reklama

Dohoda o fondu obnovy se na summitu EU nerýsuje, řekl premiér Babiš

Zásadní rozdíly v pohledech na velikost a způsob rozdělování peněz z krizového fondu Evropské unie dnes ukázala úvodní část summitu prezidentů a premiérů členských zemí. Mezi hlavní sporná témata se podle unijních činitelů během sedmihodinové diskuse zařadily i slevy pro bohaté země z plateb do sedmiletého rozpočtu. Podle českého premiéra Andreje Babiše je zásadním problémem to, že lídři kvůli různým požadavkům přesně netuší, o jak velkém balíku peněz se jedná. Předseda Evropské rady Charles Michel hodlá zanedlouho po sérii oddělených schůzek zahájit další společné jednání.

reklama

Po pěti měsících, kdy kvůli pandemii COVID-19 spolu hovořili pouze na dálku, se dnes šéfové států a vlád opět sešli na jednom místě s cílem dohodnout se na historicky největším společném balíku peněz EU. O fondu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) určeném k obnově ekonomik zasažených koronavirou krizí vyjednávají společně s unijním rozpočtem na období 2021–2027 v navrhované výši téměř 1,1 bilionu eur. Komise si k vytvoření fondu chce bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, k čemuž potřebuje záruky schválené členskými zeměmi.

Úvodní dvě kola vystoupení politiků nepřinesla podle Babiše žádné sblížení jejich názorů deklarovaných před summitem. Zatímco premiéři Itálie a Španělska, jejichž země mají být zdaleka největšími příjemci peněz z fondu, hájili současný návrh jako nejnižší možný, jejich kolegové z Nizozemska, Rakouska, Švédska či Dánska požadovali snížení objemu fondu.

Důležité je, abychom věděli, jaký objem peněz vlastně řešíme

„Důležité je, abychom věděli, jaký objem peněz vlastně řešíme. Ono to vypadalo jasné, ale vůbec to není jasné,“ řekl Babiš prostřednictvím videokonference novinářům během jednací pauzy. Zástupci zmíněných zemí podle něj nepřišli s konkrétními částkami, o něž by chtěli výši fondu snížit. V otázce objemu rozpočtu naopak podle Babiše zásadní spory nejsou.

K tématu

Nizozemský premiér Mark Rutte podle zdrojů obeznámených s jednáním obhajoval další téma nepřijatelné pro jihoevropské státy. Kvůli obavám z vysokého společného zadlužení požaduje, aby přidělování peněz z fondu podmíněné plněním reforem musely jednomyslně schvalovat členské země.

Francouzský prezident Emmanuel Macron zase vytáhl téma, které nerady slyší právě bohatší státy. Navrhl zrušit rozpočtové rabaty, jež této čtveřici a Německu umožňují platit do víceletého rozpočtu méně, než jim stanovuje výpočtový klíč. Za jejich vyškrtnutí z Michelova vyjednávacího návrhu se staví i řada zemí východního křídla EU včetně Česka.

Jednání postupují velmi pomalu, shodují se diplomaté

Babiš navíc opakoval požadavek, aby se při rozdělování peněz nepřihlíželo k vývoji nezaměstnanosti v posledních pěti letech, která podle něj i některých dalších politiků nevypovídá o dopadech COVID-19 na ekonomiku. Michel navrhl rozdělit balík 310 miliard eur grantů na 70 % přidělovaných s přihlédnutím k nezaměstnanosti a 30 % čistě podle poklesu hrubého domácího produktu.

„Některé země ten návrh podporují, některé ho chtějí změnit, padají návrhy jako 50 na 50,“ popsal jednání Babiš. Kvůli rozdílnosti postojů se podle něj dnes dohoda nerýsuje.

Také diplomaté v zákulisí summitu hovoří o tom, že jednání postupují velmi pomalu a naděje na brzké sblížení postojů nejsou velké.

Tagy: Andrej Babiš dohoda finance Evropská unie

Další hlavní zprávy

Koronavirus

PŘEHLEDNĚ: Začínají platit ještě tvrdší opatření. Zavřené obchody, ven jen ve dvou

PŘEHLEDNĚ: Začínají platit ještě tvrdší opatření. Zavřené obchody, ven jen ve dvou

Od čtvrteční šesté hodiny ranní se Češi musí řídit ještě přísnějšími opatřeními, která výrazně omezují pohyb lidí a povolují chodit pouze do práce, na nákup či k lékaři. Zavřené budou také maloobchody a služby. Výjimku mají pouze prodejny základního sortimentu. Nařízení platí do 3. listopadu včetně. Co všechno se mění? Čtěte v následujícím přehledu.

Koronavirus

Květiny mě jen rozesmutní. Příběhy lidí, kteří kvůli covidu ztratili čich a chuť

Květiny mě jen rozesmutní. Příběhy lidí, kteří kvůli covidu ztratili čich a chuť

Christina Alexanderová jako mnoho dalších prodělala koronavirus. Když v polovině března vařila večeři, uvědomila si, že ztratila chuť a čich. Stejně jako u odhadovaných 34 až 68 procent infikovaných měla i ona zkreslené smyslové vnímání. Proč dochází ke ztrátě chuti a čichu, se vědci stále snaží zjistit. Jejich závěry zveřejnil portál Inverse spolu se svědectvím dalších mladých lidí.

Koronavirus

Babiš s Hamáčkem: Přibyde 15 tisíc nakažených, JIP čeká skokový nárůst pacientů

Babiš s Hamáčkem: Přibyde 15 tisíc nakažených, JIP čeká skokový nárůst pacientů

„Matematika je bohužel neúprosná. Pokud za středu přibude 14 tisíc nakažených, znamená to, že za 10 dní bude v jeden den potřebovat nově hospitalizaci 560–700 lidí,“ napsal vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na Twitteru. Podpořil tak slova premiéra Andreje Babiše (ANO), který v Hlavních zprávách na CNN Prima NEWS předpovídal dokonce 15 tisíc nově infikovaných covidem-19. Všemu napovídají čísla zveřejněná ke středeční 18. hodině, kdy přibylo 8 840 případů.

reklama
Nikdo nevěří, že je to pouze na dva týdny, říká Prouza o nových opatřeních
První švédský lockdown? Zůstaňte doma a omezte oslavy, vyzývá stát obyvatele Uppsaly
reklama
reklama
Žádný lockdown v Česku není, trvají si na svém Prymula s Babišem

Vláda

Domácí zpravodajství

Díky přednáškám jsem plul z Austrálie do Evropy zadarmo, vzpomínal cestovatel Stingl
Ludwig: Lockdown potrvá déle, vláda nás ale nechce štvát. Kolapsu nemocnic se nevyhneme
Další články
reklama
reklama