REPORTÁŽ: V krytu pod školou, kterou zničila ruská raketa. Při poplachu se tu učí 1 350 dětí
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Prvňáčci v ukrajinské škole nepoznali mír a nikdy neviděli letadlo na nebi.
Při poplachu se v podzemní škole tísní až 1 350 žáků.
Pietní místo připomíná padlé absolventy školy.
Rusové školu částečně zničili raketovým útokem, ale nyní stojí znova.
Ruští okupanti jim do školy hodili raketu, ale budova znovu stojí a má i nový kryt. „Po zásahu zůstaly z mé třídy trosky, ale naštěstí byly prázdniny,“ vypráví pro CNN Prima NEWS Vira Prychidko, učitelka prvňáčků ze základní školy a lycea Orijana v západoukrajinském Lvově. „Ve městě přibývá vzdušných poplachů a do krytu musíme pokaždé rychle dostat asi 1 350 žáků,“ líčí v úkrytu ředitelka školy Iryna Koropecka. Podzemní škola je vybavena provizorními kamny, jimž se říká buržujky. Raketový poplach zažily lvovské školy třeba ve čtvrtek 17. září 2026 ve 13 hodin a 24 minut. To sem ale ruské střely Kinžal naštěstí nedoletěly.
Dospělí mohou sirény ignorovat, je to jejich rozhodnutí. A větší část obyvatel ukrajinského Lvova to také dělá. Za životy nezletilých žáků a studentů ale zodpovídají učitelé, potažmo ukrajinský stát. „Bezpečnost dětí je pro nás naprostou prioritou, takže během školní výuky je protiletecký kryt pod školou vyhrazen pouze pro ně. Veřejnosti je během poplachů přístupný až pozdě odpoledne, v noci anebo o víkendech a o prázdninách,“ vysvětluje přímo v krytu Iryna Koropecka, ředitelka lvovské základní školy a lycea Orijana, která stojí v ulici Viktora Chukarina.
DÁLE ČTĚTE: Sestřel v Litvě: Dron pronikl až ke Kaunasu, zasáhla stíhačka NATO
Do úkrytu vcházíme starým schodištěm z vnější strany budovy, které ještě pamatuje Sovětský svaz. Školáci sem za zvuku sirén sestupují i několikrát týdně, naposled se tak stalo při raketovém poplachu ve čtvrtek 17. září 2026. Alarm byl vyhlášen ve 13 hodin a 24 minut, sotva děti poobědvaly v moderní školní jídelně. Obyvatelé okolního sídliště se přitom ve stejném krytu schovávali jen asi o 11 hodin dříve, neboť vzdušný poplach byl tentýž den vyhlášen i po druhé hodině v noci.
Osvědčená kamna „buržujky“ v krytu
První místnost v krytu tvoří ohřívárna. „Tohle nejsou skutečná kamna, jen takové buržujky,“ vysvětluje ředitelka školy. Jde o kovová kamínka bez šamotové výplně, takže se plech rychle rozpálí, ale stejně rychle vychladne. Topí se dřevem. Už více než sto let jsou buržujky symbolem přežití v krizových a válečných podmínkách – jde o vynález z éry občanských válek po bolševické revoluci v roce 1917. Kamna mají baňatý tvar a jsou nenasytná na palivo. A nenažraní a tlustí byli podle bolševické ideologie i továrníci, proto ten název buržujky.
I během rusko-ukrajinské války ale buržujky zachraňují životy. „Pokud se ve škole neučíme, lidé z okolí si tu při nějakém delším výpadku energií mohou uvařit čaj, jednoduché jídlo anebo se jen ohřát. Když v zimě celý den trpíte v bytě chladem, tak je to tady dost důležité místo, zvláště ve dvacetistupňových mrazech,“ je přesvědčena Iryna Koropecka.
V krytu pod Ruskem vybombardovanou školou v západoukrajinském Lvově. Při poplachu se tu učí 1 350 dětí. Ohřívací místnost je vybavena kamny, kterým se říká buržujky. Zdroj: Ivan Motýl Zdroj: Ivan Motýl
Když vyletí MiG, musí se do podzemí
Kolem 20 pod nulou bylo i nad ránem 29. prosince 2023. „A ten den naši školu zasáhla ruská raketa. Naštěstí jsme zrovna měli zimní prázdniny, takže dětem se nic nestalo,“ líčí ředitelka jeden z největších ruských útoků na Lvov během války. Nepřítel na město vypálil hned 15 raket. A stejná střela, která poničila školu, způsobila vážná zranění i smrt v protějších panelových domech.
