REPORTÁŽ: Vietnam a paradox „svobody“. Ulice Hanoje plní volný trh, ale i srp a kladivo
Stále více Čechů si pochvaluje dovolenou ve Vietnamu, což je vzhledem k početnému zastoupení vietnamské menšiny v tuzemsku i ke zvyšující se poptávce Evropanů po exotických destinacích pochopitelné. Redakce CNN Prima NEWS nabízí tematickou reportáž z Hanoje a jejího okolí, která se věnuje všedním postřehům zahrnujícím tamní propojení komunistického systému s volným trhem a náboženstvím, dále pak významu symbolů, kultu osobnosti Ho Či Mina či spokojenosti a mentalitě místních obyvatel.
REPORTÁŽ: Horníky vypískaný Pavel, pláč i modlitby aneb U posledního vozíku s uhlím
Havířem se toužil stát už v šesti letech a teď hornický štajgr Rostislav Riedl z dolu ČSM na Karvinsku vyvezl na povrch poslední vozík s černým uhlím, které bylo vytěženo v České republice. „Fáral můj praděd, pak děda i táta. Už když se mě v první třídě ptala učitelka na povolání, měl jsem jasno. Budu havířem, řekl jsem jí.“ A také se podzemí upsal – na dlouhých 26 let. Horníkem zůstal až do středy 4. února 2026. „Déle už to nejde, i kdybych chtěl, to je škoda.“ Reportér CNN Prima NEWS sledoval osud posledního vozíku od rána až do večera. Havíři netajili dojetí, také ale vypískali prezidenta Pavla. A pomodlili se v ostravské katedrále, kde biskupovi darovali pořádný kus jejich černého zlata.
REPORTÁŽ: Poslední hornická šichta v OKD i pivo s uhlím. Sbalit věci do igelitek a finito
Pavla Delonga živí černé uhlí od roku 1988, jeho kolegyni Soňu Ondruškovou jen o dva roky méně. „Havíři, to je suprová parta, takovou už jinde nenajdu,“ loučí se Delong nerad s prací v Ostravsko-karvinských dolech (OKD). „Zabalila jsem si věci do igelitek, no a finito,“ zvedne tašky Ondrušková a dodá: „V pondělí jdu na pracák.“ Důl ČSM na Karvinsku, poslední hlubinná šachta v zemi, ukončí těžbu v sobotu 31. ledna během noční směny. Mnozí horníci naposled fárali už v pátek či ve čtvrtek. „Poslední šichta v Česku, teď se vracím domů do Polska, tam máme pořád hodně dolů,“ říká horník Marek Bloch před závodní kantýnou. Uhelný prach po ranní směně zapíjí pivem, je to poslední „lahváč s uhlím“ po 16 letech dřiny v OKD.
REPORTÁŽ: Manžel přežil Osvětim, proto v 88 letech zviditelňuje oběti holocaustu
V ostravském bytě 88leté Libuše Salomonovičové jsou stále slyšet hlasy posledních žijících Židů, kteří prošli vyhlazovacími lágry. Občas třeba zavolá její vídeňský švagr Josef, který prošel ghettem v Lodži i osvětimskou továrnou na smrt. Na obrazovce stolního počítače ukazuje rukopis, který vypráví o neznámých osudech vyvražděných rodin, ale rozpracované dílo už prý nevydá: „Zhoršuje se mi zrak a bez velké lupy téměř nic nevidím. Síly docházejí i židovské komunitě v londýnském Kingstonu, která vydala tři mé knihy.“
REPORTÁŽ: Vyrostla v děcáku, je sirotek. Teď brání ničení Bedřišky, domov má za svátost
Ve třech letech přišla o tátu, zabil se na motorce. A v deseti o mámu, která podlehla rakovině. „Skončila jsem v Trnavě v dětském domově,“ vypráví Eva Lehotská, která už 24 let bojuje za uchování hornické kolonie Bedřiška v Ostravě. Děcák ji naučil pochopit mimořádnou cenu skutečného domova. „Samospráva by určitě neměla vyhánět občany z míst, kde se jim líbí a kde jsou doma,“ odmítá demolici Bedřišky, kterou prosazuje starosta ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Patrik Hujdus. „Schválená strategie říká, že prázdné domy není efektivní opravovat a postupně budou sneseny,“ říká nekompromisně Hujdus. Nadřízený orgán obvodu nyní demolice zpochybnil.
