REPORTÁŽ: Moravská cimbálovka vozí ukrajinské armádě SUV a nadace z Brna přátele
Smutné časy nastávajú, bude vojna… Znojemská cimbálovka zpívá starou vojenskou píseň u dvou vozů SUV, které muzikanti přivezli ukrajinské armádě. „Už jsme měli v brigádě pouze jedno auto,“ děkuje Andrij ze 44. mechanizované brigády z Kramatorsku. Nadace Partnerství z Brna zakládá na Ukrajině pobočku. „Paradoxně až tato česká nadace propojila naše město s Ochtyrkou u ruských hranic, odkud k nám jezdí děti, aby si odpočinuly od války,“ pochvaluje si Oleh Makar, tajemník města Mostysk na západě Ukrajiny. A radnice Brno-střed uzavírá partnerskou smlouvu s městskou částí Sychiv ve Lvově. „Třetina rozpočtu obvodu jde na armádu, vítáme každou pomoc pro běžný chod čtvrti,“ říká starosta Andrij Zozulja.
REPORTÁŽ: V krytu pod školou, kterou zničila ruská raketa. Při poplachu se tu učí 1 350 dětí
Ruští okupanti jim do školy hodili raketu, ale budova znovu stojí a má i nový kryt. „Po zásahu zůstaly z mé třídy trosky, ale naštěstí byly prázdniny,“ vypráví pro CNN Prima NEWS Vira Prychidko, učitelka prvňáčků ze základní školy a lycea Orijana v západoukrajinském Lvově. „Ve městě přibývá vzdušných poplachů a do krytu musíme pokaždé rychle dostat asi 1 350 žáků,“ líčí v úkrytu ředitelka školy Iryna Koropecka. Podzemní škola je vybavena provizorními kamny, jimž se říká buržujky. Raketový poplach zažily lvovské školy třeba ve čtvrtek 17. září 2026 ve 13 hodin a 24 minut. To sem ale ruské střely Kinžal naštěstí nedoletěly.
Útok robotů i pohled do budoucnosti iPhonů. Veletrh v Berlíně ukázal také čínskou dominanci
Letošní ročník největšího světového veletrhu spotřební elektroniky ukázal současný trend. Výstaviště se stalo klíčovým bojištěm o pozornost veřejnosti i novinářů, kde se vedle armád domácích robotů předháněly startupy s vizí rozšířené reality a svou vizi odhalili i dosud nepředstavení zástupci mobilního světa. Přesto pohled do zákulisí naznačil, proč se u některých inovací zatím vyplatí počkat na dotaženější řešení.
REPORTÁŽ: Romové z Karvinska občas nevědí, co je to Senát. Přesto by mohli mít svého senátora
Co je to Senát? „Nevím,“ odpovídá 25letá Eva Plachetková z vyloučené lokality v Orlové. Znáte jméno svého senátora? „Neznám,“ říká 58letý Andrej Beňák z podobné romské lokality v Karviné. V senátním obvodu číslo 75 (Karviná) žijí tisíce Romů, přitom je tam mizerná volební účast a ke zvolení senátorem či senátorkou stačí jen 3,4 tisíce hlasů. „Na Karvinsku bychom asi mohli uspět. Máme dokonce i romské osobnosti vhodné pro Senát, ale teď nechtějí jít do politiky,“ vysvětluje předák moravskoslezských Romů Josef Stojka.
Veterán mezi promítači vozil filmy k vlaku na kole aneb Digitalizace zničila stovky kin
Poctivé povolání, možná skoro řemeslo. Tak vzpomíná 74letý Petr Vejrosta na práci za promítacím přístrojem pro 35milimetrové filmové pásy. A i když se dokázal přeškolit na digitální technologie, na staré časy nedá dopustit. „Dneska je to o několika ovládacích tlačítkách, ale dříve měl promítač práci na celý den,“ říká a zapózuje na starém bicyklu. „Na tomhle kole značky Eska jsem po promítání vozil velké cívky s filmy k nočnímu vlaku.“ Digitalizace kin od roku 2010 postupně zničila více než třetinu biografů v Česku, další zařízení skončila kvůli konkurence multikin.
Rudá bašta mezi kostely. Tady má KSČM úspěch ve všech komunálkách po roce 1989
V komunálkách tam devětkrát uspěli komunisté. „Jsme komunistická bašta,“ líčí situaci ve dvoutisícové Pustiměři na Hané tamní živnostník Jaromír Sýkora. Od revoluce v roce 1989 se v republice obecní volby konaly jen devětkrát, takže v této hanácké dědině se KSČM pokaždé protlačila do zastupitelstva. A sedí v něm už 36 let. „Teď ale voliči KSČM přebíhají k ANO,“ dodá Sýkora. Pustiměř hlasuje přísně stranicky, což je výjimka, neboť venkov ovládají spíše nezávislí. V roce 2022 tu obecní volby vyhrálo ANO a uspěly i Přísaha, KDU-ČSL a KSČM. Obec se chlubí mnoha křesťanskými památkami, o to více je letitá obliba komunistů nepochopitelná. A jak v dědině asi dopadnou letošní komunálky?
