REPORTÁŽ: V bytě 1+1 pod uhelnou haldou a 12 dětí Milana z Ostravy. Jedno už je v nebi
U Kroščenových jsem poprvé zazvonil v únoru 2013, tehdy Simona a Milan vychovávali 10 ještě nezletilých dětí. A posléze se jim narodily další dvě holčičky, Nikolka a Sára. „Kromě těch dvou už jsou dneska všechna děcka plnoletá, ale nemají to lehké,“ vypráví 72letý Milan Kroščen. O nejstaršího syna dokonce přišel, skočil z okna policejní stanice, ochrnul a do roka umřel. Nikolka má deset let, Sára v těchto dnech oslaví deváté narozeniny a obě holčičky taťku radostně objímají. Část Romů stále touží zakládat početné rodiny a vychovávat kupu dětí, u majority je to spíše výjimka.
REPORTÁŽ: Vietnam a dědictví Francie. Katedrála, latinka ani bagety neodčiní staré křivdy
Nápisy v latince, plněné bagety bánh mì, polévka pho i třeba novogotická katedrála svatého Josefa, která měla svůj předobraz v pařížské dominantě Notre-Dame. Vliv francouzské kultury uvidíte v ulicích Hanoje na každém kroku. Přesto je vztah Vietnamců ke zmíněnému západoevropskému státu a bývalému kolonizátorovi i v současnosti spíše chladný. Naopak Češi si u tamních obyvatel stojí dobře, leckoho by možná překvapil také dnešní postoj místních k Američanům. CNN Prima NEWS nabízí reportáž z Hanoje poodhalující vztahy běžných Vietnamců k nejrůznějším národům i zážitky z cestovatelského života.
REPORTÁŽ: Vietnam a paradox „svobody“. Ulice Hanoje plní volný trh, ale i srp a kladivo
Stále více Čechů si pochvaluje dovolenou ve Vietnamu, což je vzhledem k početnému zastoupení vietnamské menšiny v tuzemsku i ke zvyšující se poptávce Evropanů po exotických destinacích pochopitelné. Redakce CNN Prima NEWS nabízí tematickou reportáž z Hanoje a jejího okolí, která se věnuje všedním postřehům zahrnujícím tamní propojení komunistického systému s volným trhem a náboženstvím, dále pak významu symbolů, kultu osobnosti Ho Či Mina či spokojenosti a mentalitě místních obyvatel.
REPORTÁŽ: Horníky vypískaný Pavel, pláč i modlitby aneb U posledního vozíku s uhlím
Havířem se toužil stát už v šesti letech a teď hornický štajgr Rostislav Riedl z dolu ČSM na Karvinsku vyvezl na povrch poslední vozík s černým uhlím, které bylo vytěženo v České republice. „Fáral můj praděd, pak děda i táta. Už když se mě v první třídě ptala učitelka na povolání, měl jsem jasno. Budu havířem, řekl jsem jí.“ A také se podzemí upsal – na dlouhých 26 let. Horníkem zůstal až do středy 4. února 2026. „Déle už to nejde, i kdybych chtěl, to je škoda.“ Reportér CNN Prima NEWS sledoval osud posledního vozíku od rána až do večera. Havíři netajili dojetí, také ale vypískali prezidenta Pavla. A pomodlili se v ostravské katedrále, kde biskupovi darovali pořádný kus jejich černého zlata.
REPORTÁŽ: Poslední hornická šichta v OKD i pivo s uhlím. Sbalit věci do igelitek a finito
Pavla Delonga živí černé uhlí od roku 1988, jeho kolegyni Soňu Ondruškovou jen o dva roky méně. „Havíři, to je suprová parta, takovou už jinde nenajdu,“ loučí se Delong nerad s prací v Ostravsko-karvinských dolech (OKD). „Zabalila jsem si věci do igelitek, no a finito,“ zvedne tašky Ondrušková a dodá: „V pondělí jdu na pracák.“ Důl ČSM na Karvinsku, poslední hlubinná šachta v zemi, ukončí těžbu v sobotu 31. ledna během noční směny. Mnozí horníci naposled fárali už v pátek či ve čtvrtek. „Poslední šichta v Česku, teď se vracím domů do Polska, tam máme pořád hodně dolů,“ říká horník Marek Bloch před závodní kantýnou. Uhelný prach po ranní směně zapíjí pivem, je to poslední „lahváč s uhlím“ po 16 letech dřiny v OKD.
