válka v Jugoslávii 1999 Zdroj: foto youtube B92
Přes dvě stě vojáků německé armády v letech 1999 až 2008 podalo žádost kvůli možné kontaminaci ochuzeným uranem z americké munice při výkonu služby ve zvláštních misích v Bosně a Hercegovině a v Kosovu. Munice neohrožuje jen zářením, ale zároveň i toxickými látkami, které obsahuje.
Německá vláda jejich žádost nyní v srpnu odmítla a v odůvodnění uvedla, že se neprokázalo, že by vojáci trpěli jakýmikoli zdravotními problémy v důsledku kontaktu s municí s ochuzeným uranem.
Ochuzený uran obsahující 0,23 procenta štěpného materiálu se používá pro bomby nebo střely, které lépe pronikají ocelí a pancéřováním. Uran je téměř dvakrát hustší než olovo a díky tomu dosahují střely s ochuzeným uranem vysoké kinetické energie při malém objemu a mají mnohem větší průraznost.
O žádosti německých vojáků informoval německý server T-Online, který uvádí, že studie Světové zdravotní organizace (WHO) a Mezinárodní organizace pro atomovou energii (IAEA) tvrdí, že zvláštní riziko z použití munice s ochuzeným uranem nehrozí. Na druhou stranu však Mezinárodní sdružení lékařů proti jaderné válce (IPPNW) zastává názor, že existuje stále řada nevyřešených problémů. Sdružení proto vyzývá, aby se tato munice nepoužívala, dokud nebude jasné, jaký má účinek a dopad na lidský organismus z delšího časového hlediska.
Americká armáda běžně používala munici s ochuzeným uranem během svých válečných operací a poprvé ji vyzkoušela v roce 1991 v Kuvajtu a Iráku. Podle armádních údajů bylo zde vystřeleno asi 250 – 300 tun střel a raket s ochuzeným uranem. Podruhé Američané použili tuto munici během operací NATO v bývalé Jugoslávii v letech 1994/1995 a 1999. Uvádí se, že zde při odstřelování a bombardování srbských cílů bylo použito přibližně 11 tun této munice. Z mnoha vědeckých prací se dozvíme, že po explozi a hoření vznikají aerosoli s prvky, které kontaminují okolí a při vdechnutí dochází i k vnitřní kontaminaci organismu.
Uran je karcinogenem
Citujme dále z jedné české školní práce z oboru radiologie a toxikologie: „Protože jsou tyto vdechnuté částice ve tvrdé formě, mohou být v plicích a regionálních lymfatických uzlinách delší dobu a tak zvýšit riziko buněčného poškození zářením.“
Tato práce navíc uvádí, proč a jak dochází k možné chybné interpretaci problému, přitom škodlivost této munice ani tento výklad nevylučuje, že „míra radiace, o které zde hovoříme, není nijak vysoká a není tím hlavním problémem ochuzeného uranu.“
Podle studie je problémem chemická toxicita, respektive jeho sloučenin. To však nebylo sdělovacími prostředky tak zdůrazňováno, a to nejspíš proto, že na slovo radiace veřejnost lépe slyší. Uvedená školní práce k tomu stručně dodává: „Uran jako aktinoid je látka velmi chemicky toxická, stejně jako ostatní těžké kovy. Je karcinogenem. Mnohonásobně větší toxicitu než radioaktivitu mají sloučeniny uranu – uranyl, uranylové ionty a hlavně dusičnan uranylu. “
Tím lze hypoteticky vysvětlit, že lidem ze Srbska a příslušníkům Bundeswehru, kteří si stěžují na určité zdravotní potíže, je odpovídáno oficiálními úřady stejně, jak odpovědělo německé ministerstvo obrany: „Potenciál radiologického nebezpečí v Kosovu, kde byli němečtí vojáci nasazeni, je ohodnoceno jako nízké. Toxikologické nebezpečí může nastat pouze ve zvláštních případech, které se nikde neobjevily.“
