Ruský prezident Vladimir Putin ve středečním projevu varoval Západ před přestoupením „nepřekročitelných mezí“ ve vztazích s Ruskem. Zdroj: AP
Ruský prezident Vladimir Putin ve středečním projevu varoval Západ před překonáním „nepřekročitelných mezí“ ve vztazích s Ruskem. Kudy nepřekročitelná „červená čára“ povede, to bude podle něj určovat v každém konkrétním případě samotné Rusko.
Putin ve svém projevu kritizoval Západ za „nezákonné“ sankce a přípravu státních převratů v ruském okolí. Puč a vražda hlavy státu se podle Putina chystaly i v Bělorusku, které je nejbližším spojencem Moskvy. Rusko podle šéfa Kremlu hájí své zájmy ve světě, činí tak ale v souladu s mezinárodním právem.
Putin s českým vedením jednat nebude. ČR se podle něj jen snaží přiblížit Spojeným státům
Ruský prezident Vladimir Putin v souvislosti se zhoršením rusko-českých vztahů neplánuje jednání s českým vedením. Řekl to v úterý mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle jeho vyjádření se Česká republika svými nepředvídatelnými akcemi, destruktivními pro vztahy s Ruskem, chce podobat Spojeným státům, informovala agentura TASS.
„Rusko nechce spálit mosty, ale na zahraniční provokace odpoví tvrdě a rychle,“ zdůraznil Putin. Žádnou konkrétní zemi ovšem přímo nejmenoval.
„Pokud někdo vnímá naše dobré záměry jako netečnost či slabost a sám chce spálit, či dokonce vyhodit do povětří mosty, měl by vědět, že ruská odpověď bude asymetrická, rychlá a tvrdá,“ prohlásil dlouholetý ruský vládce. „Organizátoři jakýchkoliv provokací ohrožujících základní zájmy naší bezpečnosti budou litovat toho, co spáchali, jako už dávno nelitovali,“ dodal Putin a dočkal se potlesku svých posluchačů ve výstavní síni Manéž u Kremlu v centru Moskvy.
Vztahy Ruska se Západem prudce ochladly poté, co po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě země na jaře 2014 anektovala ukrajinský Krym a podpořila ozbrojené povstání proruských separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny. Na akce, které Moskva vysvětlovala jen jako reakci na převrat v Kyjevě organizovaný západními zeměmi, Západ odpověděl sankcemi.
Eskalace konfliktu zřejmě nekončí
Bělorusko po prezidentských volbách z loňského srpna, jejichž vítězem úřady opět prohlásily Alexandra Lukašenka, zažilo bezprecedentní vlnu masových protestů proti zfalšování voleb a za odstoupení Lukašenka. Ten za podpory Moskvy ale neodstoupil a protesty potlačil. Západ uvalil na Lukašenka a jeho spolupracovníky sankce. V minulých dnech Minsk a Moskva oznámily, že byl překažen pokus o atentát na Lukašenka.
Putin ve středu promluvil v době, kdy napětí v Rusku i na mezinárodní úrovni dál roste. Opět se vyostřuje situace na východě Ukrajiny a už tak napjaté vztahy se Západem se v posledních týdnech dále zhoršily. Ruské diplomaty v posledních dnech vyhostily Spojené státy, Polsko a také Česká republika. Moskva reagovala hněvivě a vzápětí vykázala ze země diplomaty všech tří zemí, v případě Česka a Polska jich vyhostila více než Praha nebo Varšava.
Česko v sobotu vyhostilo 18 ruských diplomatů, které identifikovalo jako členy ruských tajných služeb, kvůli podezření, že agenti ruské vojenské rozvědky GRU způsobili výbuchy ve skladu munice ve Vrběticích z roku 2014. Moskva to kategoricky odmítla a vyhostila 20 pracovníků české ambasády. Eskalace ale zřejmě nekončí, ruský velvyslanec v Praze byl ve středu odpoledne předvolán na české ministerstvo zahraničí.
