Předseda Evropské rady Charles Michel (foto: AP) Zdroj: AP
Páteční první den jednání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie o fondu obnovy a budoucím sedmiletém rozpočtu společenství skončil bez dohody. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Charlese Michela, podle něhož bude summit pokračovat od dnešních 11:00. Lídrům se nepodařilo překonat rozpory v klíčových otázkách objemu a rozdělování peněz z fondu. Neshodli se ani na tom, jak kontrolovat, zda země čerpající peníze zavádějí požadované reformy.
Šéfové států a vlád vyjednávali o fondu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) určeném k obnově ekonomik zasažených koronavirovou krizí společně s unijním rozpočtem na období 2021-2027 v navrhované výši téměř 1,1 bilionu eur. Evropská komise si k vytvoření fondu chce bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, k čemuž potřebuje záruky schválené členskými zeměmi. Zatímco v otázkách rozpočtu byla naděje na shodu větší, u fondu nenašli političtí vůdci společnou řeč ani nad základními parametry.
Mezi největšími překážkami v dosažení dohody byl podle diplomatických zdrojů požadavek takzvaných šetrných států - Nizozemska, Rakouska, Dánska a Švédska - na snížení objemu fondu.
Dohoda o fondu obnovy se na summitu EU nerýsuje, řekl premiér Babiš
Zásadní rozdíly v pohledech na velikost a způsob rozdělování peněz z krizového fondu Evropské unie dnes ukázala úvodní část summitu prezidentů a premiérů členských zemí. Mezi hlavní sporná témata se podle unijních činitelů během sedmihodinové diskuse zařadily i slevy pro bohaté země z plateb do sedmiletého rozpočtu. Podle českého premiéra Andreje Babiše je zásadním problémem to, že lídři kvůli různým požadavkům přesně netuší, o jak velkém balíku peněz se jedná. Předseda Evropské rady Charles Michel hodlá zanedlouho po sérii oddělených schůzek zahájit další společné jednání.
„Naším základním požadavkem je, že nám tu nesmí vzniknout dlouhodobá dluhová unie. Samozřejmě chceme ukázat solidaritu, ale musíme mít také na mysli zájmy rakouských daňových poplatníků,“ uvedl na twitteru rakouský kancléř Sebastian Kurz.
Na přijetí fondu v původní výši tlačí zejména pandemií nejpostiženější jihoevropské státy Itálie a Španělsko, podporované Německem a Francií. Konkrétní částky, o něž by chtěli fond zmenšit, přitom Kurz a spol. při společném jednání neuvedli, což například podle českého premiéra Andreje Babiše komplikovalo vyjednávání.
Rutte požadoval jednomyslnou shodu
Nizozemský premiér Mark Rutte navíc trval na tom, aby ke schvalování reformních programů jednotlivých zemí, na nichž má být čerpání peněz z balíku navázáno, byla potřebná jednomyslná shoda států. Charles Michel se snažil v této věci přijít s kompromisním návrhem, Rutteho však podle diplomatů nepřesvědčil.
Bude klíčové, aby se státy rychle dohodly na fondu obnovy EU, říká Niedermayer
Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek odletěl do Bruselu. Tam bude spolu s dalšími evropskými lídry jednat o záchranném fondu pro evropskou ekonomiku. Plán na rozdělení 750 miliard eur se však české vládě i opozici nezdá výhodný. Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) je však klíčové, aby členské státy EU došly rychle ke shodě. Řekl to v pořadu 360° Pavlíny Wolfové.
Michel po kritice od části států včetně Česka přišel i s upraveným návrhem klíče rozdělování peněz z fondu. Poté, co Babiš a další lídři kritizovali, že o výši přidělených financí má rozhodovat nezaměstnanost za posledních pět let, vyčlenil šéf Evropské rady již minulý týden z původního návrhu 30 procent objemu grantů, o nichž by místo kritéria nezaměstnanosti rozhodoval pouze pokles hrubého domácího produktu v letošním a příštím roce. Po další kritice založené na tom, že příští rok již většina zemí očekává ekonomický růst, Michel v návrhu předloženém na summitu posílil vliv letošního poklesu HDP na objem národních obálek.
Během soboty by hledání kompromisů v těchto tématech mělo pokračovat, přičemž unijní činitelé nevylučují, že se může summit protáhnout až do neděle.
