Putinova palivová krize. Rusko stojí na pár mostech, po benzinu a naftě se poohlíží jinde
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Rusko řeší nedostatek paliva dovozem z Kazachstánu
- Omezení prodeje pohonných hmot zasáhla i Sibiř
- V Omské oblasti platí přísné limity na tankování
- Jsou klíčem k udržení země mosty přes Volhu
Systematické ukrajinské útoky na ruské rafinerie a sklady paliv začínají přinášet ovoce pro Kyjev. Rusko, které přitom patří k největším producentům ropy na světě, se potýká s tak závažným nedostatkem pohonných hmot, že v několika regionech muselo zavést přídělový systém. Moskva situaci podle interních informací řeší krizovým dovozem z Kazachstánu.
Zatímco dříve se s omezením prodeje paliv potýkali pouze lidé z okupovaného Krymu a oblastí bezprostředně sousedících s Ukrajinou, v posledních dnech se krize rozšířila hluboko do ruského vnitrozemí. Podle polského deníku Gazeta Wyborcza zasáhl nedostatek benzinu a nafty už i oblasti na Sibiři, které jsou přitom mimo dosah ukrajinských bezpilotních letounů.
ČTĚTE TAKÉ: Dočasnou ochranu Ukrajinců chce EU prodloužit o další rok. Ale ne pro všechny.
Příkladem je Omská oblast, kde čerpací stanice zavedly přísné limity – jeden zákazník může odebrat maximálně 40 litrů benzinu nebo 80 litrů nafty, přičemž palivo je tankováno výhradně přímo do nádrží vozidel, nikoli do kanystrů.
Čtěte také
Analýzy ukazují, že ruská logistika má extrémně zranitelná místa. Ruský politolog Nikolaj Mitrochin upozorňuje, že klíč k udržení chodu celé země neleží v rukou armády či tajné služby FSB, ale závisí na pouhých 17 železničních mostech přes řeku Volhu.
Tyto mosty podle něj v současné chvíli „drží Rusko pohromadě“, namísto ruské armády, námořnictva či tajné služby FSB. „Přes tyto mosty jezdí dlouhé nákladní vlaky převážející palivo a jiné suroviny. A všechny tyto mosty jsou v dosahu ukrajinských útočných dronů i raket. Je jedno, kolik paliva Ruská federace zakoupí, protože všechna nejspíš budou muset být převezena přes tyto mosty,“ cituje list Kyiv Post Mitrochina.
Rusové propadají fatalismu
Podle odborníků mají ukrajinské údery jasný vojenský cíl. Nedostatek pohonných hmot, maziv a olejů má paralyzovat ruské okupační síly přímo na frontě, a to v nejkritičtějším období – během probíhající letní ofenzívy. Pokud ruská vojenská technika zůstane kvůli suchým nádržím stát, může to znamenat zásadní zlom v dosavadním vývoji konfliktu. Proto se podle zmíněného ukrajinského deníku snaží získat dodatečné zásoby ze sousedního Kazachstánu a je možné, že se je bude pokoušet sehnat i odjinud.
Kromě čistě vojenského dopadu má palivová krize také silný psychologický rozměr. Politolog Sergej Medveděv poukazuje na to, že stupňující se ekonomické potíže mění náladu v ruské společnosti. Mezi obyvateli, kteří začínají přímé důsledky války pociťovat v každodenním životě, se podle něj šíří odevzdanost a fatalismus. „Lidé si začínají říkat: ‚Co se dá dělat, je to osud. Budeme to prostě muset se zatnutými zuby vydržet.‘,“ popisuje Medveděv podle Kyiv Post postupný nárůst válečné únavy mezi Rusy.
Ukrajinská strategie přenesení války na ekonomické území agresora se tak ukazuje jako účinná zbraň, která oslabuje nejen ruskou bojeschopnost, ale i domácí zázemí Vladimira Putina.
Úprky z Krymu
I nadále platí, že nejvíce ukrajinské snahy negovat ruské palivové zásoby pociťuje zmiňovaný poloostrov Krym. Tamní proruský lídr dosazený Kremlem, Sergej Aksjonov, dokonce připustil, že se jedná o nejhorší období Krymu od začátku okupace v roce 2014.
Prostřednictvím sociální sítě Telegram vzkázal ruským občanům poloostrova, že situace s pohonnými hmotami je „opravdu komplikovaná“. „Opatření, která jsme přijali na základě instrukcí prezidenta (Vladimira Putina) by měla stačit na vyřešení současného problému. Ale kdy se tak stane, to nemohu s jistotou říci,“ uvedl na Telegramu Aksjonov.
Na sociálních sítích se šíří videa zoufalých Rusů z Krymu, kteří sem například přijeli na letní dovolenou, ale nyní se poloostrov snaží kvapem opustit.
PODÍVEJTE SE: Ukrajina může válku vyhrát. Ruskou armádu lze porazit zezadu, míní expert
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
