Zničí Putin Rusko? Opakuje Brežněvovu chybu, která byla pro Sověty osudná, míní expert
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Putin opakuje osudnou chybu Leonida Brežněva.
Vojenské výdaje mají v roce 2027 vzrůst o 27 procent.
Hrozí Rusku kolaps podobný rozpadu Sovětského svazu?
Proč Putin zvyšuje rozpočet na obranu?
Kreml zvyšuje vojenské výdaje na neudržitelnou úroveň a znovu vytváří podmínky, které vedly k rozpadu Sovětského svazu. Ve svém sloupku pro deník The Telegraph to uvedl Con Coughlin, přední odborník na globální konflikty, mezinárodní bezpečnost a Blízký východ. Připomněl, že podobných chyb se dopustil i sovětský vůdce Leonid Brežněv.
„Pro západní lídry budou plány Kremlu na další růst výdajů na obranu, který má financovat výrazné zvýšení daní, jen potvrzením jejich obav, že ruský prezident Vladimir Putin usiluje o širší konflikt s NATO,“ píše ve svém sloupku pro deník The Telegraph Con Coughlin. Připomněl, že od doby, kdy generální tajemník NATO Mark Rutte vydal varování, že Rusko by mohlo do pěti let zaútočit na Alianci, se objevila řada dalších zpráv, že k nějaké formě ruské agrese by mohlo dojít ještě dříve.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Putin křísí Mrtvou ruku. V tajném podzemním městě jezdí autobusy, má zajistit jadernou odvetu
Minulý týden polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na zasedání Valného shromáždění OSN prohlásil, že Moskva „letos chystá něco velkého“, zatímco někteří šéfové evropských zpravodajských služeb varují, že by se Rusko mohlo pokusit otestovat obranu NATO během „měsíců, ne let“. Rostoucí obavy ohledně Putinových záměrů vůči NATO měly být také jedním z hlavních důvodů, proč ředitel CIA John Ratcliffe koncem srpna odletěl do Moskvy. Putina pak varoval před riziky, kterým by čelil, kdyby vyprovokoval konfrontaci s NATO.
Čtěte také
„Zprávy o tom, že Moskva plánuje v roce 2027 zvýšit vojenské výdaje o ohromujících 27 procent, pouze potvrzují názor, že navzdory četným neúspěchům, které Putin utrpěl během ukrajinského konfliktu, ruský vůdce neztratil nic ze své chuti vyprovokovat širší evropskou válku,“ uvedl Coughlin s tím, že Putinova agrese s sebou nese i stále vyšší náklady pro samotné Rusko.
„Zvýšení výdajů na obranu na 154 miliard liber v příštím roce – tedy například více než dvojnásobek britského obranného rozpočtu – ještě více zatíží běžné Rusy. Ti stále výrazněji pociťují, jaké náklady pro ně válka na Ukrajině představuje,“ sdělil Coughlin a podotkl, že toto navýšení znamená, že zhruba 35 procent celkového rozpočtu Kremlu bude vynaloženo na konflikt, který měl trvat maximálně několik týdnů, když Putin v únoru 2022 poprvé zahájil svou „speciální vojenskou operaci“ proti Ukrajině.
Putinův zoufalý risk
Rusko podle odhadů přišlo už o 1,5 milionu vojáků a konflikt se dostal do patové situace. „Dopad na ruskou ekonomiku byl stejně hrozný – klesly příjmy domácností a drasticky se snížily veřejné výdaje na základní služby, jako je zdravotnictví a vzdělávání,“ uvedl Coughlin s tím, že některé ruské regiony jen v tomto roce snížily náklady na zdravotnictví o více než třetinu.
Stejně tak podle něj neexistuje velká naděje na jakékoli oživení ruské ekonomiky, jelikož západní sankce nadále ovlivňují schopnost Moskvy udržet export ropy a plynu na předválečné úrovni. A ukrajinské útoky na ruskou energetickou infrastrukturu mají podobně škodlivé účinky – některé části Ruska se totiž v létě potýkaly s nedostatkem pohonných hmot.
„Putinovo rozhodnutí přesměrovat ještě více zdrojů země na podporu válečné mašinérie by mělo být vnímáno jako zoufalý risk, který by mohl nakonec vést ke kolapsu jeho despotického režimu,“ uvedl Coughlin s tím, že plán Ruska zvýšit výdaje na obranu na nejvyšší úroveň od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 ukazuje, jak velká rizika Putin podstupuje, pokud jeho strategie selže.
„Prudce rostoucí sovětské výdaje na obranu od Brežněva v 60. letech 20. století, umocněné katastrofální vojenskou intervencí Moskvy v Afghánistánu v letech 1979 až 1989, byly jedním z klíčových faktorů, které nakonec vedly k rozpadu sovětského bloku. Vedlo to nejen k velkým problémům v ekonomice a nedostatku spotřebního zboží, ale také k vytvoření mocných zájmových skupin a velmi neefektivního vojensko-průmyslového komplexu. Válka na Ukrajině se pro Kreml ukazuje jako podobně nákladná jako sovětská válka v Afghánistánu,“ popsal Coughlin.
Čtěte také
To podle něj Ratcliffe zdůraznil ruským představitelům během své návštěvy Moskvy. „Kromě toho, že svým ruským hostitelům bez obalu řekl, že ‚Rusko prohrává válku‘ na Ukrajině, se jim snažil připomenout, že současný neutěšený stav ruské ekonomiky vykazuje všechny známky toho, že zemi hrozí kolaps v sovětském stylu,“ sdělil Coughlin.
V kontextu Ratcliffova varování se podle něj Putinovo rozhodnutí přesměrovat zdroje na zvýšení obranného rozpočtu jeví jako zvrácené, zejména proto, že přichází poté, co se jeho zvláštní vyslanec Kirill Dmitrijev začátkem týdne setkal s americkými představiteli, aby jednal o ukončení války na Ukrajině. „Pokud to Putin s ukončením války myslí opravdu vážně, proč pak zvyšovat výdaje na obranu?“ podotkl Coughlin.
Podle něj je možné, že se Putin stále snaží vyslat administrativě amerického prezidenta Donalda Trumpa vzkaz, že nemá v úmyslu ustoupit, dokud nebudou na Ukrajině splněny jeho mírové podmínky. „Pokud by však ruský vůdce opakoval stejné chyby, jakých se dopustil Sovětský svaz, když zvýšil výdaje na obranu na neudržitelnou úroveň, mohl by se nakonec ocitnout před stejným osudem jako jeho sovětští předchůdci,“ uvedl Coughlin.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Jedí psy, nemají vodu a loví je drony. Lidé v ukrajinském městě bojují o přežití, jsou v pasti
vaclav.cerny@iprima.cz
