnějším. Když vidím výsledky práce těch, kteří už to dělají a nasazení těch, kteří to chtějí dělat, tak o tom nepochybuji. Myslím, že budeme mezi třemi nejúspěšnějšími politickými subjekty v komunálních volbách.

Takže jsou pro vás komunální volby stále vaše vlajková loď?
Určitě jo, protože jinak bychom popřeli sami sebe. Úspěch v komunálních volbách pro nás potenciálně vždycky znamená i úspěch v jiných typech voleb.

Na prezidenta nejsem dost vyzrálý.

Vyjde to i v prezidentských volbách?
V prezidentských volbách my jako STAN teď asi nemáme ambici vyloženě stavět vlastního kandidáta. Spíš zkoušíme být jakýmsi moderátorem debaty v demokratickém spektru, aby těch liberálně demokratických kandidátů nebylo mnoho, protože potom bychom všichni mohli brečet nad tím, jak by mohlo vypadat druhé kolo. Spíš tak nějak vysíláme signály, abychom podpořili někoho, kdo se prezidentem reálně stát může.

Domlouváte se tedy ve vládní koalici, že podpoříte jednoho kandidáta?
Zatím se spíš domlouváme o tom, že se o tom budeme domlouvat. Nejdřív vedeme debatu ve stranách – teď jsem slyšel silný hlas ODS, že se do léta nic nedozvíme. Je to nejsilnější vládní strana, což debatu trochu udává. Já debatuji na nejrůznějších osobních schůzkách s lidmi, kteří mají ambici kandidovat. A některým z nich spíše vysvětluji, aby tak nečinili. Byť jsou to zajímavá jména, je třeba vygenerovat kandidáty, kteří postoupí do druhého kola.

Takže vy máte favorita?
Vnitřně asi mám z té současné nabídky. Ale volby jsou už za rok a až za rok, obě ta slůvka platí. Najednou se může objevit někdo, kdo nás třeba úplně nenapadl a může být velmi silným kandidátem. Myslím, že i ze jmen, která teď padají, lze vygenerovat osobnosti, které by funkci vykonávaly důstojně a jinak než současný pan prezident.

Kdo?
Těch lidí tam je více. Kdybych se podíval na senátní kandidáty, to jsou zajímaví lidé, generál Petr Pavel bude určitě také silným kandidátem.

Je možné, že byste podpořili právě jeho?
Diskuze se o tom vede, on určitě bude silným kandidátem. Jde ale o to, jestli takoví kandidáti, kteří si to odpracovávají sami, vůbec budou mít zájem o podporu politického subjektu. Protože paradoxně vzato naše podpora někdy může být spíš polibek smrti. Takže do budoucna ať už bychom podpořili kohokoliv, nikdy ne proti jeho vůli.

Mluvilo se i o vás jako o prezidentovi, ale kandidaturu jste odmítl. Nerozmyslel jste si to?
V jednu chvíli se o mně mluvilo, když jsem hypoteticky v jednom rozhovoru připustil, že ve chvíli, kdy by hrozilo nebezpečí, že se jeden nejmenovaný bývalý premiér stane prezidentem, tak je povinností každého, kdo by s tím mohl něco udělat, to zkusit. Ale já po zvážení všech okolností si myslím, že bych nebyl vítězným kandidátem. Byl bych člověkem, který by třeba jen odebíral hlasy tomu potenciálnímu vítěznému kandidátovi. Nepřipadám si na to ještě dostatečně zkušený, vyzrálý. Myslím, že prezident by měl být ještě trochu jiný, než jsem já.

Takže až budete starší, tak o tom třeba popřemýšlíte?
Až budu starší, uvidím, jestli popřemýšlím o tom, jestli se vrátím jako učitel na gymnázium nebo jak se můj život dál bude vyvíjet. Teď to nevím.