Pokračujeme do hlavní místnosti krytu, která je vybavena barevnými lavičkami. Místo je zde pro každé dítě, škola má přitom 12 ročníků, takže na stolech vidím zasedací pořádek. Tady sedí třída 1. C, tam vzadu zase třída 12. B. „Samozřejmě, že během poplachů se v krytu moc nenaučíme. Musí se tu vejít až 1 500 lidí, tedy asi 1 360 dětí a jejich učitelé, a to už je velký hluk, a dost hlasitá je i ventilace,“ líčí ředitelka Koropecka.
Když sirény ohlásí raketový poplach, ten obvykle skončí za 15 až 30 minut, ale klidně může trvat i několik hodin. Sirény vlastně oznamují start ruské stíhačky, například stroje MiG-31K, který vynáší do vzduchu rakety Kinžal s doletem až 2 000 kilometrů. A protože nelze předem určit, jaké budou mít střely cíl, končí vzdušný poplach až po opětném přistání ruského letounu.
Po zásahu ruskou raketou byla část této školy zničena, ale naštěstí byly prázdniny. Nyní už je škola obnovena. Zdroj: Se svolením školy Orijana.
Nový úkryt díky francouzskému cyklistovi
Poslední část krytu je nová, vybudovaná až při rekonstrukci školy po ruském náletu. S obnovou pomáhali zahraniční donátoři, třeba Nadace Howarda G. Buffetta (HGBF) vyměnila asi 300 zcela zničených oken a Norská rada pro uprchlíky financovala restaurování okenních a dveřních parapetů. „A jeden Francouz vyjel na kole ze své domoviny, aby cestou do Lvova nasbíral peníze na vybudování dalšího protileteckého krytu pod školou, což se mu podařilo. Tam, kde teď stojíte, to byla jen hlína, ale nyní máme další úkryt,“ provádí nás ředitelka Iryna. V krytu spatřím i židovskou hvězdu, neboť s obnovou školy pomáhá též Izrael. Mezi světovými válkami totiž lvovští Židé tvořili třetinu ze všech místních obyvatel – žilo jich zde až 120 tisíc.
Když z krytu vycházíme, ředitelka ukáže na cihlové stěny školy: „Co je z červených cihel, to muselo být znovu postaveno. Co mohlo zůstat stát z původní školy, to je z bílých cihel, takže rozsah škod je nyní dobře vidět. Chystáme se ale na zateplení a novou fasádu, která jizvy zakryje.“
Čtěte také
Šestileté děti války ze Lvova
Vstupujeme do prvního patra školy. Do třídy, kterou detonace zcela zničila. „Raketa tu všechno rozmetala, celou tu čelní stěnu i podlahu, a stejně tak i v sousedních třídách,“ vypráví pro CNN Prima NEWS Vira Prychidko, učitelka prvňáčků. Kantorka tělem i duší, jež získala titul Úspěšný učitel, kterým se může pochlubit jen 50 učitelů ze Lvova. Z města, v němž žije asi 730 tisíc lidí, a navíc 100 tisíc vnitřních uprchlíků.
„Bydlím asi 20 kilometrů od Lvova, ale jak jsem uviděla tu zkázu ve škole, strašně moc jsem brečela. Učím tady dlouho, výbava i výzdoba třídy, to byla letitá práce dětí i jejich rodičů, jenže Rusové to zničili,“ říká učitelka Prychidko. Ve třídě právě probíhá hodina angličtiny a některé děti hlasitě zdraví: „Hello!“
Kombinace fialové a modré barvy školních uniforem působí mimořádně optimisticky, a stejně tak úsměvy dětí. Jenže tyhle děti ještě nepoznaly mír. Je jim šest nebo sedm let, ale válka už trvá 54 měsíců, tedy čtyři a půl roku. Když v únoru roku 2022 začala, byly těmto prvňáčkům dva roky či ještě trochu méně. A to je věk, který si jen málokterý dospělý může spojit s konkrétním paměťovým zážitkem.
Po zásahu zůstaly z mé třídy trosky, ale naštěstí byly prázdniny,“ vypráví pro CNN Prima NEWS Vira Prychidko, učitelka prvňáčků ze základní školy a lycea Orijana v západoukrajinském Lvově. Zdroj: Ivan Motýl
Netuší, jak vypadá letadlo na nebi
Lvovští prvňáčci nevědí, jak vypadá dopravní letadlo na nebi, ale možná v oblacích spatřili dron nebo raketu. Téměř denně slyší sirény, ale nejsou to starověké řecké pěvkyně, nýbrž „hlas“ ruských útočníků. Antické sirény nicméně lákaly námořníky do smrtících pastí, a rovněž ječící alarm oznamuje blížící se zkázu či smrt. A také se často učí v krytech, zatímco české děti většinou vůbec netuší, jak takový protiletecký úkryt vypadá a kde se dá najít.
