reportáž

Letošní podzim bude ve znamení velkých videoherních žní. Po kterých kouscích ale sáhnout? V herním a technologickém pořadu Enter jsme vybrali pětici nejzajímavějších titulů, které jsme si mohli s předstihem vyzkoušet, než vůbec dorazí na trh. Dotkneme se také nepříliš slavného výkonu českých esportovců a v novinkovém přehledu prozradíme, který klíčový program brzy navždy zmizí z operačních systémů Windows. Herní a technologický pořad Enter můžete sledovat každou sobotu od 22:40 na CNN Prima NEWS a na webu cnnprima.cz. Na reprízy se můžete pak těšit každé úterý ve 23:40.

Novinář Josef Klíma se vrátil na Primu a v pořadu Případy Josefa Klímy rozkrývá další kauzy. Jejich tematika je různá, jedno ale mají společné. „Upozorňujeme na disproporci mezi vinou a trestem. Ty nevinné se snažíme očistit a ty vinné dohnat nějakým způsobem k odpovědnosti,“ uvedl k pořadu Klíma ve vysílání CNN Prima NEWS.

Do olympiády v Paříži zbývá méně než rok a prezident Emmanuel Macron hlásá, že Francie uspořádá hry na nejvyšší úrovni. Ve městě nad Seinou byste to ale poznali jen stěží, píše z místa spolupracovník CNN Prima NEWS Vladimír Rauš.

Každé povolání má svou hantýrku a u televizního reportéra tomu samozřejmě není jinak. Co se děje v terénu? A jak dlouho trvá udělat jednu reportáž? To vám představí reportér CNN Prima NEWS Jan Krejsa, kterému jsme byli po celou dobu jeho pracovního dne v patách.

Patří do války právo na normální život? „Když jedni umírají na frontě, tak se druzí nemůžou bavit na diskotékách,“ myslí si 33letý Orest z ukrajinského Lvova. „Nesouhlasím. Od války si musí každý odpočinout, prostě na chvíli přepnout na normál,“ oponuje 44letá Olena, která do Lvova přijela i s dcerou z Kyjevské oblasti. Jako turistka, za památkami a zábavou.

„Kundera? Toho neznám,“ říká Tomáš Vjačka mezi sádrokartony, asfaltovými pásy na střechy a míchačkami. Škoda. Stavební firma Vjačka totiž sídlí v někdejším kině v ostravských Petřkovicích, kde se odehrává jedna z klíčových scén Kunderova slavného románu Žert. Díla, které odstartovalo autorovu globální slávu a bylo přeloženo do desítek jazyků včetně hebrejštiny, japonštiny či katalánštiny. O petřkovickém kině si tak četl, a pořád i čte, doslova celý svět.

Z Českého Těšína je to do Prahy 396 kilometrů a do ukrajinského Lvova 436 kilometrů, to je minimální rozdíl. Jak se žije ve válečném Lvově, zjišťoval reportér CNN Prima NEWS. Na město padají ruské rakety, jen tento čtvrtek zabily deset lidí. „Před třetí ráno jsem slyšel silné rány, rakety spadly 500 metrů od mého bytu. Všude rozbitá okna, kamarádovi to urvalo střechu na jeho bytovém domě. A bohužel mrtví, celé město je smutné,“ líčí Jirka Kovář z Opavy, který na Ukrajině žije od počátku devadesátých let. Lvov je město plné smutku, v ulicích i na radnici. Smutný pohled má též kocour Levčik, který společně se starostou vítá každou návštěvu.

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary začal v tradičním prázdninovém termínu. Pokud se na akci chystáte, máme pro vás několik užitečných rad ohledně lístků, ubytování, ale třeba i jídla. Chcete-li se například levněji najíst, vyplatí se popojít z centra festivalového dění. Totéž se týká například piva. Zatímco u Thermalu dáte za půllitr 64 korun, o kus dál vám bude stačit již padesátikoruna.

V Ostravě stojí přímo uprostřed cyklostezky sloup veřejného osvětlení. Podle dopravních expertů je to neobvyklé, ale hlavně velmi nebezpečné řešení. Za šera tam podle nich může nejen cyklistům hrozit nehoda. Město tvrdí, že sloup se na místě nacházel vždy, ale místní říkají, že původně stál jinde.

Bez telefonního signálu a elektřiny a s poničenou střechou nad hlavou. Ukrajinští vojáci poblíž Bachmutu přebývají v opuštěných domech v nedalekých vesnicích. Na místě natáčel vedoucí zahraniční redakce CNN Prima NEWS Matyáš Zrno.

Všudypřítomná voda na ulicích i v domech a k tomu neustálé ostřelování dělostřelectvem. Tak aktuálně vypadá chmurný a extrémně drsný život, či lépe řečeno přežívání, v ukrajinském městě Cherson a přilehlém okolí. Region je po odpálení hráze Kachovské přehrady pod vodou. Místní obyvatelé se pokouší evakuovat, což jim ale značně ztěžuje palba z ruských děl. Deník The Washington Post přinesl reportáž přímo z místa.

Výstavbě ostravského letiště v Mošnově padla v roce 1956 za oběť vesnice Harty. Jenže v roce 2023 hrozí další vyvlastňování. „Děda měl na Hartech statek a kovárnu. Kvůli letišti o všechno přišel a rodině zůstalo jen několik polí u zbourané vesnice. Teď nám chtějí vyvlastnit i ta pole,“ stěžuje si soukromý zemědělec Vladan Veřmiřovský. Na místě má stát Logistické centrum Armády České republiky Mošnov.