REPORTÁŽ: Manžel přežil Osvětim, proto v 88 letech zviditelňuje oběti holocaustu
V ostravském bytě 88leté Libuše Salomonovičové jsou stále slyšet hlasy posledních žijících Židů, kteří prošli vyhlazovacími lágry. Občas třeba zavolá její vídeňský švagr Josef, který prošel ghettem v Lodži i osvětimskou továrnou na smrt. Na obrazovce stolního počítače ukazuje rukopis, který vypráví o neznámých osudech vyvražděných rodin, ale rozpracované dílo už prý nevydá: „Zhoršuje se mi zrak a bez velké lupy téměř nic nevidím. Síly docházejí i židovské komunitě v londýnském Kingstonu, která vydala tři mé knihy.“
REPORTÁŽ: Vyrostla v děcáku, je sirotek. Teď brání ničení Bedřišky, domov má za svátost
Ve třech letech přišla o tátu, zabil se na motorce. A v deseti o mámu, která podlehla rakovině. „Skončila jsem v Trnavě v dětském domově,“ vypráví Eva Lehotská, která už 24 let bojuje za uchování hornické kolonie Bedřiška v Ostravě. Děcák ji naučil pochopit mimořádnou cenu skutečného domova. „Samospráva by určitě neměla vyhánět občany z míst, kde se jim líbí a kde jsou doma,“ odmítá demolici Bedřišky, kterou prosazuje starosta ostravského obvodu Mariánské Hory a Hulváky Patrik Hujdus. „Schválená strategie říká, že prázdné domy není efektivní opravovat a postupně budou sneseny,“ říká nekompromisně Hujdus. Nadřízený orgán obvodu nyní demolice zpochybnil.
Vánoce na Ukrajině: Víra v Boha zdržující ruský postup i dvanáct jídel za apoštoly
Kdyby Bůh nechránil Ukrajinu, tak by se téměř čtyři roky nedokázala bránit ruské invazi. To je vánoční poselství ženy v čele dvacetitisícového města Apostolove u okupanty zničené Kachovské přehrady. „Válka mnoho Ukrajinců obrátila k Bohu, což je i můj osobní příběh,“ svěřuje se CNN Prima NEWS 47letá starostka Lesja Michno. „Pravoslavný kalendář už na Ukrajině neuznáváme a Vánoce slavíme se zbytkem světa 25. prosince,“ zmiňuje Boží hod vánoční Ivan Dyriv, 46letý starosta padesátitisícového města Dolyna v Ivanofrankivské oblasti, když popisuje vánoční stůl. „Musí na něm být 12 pokrmů za 12 apoštolů a 12 je i měsíců v roce."
Česko čeká válka, je jen otázkou kdy, varuje ukrajinský starosta. Popsal i vyjednávání s Rusy
Zaútočí Rusové i na Českou republiku? „Už to není o tom, zda k vám válka může přijít. To už je téměř jistota, jen zatím nevíme, kdy se to stane. A Češi by s tím měli počítat,“ varuje v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Artem Semenichin, důstojník Ozbrojených sil Ukrajiny a zároveň starosta sedmdesátitisícového města Konotop nedaleko ruských hranic. Celá oblast je intenzivně ostřelována a každý den tam evidují další oběti. Hlavně proruským politikům z Česka by proto Semenichin rád ukázal, jak se žije i umírá pod nepřátelskými raketami a drony: „Měli by myslet na obranu republiky, ne na sundávání ukrajinských vlajek.“
REPORTÁŽ: Odvedli 1000 mužů, mrtvých je 74, nezvěstných 40, počítá ukrajinský starosta
Zemře zhruba každý osmý až devátý muž, kterého z městečka Kosiv povolá vojenská správa na frontu. „Máme 32 tisíc obyvatel a na frontu už byla odvedena tisícovka mužů. Rusové jich zabili 74 a každému z nich jsem byl na pohřbu. Dalších více než 40 chlapců zůstává nezvěstných a z války se vrací i spousta invalidů bez končetin, zrovna organizujeme finanční sbírku na protézy,“ vypráví pro CNN Prima NEWS Jurij Ploskonos, 54letý starosta Kosivu. Města v Ivanofrankivské oblasti na jihozápadě Ukrajiny, kterému se v roce 2019 podařilo proniknout na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
