Putin má prst na jaderné spoušti. Riziko nehody je obrovské, míní expertka
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Ruské stíhačky narušily vzdušný prostor členské země NATO. Co to znamená?
- Rusko simulovalo jaderný úder. Je jaderná válka reálnější, než si myslíme?
- Cvičení Zapad-2025: Jak se Rusko učí z války na Ukrajině?
- Proč se zvyšuje riziko nechtěné eskalace mezi NATO a Ruskem?
- Jaké historické události ukazují, jak snadno může dojít k chybě?
- Proč je současná situace mezi NATO a Ruskem tak nebezpečná?
Napětí mezi Ruskem a NATO dál roste. Dokazuje to nejen nedávný vpád ruských stíhaček do estonského vzdušného prostoru, ale i simulace jaderného útoku během cvičení Zapad 2025. Moskva tak zřejmě testuje reakce Západu. Podle expertky na zpravodajské služby Rebeky Kofflerové se svět ocitá v nebezpečně podobné situaci jako v roce 1983, kdy Sověti omylem považovali cvičení NATO za začátek skutečné jaderné války.
Estonský vzdušný prostor v pátek narušily tři ruské stíhačky MiG-31 Foxhound schopné nést jaderné hlavice. Šlo o další vpád Ruska do členské země NATO, který následoval poté, co několik dronů na začátku září narušilo vzdušný prostor Polska a Rumunska. „Jde o zjevnou a nebezpečnou eskalaci ze strany Kremlu. Vladimir Putin se pravděpodobně snaží získat jasnější představu o tom, jak NATO reaguje na provokace, a také otupit Evropany vůči narušování jejich suverenity,“ uvedla v komentáři pro deník The Telegraph Rebekah Kofflerová, expertka na zpravodajské služby.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rozmístí NATO jaderné zbraně u ruských hranic? Aliance se po provokacích pomalu probouzí
Zároveň poukázala na další důležitý prvek. Minulý týden v úterý na závěr strategického válečného cvičení hry pod názvem „Zapad 2025“ Rusko simulovalo taktický jaderný úder. Dozoroval jej ruský prezident Vladimir Putin ve vojenské uniformě. „Mnozí si myslí, že jaderná válka je dnes nemožná. Jako bývalá důstojnice zpravodajské služby Ministerstva obrany, která vedla ‚červené týmy‘ ve válečných hrách simulujících konflikt mezi Ruskem a NATO, vám zde vysvětlím, proč je to mylné. Hrozba jaderné války je vyšší než kdykoli předtím. ‚Nemyslitelné‘ je myslitelnější, než si většina lidí je ochotna připustit,“ popsala Kofflerová. Dodala, že Rusko ani NATO nechtějí přímý konflikt. Jak se ale válka na Ukrajině vyostřuje, riziko neúmyslné eskalace kvůli nedorozumění rychle roste.
Čtěte také
Manévry na 41 základnách
Cvičení Zapad probíhalo na 41 výcvikových základnách v západním Rusku a Bělorusku pět dnů. Cílem bylo poučit se z aktuálního konfliktu na Ukrajině, se zaměřením na hybridní údery, taktiku mobilního dělostřelectva a boj proti dronům. „Rusko uspořádalo předchozí cvičení Zapad na podzim 2021 a využilo je jako zástěrku k nashromáždění přibližně 190 tisíc vojáků podél své západní hranice před invazí na Ukrajinu s cílem dosáhnout taktického překvapení proti Kyjevu a NATO. Cvičení Zapad 2021 se zúčastnily také síly z Běloruska, které nyní disponují ruskými taktickými jadernými zbraněmi,“ připomněla Kofflerová.
Dodala, že Rusové pravidelně cvičí schvalování jaderných úderů v rámci vojenských cvičení, při nichž Putin „stiskne tlačítko“, protože věří, že jejich vůdce musí být na tuto akci psychicky připraven. „Je to výsledek důležité lekce, kterou se naučili během sovětské éry. V roce 1972 se prý tehdejší generální tajemník Leonid Brežněv ‚třásl‘, když byl požádán, aby stiskl tlačítko během cvičení, které simulovalo válku s USA. Neustále se ptal svého ministra obrany Andreje Grečka, zda se určitě jedná o cvičení,“ popsala Kofflerová.
