reportáž

Tohle je velikonoční příběh bez šťastného konce. Žádné zmrtvýchvstání jako v biblickém příběhu se nekoná. Když ovšem 25letý Milan Kroščen vyskočil během výslechu ze třetího poschodí policejní služebny v Karviné, vlastě se zázrak stal. Před smrtelnými následky po nárazu na beton a asfalt ho zachránila střecha policejního transportéru. Jenže ochrnul, a smrt ho stejně dostihla. Do roka zemřel, v bolestech a rezignovaný. „Z jeho smrti viním policii, vyšetřovatelům přece nemůže někdo jen tak vyskočit z okna,“ kroutí hlavou otec oběti. Případ už prošetřila Generální inspekce bezpečnostních sborů, podle které se policisté nedopustili trestného činu.

Čínská pobřežní stráž o uplynulém víkendu opět pronikla do těsné blízkosti tchajwanského souostroví Ťin-men. „Prosím, okamžitě se otočte,“ vyzvala ohrožená země osádky čtyř čínských hlídkových lodí. Co si myslí přední tchajwanští literáti o možném vojenském útoku, zjišťoval reportér CNN Prima NEWS v tamní metropoli Tchaj-peji. Významný prozaik Liao Hongji (廖鴻基) je přesvědčen, že zemi před čínskou armádou zachrání 160 kilometrů široký pás Pacifiku, tedy Tchajwanská úžina mezi ostrovem a čínskou pevninou. „Invazi považuji za velmi pravděpodobnou, ale samozřejmě si ji nepřeji,“ říká spisovatel Chen Li (陳黎). Prozaik Lo Yi-chin (駱以軍), jeden z deseti nejoceňovanějších autorů na ostrově, přirovnává čínskou propagandu o „osvobození“ Číňanů na Tchaj-wanu k dezinformacím Kremlu o „záchraně“ ruskojazyčného obyvatelstva na Ukrajině.

Vyslechnout si diagnózu amyotrofická laterální skleróza, neboli ALS, představuje sdělení na úrovni rozsudku smrti. Pacientovi nemoc napadne nervové buňky v mozku a míše, postupem času ztrácí schopnost svalového pohybu. Nejen, že se dotyčný přestává hýbat, ALS ho postupně připraví o možnost mluvit, jíst a dýchat. Revoluci ve zkvalitnění zbývajícího života může přinést mozkový implantát, kdy pacientovi stačí jediné – pomyslet na to, co chce, a počítač jeho příkaz vykoná. Redakce CNN s jedním z pouhých deseti pacientů, kteří revoluční implantát testují, natočila exkluzivní reportáž.

Řada budov srovnaná se zemí, jinde strhané balkony nebo vybombardované střechy. Válka trvá dva roky a rekonstrukce budov nejde tak rychle, jak by se mohlo zdát. Reportér CNN Prima NEWS byl těsně po osvobození v kyjevské oblasti v městečku Makariv. Na místo se nyní po dvou letech vrátil, aby viděl, jak se Ukrajina vyrovnává s obrovskými škodami, které za sebou nechala okupační ruská armáda.

Štáb CNN na frontě natočil noční operaci, při které ukrajinská armáda vyzvedávala raněné. Kvůli nepřetržitým bojům musí být zdravotníci v pozoru hlavně v noci. Kolem létají ruské drony, které trestají každou chybu. To ale není to jediné, co ukrajinské vojáky trápí.

Téměř 205 milionů voličů, tři časová pásma, 17 tisíc ostrovů, potvrzení účasti halal inkoustem a zapojení všech myslitelných způsobů dopravy, včetně lodí a tažných buvolů. Těžko si představit komplikovanější a rozsáhlejší volby, než jaké má na kontě Indonésie. Pro jejich uskutečnění si ostrované museli projít logistickým peklem. A co víc, oficiálně ještě není zcela sečteno – hlasování bylo tak obří, že hotovo budou mít Indonésané nejspíše až v polovině března.

