Život atletky Cimanouské v exilu: Bez ochranky ani krok, na všechno potřebuju povolení

Běžkyně Kryscina Cimanouská byla jedním z nejskloňovanějších témat letošních olympijských her. Bohužel ne skrze sportovní výkony. Běloruská atletka byla takzvaně odklizena. Strachovala se z represí, které by na ni mohly čekat doma poté, co zkritizovala vedení národního olympijského týmu. Od Polska obdržela humanitární vízum, ale život v exilu má podle jejích slov k ideálu daleko.

Běloruské úřady chtěly po kritice posadit Cimanouskou do letadla a nechat ji dopravit do rodné vlasti. Tomuto „únosu“ z Tokia se atletka vzepřela a po vlně solidarity z jiných evropských zemí si jako nový domov vybrala Polsko, které dalo jí i jejímu manželovi humanitární vízum.

I když se vyhnula potenciálnímu nebezpečí, které by na ni mohlo čekat po návratu do Běloruska, úplně spokojená není. „Nemůžu potkat přátele, protože ochranka, kterou mám neustále u sebe, mé kamarády nezná. Všechno, co chci dělat, musí být dopředu naplánované. Kdykoliv chci jít někam ven – třeba do parku – potřebuju povolení,“ vyjmenovala Cimanouská komplikace pro web Euronews.

Nicméně podotkla, že ochranka fungující v režimu 24/7 je přijatelnou daní za to, že se může cítit bezpečně. Tak či tak jí ale chybí běžný svobodný život. „Chtěla bych se vrátit do normálu a užívat si léto. Ale chápu, že by to bylo moc nebezpečné. Dostala jsme zprávy od některých lidí, kteří psali, že pokud mě potkají, vykuchají mě. Takže chápu, že by nebylo ideální se objevovat na místech, kde je hodně lidí,“ uvedla dále.

Chci se vrátit do Běloruska. Ale nevím, kdy to bude

Celý případ kolem 24leté Cimanouské se rozjel ve chvíli, kdy se už v Tokiu pustila do vedení běloruského olympijského výboru. Nechápala, že ji trenér bez jejího vědomí nominoval do štafety na 4x400 metrů, tedy běhu na vzdálenost, které se vůbec nevěnovala. Pak se dozvěděla, že existuje příkaz takzvaně shora, aby kompletně odstoupila z olympijských her.

„Měla jsem říct, že jsem zraněná a bez poskytnutí jakýchkoliv rozhovorů se vrátit do Běloruska za rodiči. Ti naznačovali, že bych mohla jít do vězení,“ řekla Cimanouská, specialistka na distanci 200 metrů, o kterou na olympiádě vinou konfliktu přišla. Nakonec jí pomohla rychlá akce polského velvyslanectví.

Atletce nechodí jen výhrůžné zprávy, převažují pozitivní a podpůrné vzkazy. „Kdykoliv se cítím špatně, přečtu si nějaké z těch zpráv a hned jsem silnější. Spoustu lidí mi vyjadřuje podporuju, chtějí mi pomoc. A také vím, že spousta osob je ve stejné situaci,“ konstatovala Cimanouská pro Euronews.

Teď plánuje znovu nakopnout atletickou kariéru. Popřela, že by na základě své traumatizující zkušenosti hodlala začít s politickou dráhou. „Chci si do několika let splnit své sportovní cíle. Chci pro svou zemi svobodu a bezpečí. Aby lidé přestali utíkat z Běloruska. Chci svobodu slova. A chci se do rodné země vrátit a trénovat v ní. Myslím, že se jednoho dne vrátím, ale nevím kdy. Může se to stát během jednoho roku. Za dva roky. Za pět let. Nikdo neví, co se stane,“ uzavřela.

Tagy:
Polsko Tokio Olympijské hry Bělorusko atletika olympijské hry sport exil Letní olympijské hry v Tokiu 2021 Kryscina Cimanouská Euronews