V Polsku je vyhlášený výjimečný stav
Polský prezident Andrzej Duda ve čtvrtek vyhlásil výjimečný stav v pásmu přiléhajícím k hranicím s Běloruskem. Požádala o to v úterý vláda, která argumentuje přílivem migrantů přicházejících přes Bělorusko. Tím se Minsk podle premiéra Mateusze Morawieckého snaží destabilizovat situaci v Polsku. Výjimečný stav, přinášející omezení ústavních svobod, má trvat 30 dnů ve 183 obcích na východě země, informovala televize TVN 24 s odvoláním na prezidentova mluvčího. Podobná opatření dříve přijaly i Litva a Lotyšsko, rovněž čelící přílivu migrantů.
Minsk se podle Varšavy snaží destabilizovat situaci v Polsku, uvedla polská tisková agentura PAP s odvoláním na prezidentova mluvčího. Podobná opatření dříve přijaly i Litva a Lotyšsko, rovněž čelící přílivu migrantů.
„Jsem přesvědčen, že s ohledem na ohrožení jde o racionální, adekvátní a přiměřený krok. Situace je nebezpečná a musíme se na ni připravit. Chceme režimu (běloruského vůdce Alexandra) Lukašenka ukázat, že metody, které hodlá uplatnit, nebudou fungovat,“ prohlásil ministr vnitra Mariusz Kamiński na tiskové konferenci svolané po prezidentově rozhodnutí.
Prezidentovo nařízení bylo podle TVN 24 odesláno ke zveřejnění v úředním věstníku a rovněž šéfce dolní komory parlamentu, Sejmu, který může nařízení zrušit. V Sejmu má ovšem většinu vládní koalice.
Polská pohraniční stráž uvedla, že jen v srpnu překazila přibližně 3 500 pokusů o nelegální překročení polsko-běloruské hranice.
Výjimečný stav podle Varšavy umožní zvýšit kontrolu hranice. V uvedené oblasti přitom nebude možné pořádat demonstrace, protesty, happeningy, výlety a podobně, upozornil již v úterý ministr Kamiński v narážce na akce, které na podporu migrantů pořádaly nevládní organizace na ochranu lidských práv. „Pokud bychom hranice uvolnili, budeme mít statisíce uprchlíků v Evropské unii,“ prohlásil tehdy Kamiński.
Hybridní válka a neplatné volby
Vilnius, Riga a Varšava obviňují Minsk, že používá migranty jako zbraň v nevyhlášené „hybridní válce“, kterou vede jako odvetu za západní sankce přijaté v reakci na běloruské prezidentské volby z loňského srpna a na porušování lidských práv při potlačování protestů, které měly přimět Lukašenka k odstoupení. Podle ústřední volební komise v hlasování zvítězil Lukašenko, opozice však volby považuje za zfalšované a stejný názor má i Evropská unie.
Varšava vidí za chováním Minsku i pomstu za to, že v Polsku získala azyl běloruská atletka Kryscina Cimanouská, která se ze strachu z represí po konfliktu se sportovními funkcionáři odmítla vrátit z olympiády v Tokiu do vlasti.
Lukašenko minulý měsíc na své tiskové konferenci de facto potvrdil, že jako odvetné opatření v reakci na západní sankce Minsk posílá nelegální migranty do Polska, Litvy, Lotyšska a na Ukrajinu. Mimo jiné prohlásil, že reaguje na kroky Západu „v rámci svých možností“, a pohrozil, že migranty z Iráku, kteří se objevili v zemích sousedících s Běloruskem, by mohli nahradit „turisté z Afghánistánu“.
