Princ Charles se zachoval jako každý prarodič. Pouze nahlas uvažoval o tom, jak budou vypadat jeho vnuci. Zdroj: Twitter/MazenZbib
Princ Charles se zachoval jako každý prarodič. Pouze nahlas uvažoval o tom, jak budou vypadat jeho vnuci. Uvedl to autor nové kontroverzní knihy Bratři a manželky Christopher Adersen. Právě jeho publikace odhalila, kdo vznesl „rasistickou“ otázku na barvu pleti tehdy ještě nenarozených dětí vévodů ze Sussexu.
Informace o tom, že by tajemným „rasistou“ z paláce měl být právě princ Charles, jeho mluvčí okamžitě popřel. „Je to naprostá fikce. Nestojí to ani za komentář,“ řekl stručně.
Autor knihy Bratři a manželky: Pohled do soukromých životů Williama, Kate, Harryho a Meghan si však za svými tvrzeními stojí. Navíc ho vůbec nepřekvapilo, že Charles informaci popřel. „O této rodině píšu už 50 let,“ řekl Andresen podle webu Page six v televizním pořadu Today. „Mé zdroje jsou spolehlivé. Mám je už desítky let a pečlivě se o ně starám. Takže ať už je v knize cokoliv, pochází to z více zdrojů,“ upřesnil spisovatel.
Nevhodnou otázku měl princ Charles položit před více než třemi lety, konkrétně v den zasnobení prince Harryho a jeho chotě Meghan. „Zajímalo by mě, jak budou vypadat jejich děti,“ řekl prý tehdy následník trůnu své manželce Camille. „Jsem si jistá, že budou nádherné,“ odvětila mu. Charles měl poté ztišit hlas a dodat: „Chci říct, jakou myslíš, že budou mít barvu pleti?“
Krásná míšenka a nejslavnější zrzek
Andersen prince Charlese brání. „Pouze uvažoval o tom, jak by mohla vypadat jeho budoucí vnoučata. Přeci jen šlo o krásnou míšenku a nejslavnějšího zrzka na světě,“ řekl Andersen. „Sám jsem dědeček… děláme to všichni,“ trval na svém při úvahách o tom, jak budou vypadat další členové rodiny.
„Celé se to však zvrtlo v něco velmi toxického,“ doplnil spisovatel. Rasistický nádech podle něj získala celkem nevinná otázka až díky „mužům v šedém“, kteří řídí organizaci v paláci. Celou věc prý zbytečně nafoukli.
„Královská rodina už léta není jednotnou entitou. V zákulisí mezi sebou soupeří a neustále vypouštějí informace. Je to velmi toxické prostředí. Někdo je popsal dokonce jako hnízdo zmijí,“ uzavřel Andersen.