„Úkryt pod naší školou je strašně důležitý pro celé okolí. Během útoku se 29. prosince tam tísnilo 1 000 lidí ze sídliště, a určitě si tak mnozí zachránili život nebo se vyhnuli vážnému zranění,“ navazuje na učitelku Viru ředitelka Koropecka. „Anebo se tu ukrývali i minulou neděli 13. září 2026, když západní Ukrajina čelila většímu počtu útoků a dron zasáhl také benzinovou stanici jen 800 metrů od polských hranic,“ vysvětluje ředitelka lycea Orijana a znova se vrací k ruskému útoku: „Vyhořelé automobily a trosky raket všude kolem. Tehdy bylo opravdu hodně sněhu, takže části té střely jsme na školním hřišti objevovali i měsíc po náletu.“
V krytu pod Ruskem vybombardovanou školou v západoukrajinském Lvově. Při poplachu se tu učí 1 350 dětí. Vchod. Zdroj: Ivan Motýl
Sluncem proti válce
Znova dostavěná škola teď tvoří zvláštní slepenec. Jak už bylo řečeno, neporušené části budovy z bílých cihel tvoří ostrý kontrast s rekonstruovanou částí z červených cihel. Bílá stavba pochází ještě z éry Sovětského svazu, přičemž část průčelí zlidšťuje novodobý murál se sovou. Symbolem moudrosti a vzdělání.
„Děkujeme všem z Evropské unie, kdo naší škole nějak pomohl s obnovou. Teď nás čeká akce norského partnera, který celou fasádu zateplí, omítne a zajistí také energetickou soběstačnost školy při blackoutu, a to na několik dnů,“ plánuje šéfka lvovské školy. Prozatím fotovoltaika na střeše školy zajišťuje krytu jen dvacetinu toho, co zde chtějí z „ukrajinského“ slunce vyrábět Norové.
Čtěte také
U pomníku padlým absolventům
Válka, to je smrt. „Proto tu máme i pietní místo, které vyjadřuje poctu našim absolventům, kteří padli v řadách Ozbrojených sil Ukrajiny,“ ukazuje památník ředitelka Iryna Koropecka. Zatím jde o pět tabulek s fotografiemi obětí a třeba někdejší maturant Mikola Skiba padl 16. května 2025 v bitvě o Pokrovsk v Doněcké oblasti. V osadě Troicke. Jeho volací znak zněl „Disel“ a bojoval v řadách 72. samostatné mechanizované brigády. Nedlouho před smrtí oslavil 42. narozeniny.
Pomník absolventům základní školy a lycea Orijana, kteří padli na frontě v ukrajinské uniformě. Zdroj: Ivan Motýl
„Jeden z těch padlých sice není naším absolventem, ale přesto si ho tady připomínáme, protože tato škola byla i jeho posledním skutečným domovem,“ vypráví ředitelka. „Vladislav Tkačenko se tu objevil v prvních dnech okupace se svou starou maminkou, byli to uprchlíci z Charkovské oblasti a škola jim poskytla přístřeší. To bylo v únoru 2022, ale Vladislav už na začátku května dobrovolně vstoupil do armády a 2. února 2023 padl v obci Jahidne v Doněcké oblasti.“
Napadá mě, že vlastně všechny školy ve Lvově už asi mají své oběti z řad absolventů. „Bohužel, je tomu tak. Každá škola na Ukrajině už má bývalé žáky a studenty, kteří padli ve vojenské uniformě. A v každé škole v naší zemi najdete podobné pietní místo,“ potvrzuje ředitelka Iryna Koropecka.
„Hrdinové rusko-ukrajinské války,“ je mimo jiné napsáno na pomníčku v lyceu Orijana. Absolvent zdejší školy Volodymyr Duch padl 23. března 2022 v pouhých 28 letech u vesnice Katerynivka v Luhanské oblasti. V té době už sice nosil vyznamenání Za chrabrost, ale napadlo by ho jako školáka, že jednou půjde do války?
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ničivý úder v ruském týlu: Smršť dronů zasáhla rafinérii i sklad internetového giganta
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