Německý vědec upozorňuje na nebezpečí
O celé záležitosti letos píše rovněž ve své reportáži server BuzFeed News, který uvádí: „Mnichov. Je jaro, duben 2016. Výzkumník Peter Horn se roky snaží pochopit, jak oxid uranu – jeho extrémně jemné, radioaktivní a chemotoxické částice prachu - ovlivňují lidské tělo. Za tímto účelem geochemik analyzuje vzorky získané vyšetřením vojáků. Přesněji, jedná se o vzorky od vojáků rozmístěných ve válečných zónách, kde byla vypálena uranová munice. Bosna, Kosovo, Srbsko a Černá Hora, všude tam, kde byla tato munice použita, si lidé stěžují na nemoci, jako je rakovina a malformace novorozenců.“ V reportáži BuzFeed News se výzkumník snaží přijít na kloub věci, zda existuje souvislost mezi použitím uranových zbraní a výskytem některých nemocí, což Německo i USA popírají. Bohužel, vědec krátce po návštěvě novináře z redakce Buzfeedu umírá. Peter Horn byl jedním z mála vědců, kteří se tématem ochuzeného uranu v munici zabývali. Reportáž se již může soustředit pouze na určitá konstatování - stejná, jako jsme již shora uvedli, a hypotézy o možné škodlivosti. BuzFeed News uvádí a my s ním: „Použití zbraní s ochuzeným uranem může mít závažné dlouhodobé důsledky pro životní prostředí a člověka. Svědčí o tom celá řada nových studií, které BuzzFeed News hodnotí společně s odborníky. Nicméně uranová munice je dodnes používána.“
BuzzFeed News zjistil nález u čtyř vojáků Bundeswehru, u kterých byla zjištěná neobvykle vysoká hladina těžkých kovů. Přesto německé ministerstvo obrany opakovaně odmítlo případ vyšetřit.
Italští vojáci byli odškodněni
Lze si také připomenout případ amerických vojáků po válce v Iráku, kdy se mluvilo o „syndromu války v Zálivu“. Téměř polovina ze 700 000 vojáků spojenecké války v Zálivu byla léčena na různé příznaky.
BuzFeed popisuje situaci po válce v Perském zálivu: „Podobně záhadné nemoci se po válce nahromadily mezi iráckými vojáky a civilním obyvatelstvem. Rodily se děti pouze s jedním okem nebo s dospělýma nohama. Mnoho matek se už neptalo, jestli to bude chlapec nebo dívka. Ptaly se: Doktore, bude dítě normální? Počet vrozených malformací v přístavním městě Basfra se mezi lety 1994 a 2003 zvýšil desetinásobně.“
Tak BuzFeed News dopěl ke stejnému závěru, jako český student: „Nanočástice jsou rozprášeny v prostředí. Když vstoupí do těla, může oxid uranu poškodit zdraví člověka dvěma způsoby. Jako těžký kov je chemicky toxický, jako tzv. radioaktivní alfa emitor může mít karcinogenní účinek a poškodit genetické informace. Kromě toho může uranová munice obsahovat stopy plutonia, které je jako vysoce radioaktivní těžký kov zvláště toxické a karcinogenní.“
Americká armáda před misí v Kosovu varovala své vojáky, ale varování se zjevně nedostalo ke všem vojákům, zejména na začátku mise na Balkáně. Německá asociace ozbrojených sil později kritizovala to, že němečtí vojáci v prvních měsících po nasazení v Kosovu nedostali dostatečné bezpečnostní pokyny.
Výzkumník Peter Horn pro BuzFeed News, kdy ještě žil v roce 2016, konstatoval zjištěné neobvyklosti na zkoumaných vzorcích: „Je to neobvyklé… Každá analýza přináší nové otázky.“
Stejně jako němečtí vojáci dopadli italští. Italské soudy na rozdíl od německého ministerstva obrany uznaly existenci vztahu mezi onemocněním těchto vojáků v důsledku kontaktu s uranovou municí a byli odškodněni.
Mirko Radušević