Vánoce na Ukrajině: Víra v Boha zdržující ruský postup i dvanáct jídel za apoštoly
Kdyby Bůh nechránil Ukrajinu, tak by se téměř čtyři roky nedokázala bránit ruské invazi. To je vánoční poselství ženy v čele dvacetitisícového města Apostolove u okupanty zničené Kachovské přehrady. „Válka mnoho Ukrajinců obrátila k Bohu, což je i můj osobní příběh,“ svěřuje se CNN Prima NEWS 47letá starostka Lesja Michno. „Pravoslavný kalendář už na Ukrajině neuznáváme a Vánoce slavíme se zbytkem světa 25. prosince,“ zmiňuje Boží hod vánoční Ivan Dyriv, 46letý starosta padesátitisícového města Dolyna v Ivanofrankivské oblasti, když popisuje vánoční stůl. „Musí na něm být 12 pokrmů za 12 apoštolů a 12 je i měsíců v roce."
Česko čeká válka, je jen otázkou kdy, varuje ukrajinský starosta. Popsal i vyjednávání s Rusy
Zaútočí Rusové i na Českou republiku? „Už to není o tom, zda k vám válka může přijít. To už je téměř jistota, jen zatím nevíme, kdy se to stane. A Češi by s tím měli počítat,“ varuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Artem Semenichin, důstojník Ozbrojených sil Ukrajiny a zároveň starosta sedmdesátitisícového města Konotop nedaleko ruských hranic. Celá oblast je intenzivně ostřelována a každý den tam evidují další oběti. Hlavně proruským politikům z Česka by proto Semenichin rád ukázal, jak se žije i umírá pod nepřátelskými raketami a drony: „Měli by myslet na obranu republiky, ne na sundávání ukrajinských vlajek.“
REPORTÁŽ: Odvedli 1000 mužů, mrtvých je 74, nezvěstných 40, počítá ukrajinský starosta
Zemře zhruba každý osmý až devátý muž, kterého z městečka Kosiv povolá vojenská správa na frontu. „Máme 32 tisíc obyvatel a na frontu už byla odvedena tisícovka mužů. Rusové jich zabili 74 a každému z nich jsem byl na pohřbu. Dalších více než 40 chlapců zůstává nezvěstných a z války se vrací i spousta invalidů bez končetin, zrovna organizujeme finanční sbírku na protézy,“ vypráví pro CNN Prima NEWS Jurij Ploskonos, 54letý starosta Kosivu. Města v Ivanofrankivské oblasti na jihozápadě Ukrajiny, kterému se v roce 2019 podařilo proniknout na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
REPORTÁŽ: Za Ukrajinu válčí a umírají také bezdomovci. Padl i sirotek z azyláku
Bez domova a bez rodičů, k obraně Ukrajiny se však přihlásil dobrovolně. Ale ještě před třicátými narozeninami padl. „Bojoval celé dva roky a zahynul na frontové linii mezi Dněpropetrovskou a Doněckou oblastí. Strašně moc přitom toužil po vlastním domově a během vojenské služby si dokonce koupil chatku se zahradou. Bohužel nikdy už vysněný domov nespatřil na vlastní oči, jen na videu,“ vypráví pro CNN Prima NEWS Nataliya Sanotska, ředitelka azylového domu Společnosti vzájemné pomoci Osela v západoukrajinském Lvově.
REPORTÁŽ: Studuje první ročník a svolala protest: Turka do vlády? Jste se zbláznili
Přišlo jen 150 protestujících, ale organizátorka demonstrace je nadšená, že mezi vrstevníky našla tolik „statečných duší“, jak říká účastníkům. Ema Chramostová studuje první ročník Filozofické fakulty Ostravské univerzity. „V průběhu přednášky mě naštvalo, že se v našem městě nechystají kolem výročí 17. listopadu žádné demonstrace. A že zřejmě ani mým vrstevníkům nevadí, že Motoristé sobě posílají do vlády Filipa Turka a Petra Macinku,“ vypráví svolavatelka sobotního protestu. V ruce drží karton s výmluvným textem: „Filipa Turka do vlády? To jste se snad zbláznili. Rasistu a sexistu? Řekněte ne fašismu.“