REPORTÁŽ: Za tajemnými hrady do Karpat aneb Fascinující zříceniny u českých hranic
Romantické trosky hradů Branč, Ostrý Kameň, Korlátka nebo Beckov vévodí strmým karpatským kopcům jen 15 až 45 kilometrů od východní hranice České republiky. „Výlet za kamennými ruinami tam má úplně jiné grády, než když milovník středověku šlape třeba po turisty přelidněném Českém ráji,“ přemítá o zříceninách hned za česko-slovenskou hranicí reportér CNN Prima NEWS. Pohraniční hrady si dobře pamatují bojovné Tatary, Turky či uherské Kuruce, kteří toužili obsadit i země ležící západně od této horské hradby. Tady se vždy potkával Východ se Západem.
REPORTÁŽ: Moravská kolonizace Grónska. Inuité líčí, jak jim vzali šamany a dali Bibli
Inuité je na svůj ostrov nepozvali, přesto se misionáři z církve Moravských bratří roku 1733 vylodili v Grónsku. „Stejně jako mnoho mladých lidí se hlásím k inuitské víře a kultuře, kterou naši předkové vyznávali dávno před příchodem křesťanů z Moravy,“ říká grónská spisovatelka Navarana Lennertová Andersenová. Když totiž moravští misionáři Inuitům vzali víru, šamany i mytologii, nabídli náhradou jakéhosi Ježíše Krista. A navíc přišli ve jménu politické kolonizace ostrova Dánským královstvím. „Ať si dělají, co chtějí, ale vracet se od křesťanství k šamanům, to je podle mě krok zpátky,“ nesouhlasí s aktuálními duchovními proměnami v Grónsku Daniel Říčan, zakladatel Muzea Moravských bratří v Suchdole nad Odrou.
REPORTÁŽ: Sociální sítě musí být zničeny, tvrdí slovenský bestsellerista. Pro dobro lidí
Sociální sítě vyhrávají volby populistickým či autoritářským politikům a zároveň rozkládají psychiku jednotlivců, mezilidské vztahy i celou společnost, zaznělo na mezinárodním Bratislavském knižním festivalu (BRaK). „Nikdy v historii nebylo tak lehké šířit lži, včetně takových, že země je placatá,“ říká během uvedení své nové knihy slovenský publicista a popularizátor vědy Samo Marec. Jeho myšlenkám tleská plný sál a moderátor Michal Havran připomíná, že papež Lev XIV. právě vydal encykliku Magnifica humanitas (Skvělé lidství) varující před sociálními sítěmi a umělou inteligencí (AI). Samo Marec by sociální sítě nejraději okamžitě zrušil, jeho kniha se proto jmenuje: Sociální sítě musí být zničeny (Sociálne siete musia byť zničené).
REPORTÁŽ: Zde žil Heydrich. V Panenských Břežanech opatrují Kubišův dopis milence
Milá Máničko! Přijměte mnoho srdečných pozdravů… Tak začíná dopis parašutisty Jana Kubiše, který několik dnů před atentátem na Reinharda Heydricha poslal své nové lásce Mařence. Dopis nyní střeží Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech, jehož vedoucím je historik Jan B. Uhlíř. „Horní zámek v Břežanech si za své letní sídlo zvolil Karl H. Frank a dnes tu sídlí památník. Na Dolním zámku žil Reinhard Heydrich, který odtud 27. května 1942 vyjel na poslední služební cestu, kterou ukončila odbojová skupina Anthropoid,“ líčí historik. Dolní zámek je v žalostném stavu.
REPORTÁŽ: Češi milují hospody, ty ale mizí jak pára nad hrncem. Experti řeší důvod
Hospodo, nalej! Pro mezinárodní vědeckou konferenci je to překvapivý název, ovšem přiléhavý. Asi 60 odborníků rokovalo po tři dny v Benešově u Prahy, aby se dopídili, co se to děje s českou hospodou. Hlavně z venkova a menších měst totiž výčepy mizí jak pára nad hrncem. „Průzkumy sice říkají, že většina Čechů stále považuje hospodu za součást kultury a tradic, ale frekvence návštěv pivnic se rychle snižuje,“ zjistil Jiří Vinopal ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Bez hostů přitom hospodský nepřežije, proto každý den zanikají další podniky.
