vlajka EU Zdroj: Pixabay
Česko, Maďarsko a Polsko odmítnutím přijetí schématu na přerozdělení uprchlíků porušily práva a povinnosti EU. Vyplývá to ze čtvrtečního stanoviska generální advokátky Soudního dvora Evropské unie Eleanor Sharpstonové. ČR podle Andreje Babiše stanovisko analyzuje a počká si na rozhodnutí soudu, „které jediné je závazné“.
„Podle zásady loajální spolupráce je každý stát EU oprávněn očekávat, že ostatní členské státy splní své závazky řádným způsobem,“ uvedla ve svém stanovisku Sharpstonová. „To se v tomto případě však nestalo,“ doplnila.
Státy mohly program pozastavit, nikoliv odmítnout
Kvóty na přerozdělení 160 tisíc uprchlíků byly v roce 2015 dohodnuty poté, co Itálie a Řecko nezvládaly nápor běženců. Česko, Maďarsko i Polsko se kvótám postavily, mimo jiné i z obav o bezpečnost ve svých vlastních zemích. To, ale podle Sharpstonové není možné. Jednotlivé státy se podle ní nemohou odvolávat na „udržování práva a pořádku“ nebo „vnitřní bezpečnosti“. Generální advokátka také uvedla, že země v případě přetížení mohly požádat o dočasné pozastavení přijímacího procesu, a nikoliv program úplně odmítat. Tím se státy měly dopustit porušení zásad unijního práva založených na právním státě, solidaritě a loajalitě. Přestože stanovisko Sharpstonové není právně závazné, Soudní dvůr Evropské unie se obvykle doporučení generální advokátů drží.
Babiš zatím vyčkává
Premiér Andrej Babiš pro ČTK řekl, že stanovisko nyní ČR analyzuje. "Stanovisko generální advokátky není závazné, je to čerstvá věc, aktuálně toto stanovisko ČR studuje a analyzuje. V každém případě bude nutné vyčkat rozhodnutí soudu, které jediné je závazné," napsal Babiš ČTK v textové zprávě. Byl to právě premiér Babiš, kdo se za Česko proti kvótám a schématu na přerozdělení utečenců Evropské komisi v roce 2017 postavil.
Slovensko se žalobě vyhnulo
Evropská komise zažalovala Česko, Maďarsko a Polsko u Soudního dvoru EU „za nedodržení jejich zákonných povinností v oblasti přemístění“ v prosinci roku 2017. Učinila tak na základě neuspokojivých odpovědí od všech tří států k dané problematice. Rozhodnutí Rady uložilo členským státům, aby v zájmu zajištění rychlého a řádného postupu relokace přislíbily každé tři měsíce místa, jež mají pro relokaci k dispozici.
Zatímco všechny ostatní členské státy relokovaly a učinily přísliby, „tak Maďarsko neučinilo od zahájení programu relokace vůbec žádné kroky, Polsko nerelokovalo ani jednu osobu a neučinilo žádný příslib od prosince 2015 a Česká republika zastavila relokace v srpnu 2016 a více než rok neučinila žádný nový příslib,“ komentovala své rozhodnutí v prosinci předminulého roku Evropská komise. Kromě zmíněných států uprchlíky nechtělo původně přijmout ani Slovensko, to nakonec ustoupilo a několik uprchlíků přijalo. Tím se zároveň vyhnulo žalobě.
