Vladimir Putin v pátek uvedl, že ve volbách v březnu 2024 se bude opět ucházet o prezidentský úřad. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Podle nich to novinářům sdělili účastníci rozhovoru s hlavou státu, který se uskutečnil po ceremonii v Kremlu při příležitosti Dne hrdinů vlasti.
Jeden z hostů ceremonie přišel za Putinem a požádal ho, aby se hlasování účastnil, a ruský prezident souhlasil, uvedl zpravodaj agentury Interfax. Podle agentury TASS se jednalo o předsedu parlamentu samozvané Doněcké lidové republiky na východě Ukrajiny Artěma Žogu.
ČTĚTE TAKÉ: Putinova protikandidátka bruslí v názorech na hraně. Může být stafáží propagandy?
Ruský prezident se zatím otázkám na svou opětovnou kandidaturu vyhýbal. Agentura AP označila jeho vítězství ve volbách, které se budou konat od 15. do 17. března příštího roku, za „téměř jisté“ vzhledem k uvěznění potenciálních soupeřů z opozice či jejich vypuzení do emigrace.
Plánuje Putin další válku? NATO se musí připravit, máme jen tři roky, bije Polsko na poplach
Ruský prezident Vladimir Putin bude schopný do šesti let rozpoutat další válečný konflikt a napadnout NATO, uvádí ve své analýze think tank Německá společnost pro zahraniční politiku (DGAP). Šéf polského Národního bezpečnostního úřadu Jacek Siewiera je přesvědčený, že útok může přijít mnohem dříve a země Severoatlantické aliance musí být na konfrontaci připraveny do tří let, píše polský Nasz Dziennik.
Přestože Putin loni v únoru vyslal své invazní síly na Ukrajinu, a zahájil tak vysoce nákladnou válku, která si vyžádala životy tisíců Rusů a vyvolala opakované útoky uvnitř Ruska, těší se velké podpoře. Podle průzkumu nezávislého střediska Levada schvaluje jeho kroky přes 80 procent ruského obyvatelstva.
Spolupracovníci uvězněného opozičního předáka Alexeje Navalného zareagovali na vyhlášení termínu voleb spuštěním internetové kampaně, která má Rusy přesvědčit, aby hlasovali pro kohokoliv jiného než Putina. „Pro Putina budou volby v roce 2024 referendem schvalujícím jeho počínání, schvalujícím válku (proti Ukrajině). Rusko by si mělo 17. března uvědomit, že většina si nepřeje vidět Putina v čele země,“ uvedl Navalného Fond boje proti korupci, který ruské úřady zakázaly jako „extremistickou“ organizaci.
Organizátoři kampaně proti Putinovi vzkázali, že si dobře uvědomují, že výsledky voleb budou zfalšovány, ale za svůj úkol pokládají všem ukázat, že „Rusko už Putina nepotřebuje“.
Může vládnout až do 83 let
Putin je u moci už více než 23 let. Od srpna 1999 byl premiérem a v březnu 2000 poprvé zvítězil v prezidentských volbách. O čtyři roky později vítězství s přehledem zopakoval. S ohledem na ústavu se poté nemohl ucházet o třetí mandát v řadě, stal se proto premiérem a jako svého nástupce v prezidentském křesle si vybral Dmitrije Medveděva. V roce 2012 si s Medveděvem své funkce vyměnili – Putin opět vyhrál prezidentské volby, znovuzvolen byl pak i v roce 2018.
V lednu 2021 Putin podepsal zákon, který mu umožňuje ještě dvakrát kandidovat na post hlavy státu. Právní předpis vychází z navržených úprav ústavy, které Rusové odhlasovali v referendu v roce 2020. Prezident je v Rusku volen na šest let, Putin tak může být prezidentem až do roku 2036, kdy by mu bylo 83 let a měl by za sebou 36 let u moci.
V době přijetí ústavních dodatků se podle údajů Levady Putinova popularita propadla na 60 procent. Podle názoru některých analytiků mohl být tento pokles hlavním hnacím motorem války na Ukrajině, píše AP.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Rusko nezvládá bezpečnost letadel. Jednomu explodoval motor přímo za letu, ukazuje video