Mezi NATO a Ruskem nyní neexistuje žádná důvěra. „Obavy Moskvy, že USA usilují o změnu režimu v Rusku, byly ještě umocněny komentáři západních představitelů, kteří vyjadřovali svůj záměr porazit ruskou armádu, zničit její ekonomiku a odstavit Putina od moci. Ukrajinské útoky na ruskou jadernou triádu, konkrétně na strategické bombardéry, které tvoří jádro ruské odstrašovací a obranné strategie, tyto obavy pravděpodobně ještě více prohloubily,“ uvedla Kofflerová. Dodala, že NATO se zase obává ruského útoku na jeden ze svých členských států, který by spustil článek 5 o kolektivní obraně. Nedávné narušení vzdušného prostoru NATO vedlo Alianci k zahájení nové vojenské operace s krycím názvem Eastern Sentry.
A jak podotkla Kofflerová, riziko nechtěného vyprovokování druhé strany se zvyšuje při souběžných vojenských aktivitách, jako jsou cvičení Zapad 2025, Eastern Sentry a polské cvičení Iron Gate. „V současné době je region také přeplněn sledovacími zařízeními, bojovou municí všech typů, válečnými loděmi a podpůrnými plavidly, které všechny operují ve velmi těsné blízkosti. Nebezpečí nehody je proto velmi vysoké,“ upozornila Kofflerová.
Historie ukazuje, jak tenký led může být
Poznamenala, že existuje silný historický příklad toho, jak rychle a snadno se situace může zhoršit. „V listopadu 1983 se NATO připravovalo na cvičení Able Archer 83, v rámci kterého mělo provést jaderný útok. Napětí bylo již vysoké poté, co Sověti sestřelili jihokorejské dopravní letadlo, které se odchýlilo od kurzu na cestě z Anchorage do Soulu. Kreml však kvůli cvičení Able Archer propadl panice, protože se domníval, že se jedná o skutečný útok, a nikoli o cvičení,“ připomněla Kofflerová.
Čtěte také
Ruské zpravodajské služby byly od roku 1981 v pohotovosti, protože sovětské vedení věřilo, že Spojené státy chystají jaderný útok. Počítačová analýza KGB ukazovala, že USA mají výraznou převahu. Sověti proto spustili tajný program, který měl odhalit americké přípravy na válku. Podezíravost vedla k tomu, že v americkém chování často viděli hrozbu, i když žádná neexistovala. Když pak NATO nacvičovalo jaderný útok, Sověti to považovali za možný začátek skutečné války a čekalo se jen na rozkaz od Andropova. Během celé krize neproběhla mezi Moskvou a Washingtonem žádná komunikace, která by situaci vyjasnila. Naštěstí nebyl rozkaz vydán a po skončení cvičení napětí opadlo.
Podle Kofflerové svět nyní čelí podobné situaci. „Ani NATO, ani Rusko nechtějí skončit v kinetické přestřelce, natož v jaderné válce. Ale ani jedna strana nechce připustit, aby druhá strana byla vnímána jako vítěz na Ukrajině. Obě strany, které očekávají útok druhé strany, využívají své rozsáhlé systémy sběru zpravodajských informací k hledání jakýchkoli známek blížícího se útoku, aby mohly rychle přijmout rozhodnutí. Interpretace záměrů vedení je ze své podstaty obtížná. Ne každý rozkaz lze zachytit a ne každý zpravodajský indikátor je pozorovatelný. Zmatek a chyby, které jsou výsledkem příslovečné ‚mlhy války‘, jsou běžnými atributy ozbrojeného konfliktu. Pravděpodobnost, že v tomto napjatém prostředí dojde k tragickým důsledkům v důsledku nesprávného odhadu, je velmi reálná,“ upozornila Kofflerová.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Pokrovsk je rozervaný ruským terorem. Ukrajinci odhadují, jak dlouho dokáže město vzdorovat
vaclav.cerny@iprima.cz