Zažil to snad každý. Zpožděné lety, ztracená zavazadla, zdlouhavé kontroly apod. I výpravu ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), jejímž členem byl i zahraniční redaktor webu CNN Prima NEWS, potkal nečekaný problém. Vládní letoun, který předtím zvládl delegaci šéfa diplomacie postupně dovézt do Indie, Austrálie, Japonska a několika dalších míst, měl závažnou poruchu a tudíž se nemohl vrátit do Prahy. Delegace tak na zpáteční cestě ztroskotala v indické Bombaji. A místní pracovníci letiště takřka každým krokem a každou hodinou dokládali jednu jasnou věc – buďme rádi za práci zaměstnanců českých letišť.

O zkrachovalé hostince není velký zájem, výdělek je nejistý, hlavně na venkově a v menších městech. Znova roztočit pípy si tak leckde troufnou jen čeští Vietnamci. Ve staleté pivnici Partyzán v Záblatí na Bohumínsku třeba čepuje 32letá Van Hiep Nguyen. A v historickém hostinci U Pchálka v Ludgeřovicích na Opavsku zase 45letý Kiem Dinh Vu. Podobně už Vietnamci přebrali spoustu dříve zavedených hospod a vlastně tak zachraňují i české pivní tradice. Pivní kulturu, která se nyní touží dostat i na seznam UNESCO.

Do hrobu ho spustili před pátou odpoledne, v sobotu 5. ledna 1924. Pohřeb spisovatele Jiřího Wolkera v moravském Prostějově tehdy doprovázely teploty hluboko pod nulou. „Za třeskutého mrazu, kdy pod kroky chodců praskal zledovělý sníh a slzy v očích na víčka přimrzaly,“ líčila počasí během obřadu básníkova matka Zdena. O 100 let později ukazuje teploměr 9 stupňů nad bodem mrazu a svítí slunce.

Mistr světa v benchpressu Radek Filipi, zpěvačka Lucie Bílá a bezdomovec Roman Dvorský z vyloučené lokality v Ostravě. Setkání snů, na které pan Dvorský obzvlášť myslí právě o Vánocích. Je totiž otcem Radka Filipiho, který s Lucií Bílou žije osm let. „Když slyším Lucku někde zpívat, automaticky si vybavuji také Radka,“ vypráví bezdomovec. Vlastně domov má, v garážích v ostravských Mariánských Horách už žije 20 let, ale bez koupelny nebo toalety. Za plechovými vraty, bez oken. Je Boží hod, druhý svátek vánoční, ale Dvorský nehoduje. Na stole leží zbytek pizzy, kterou vylovil z popelnice. Je to bezútěšné bydlení, přesto si nestěžuje.

Když se rozprší, tíha osudu vdovy Dagmar Palákové se ještě prohlubuje. „Dnes už jsem vylila dvě vaničky,“ vypráví. Podzimní deště jí ztrpčují život. Na opravu děravé střechy provizorního příbytku v garáži nemá sílu ani peníze. „Potřebovala bych lepenku, nějaká prkna a také šikovné ruce. Dřív střechu opravoval manžel, ten ale v listopadu 2021 umřel.“ V provlhlé garáži teď mají menší komfort i její kočky a papoušci.

Češi je z vlasti vyhnali v letech 1945 až 1946, od té doby někdejším německým sousedům na hrobech nikdo nezasvítí ani na Dušičky. I když výjimky se najdou. „Už druhým rokem rozsvěcíme svíce na všech dochovaných hrobech. Anebo také v místech, kde po nich zůstaly jen obrysy,“ říká 33letý Martin Chalupa z iniciativy Zachraňme Chomýž. Tento žalostně poničený hřbitov totiž chtěla krnovská radnice úplně zlikvidovat. Na nezákonné jednání města upozornila jako první CNN Prima NEWS a devastaci se podařilo zastavit. Jinde v republice se německá pohřebiště ničí i nadále.