reportáž

Kam se člověk podíval, tam byla hlava na hlavě a naopak nebylo k hnutí. Někteří Vietnamci čekali na ranní vojenský průvod už od půlnoci. Prostě si tisíce lidí v centru Ho Či Minova města udělaly noční piknik. Kulaté 50. výročí pádu Saigonu a ukončení krvavé vietnamské války je pro ně příležitostí si připomenout, jak dlouho musela země jihovýchodní Asie bojovat o nezávislost, ale i nakolik jsou války optikou běžných civilistů nesmyslné. „Všechny války jsou svinstvo, ať už se dějí kdekoliv na světě. My Vietnamci o tom víme své,“ vzkázali do Evropy obyvatelé vietnamské metropole přes reportéra CNN Prima NEWS.

Na volební kampani KSČM jsou k vidění i hesla připomínající odkaz komunisty popravené političky Milady Horákové. „V Ostravě už jsme si Horákovou připomněli, ale v rámci kampaně to vyzkoušíme i jinde,“ slibuje Jiří Pondělíček z předsednictva České strany národně sociální (ČSNS). Historicky protikomunistická ČSNS jde do parlamentních voleb na kandidátce hnutí Stačilo!, ačkoliv drtivou většinu krajských lídrů tohoto hnutí tvoří členové KSČM. Politika může mít i bizarní rozměry. „Dr. Milada Horáková, poslankyně ÚNS,“ je napsáno na stuze, kterou drží v ruce Pondělíček. Předsedkyně komunistů Kateřina Konečná na dotaz CNN Prima NEWS, zda jí vadí připomínání Horákové na mítincích Stačilo!, zatím odpovídá vyhýbavě: „Mě už fakt nebaví pořád omílat minulost.“

Vyhaslé ocelové srdce republiky. To je ideálně vybrané místo, kde hnutí Stačilo! představuje převážně komunistické lídry pro podzimní parlamentní volby. „Vládě zvoní umíráček, vyženeme je ze Strakovy akademie,“ vyzývá z tribuny Roman Roun, komunista a lídr Stačilo! za Pardubický kraj. „Společně to pětidemolici natřeme,“ nebere si servítky ani předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. „Za šest měsíců si vezmeme tuto zemi zpátky,“ hlásí z pódia jihomoravský lídr Daniel Sterzik alias dezinformátor Vidlák.

Rudoarmějci mu v dubnu 1945 vzali náramkové hodinky, ale mohli ho i zastřelit. „Odbouchli třeba bráchu a mámu mého dobrého kamaráda Ládi Mazánka,“ vypráví Erich Veselý z Brna-Jundrova, kterému příští rok bude 100 let. „Nic dobrýho z nich nebude. Přesně tohle prohlásil otec, když se v naší ulici objevili první ruští vojáci,“ pokračuje vitální pamětník. A nic dobrého z toho opravdu nebylo, stejně jako když Rusové roku 2022 vtrhli na Ukrajinu. „Rodiče museli rudoarmějcům vyklidit ložnici a oni si k nám přivezli holky,“ vzpomíná Veselý v rodném domě. Ta děvčata se osvoboditelům asi nepodvolovala dobrovolně. „Na osvobození nemám dobré vzpomínky,“ shrnuje starousedlík a elektromechanik, který je stále aktivní. „Dokončuji koloběžku,“ ukazuje.

Vyhrocené demonstrace po celém Turecku pokračují – stejně jako střety mezi policií a lidmi, kteří se bouří proti zatčení a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua. U významných památek přibývají zátarasy a v ulicích hlídkuje ozbrojená policie, turisté by ovšem měli být stále v bezpečí, popsal redakci CNN Prima NEWS český programátor Patrik Dvořáček, který se zrovna nachází v Turecku. Jak očima Čecha probíhají bouřlivé protesty a jak se město změnilo ve světle vypjaté politické situace v zemi?

Zatímco vytopené domácnosti dostaly od státu okamžitý finanční příspěvek, živnostníci ostrouhali. „Do dnešního dne jsme žádnou pomoc nezaznamenali, stát se na nás vykašlal,“ bilancuje šest měsíců po ničivé záplavě majitel ostravského stolařství Tomáš Cibulka. Téměř dvoumetrová povodňová vlna jeho firmu zničila v pondělí 16. září 2024. Každá vytopená domácnost přitom mohla získat přes úřady práce státní pomoc až do výše 73 tisíc korun a posléze i další nevratnou dávku 40 tisíc korun. „Živnostníci nic. Stát vlastně pomohl jen tím, že nám půjčil vězně, kteří nám ulehčili nejhorší fázi úklidu,“ líčí Cibulka. Reportér CNN Prima NEWS příběh stolařství sleduje od chvíle, kdy opadla voda, ale zajímají ho i osudy dalších postižených živností, například utopené opravny autosoučástek.

Brzdí ji obrovský náklad, který vláčí po chodnících. Dohromady to bude hodně přes 50 tašek, možná i více. A na přesunutí se z bodu A do bodu B, byť jde pouze o 20 nebo 30 metrů, potřebuje až půlhodinu. Ostravou putuje přes deset let, i když dříve tahala mnohem méně zavazadel. „Nosí s sebou veškerý majetek, nabídku pomoci ale odmítá,“ říká Jiří Machů z Městské policie v Ostravě. Kdysi prý dobře situovaná žena, která nemá kde složit hlavu, přitom říká: „Žádnou konkrétní pomoc mi nikdo nenabízí.“

Leninova třída (dnes Hlavní) v ostravské Porubě tvoří téměř dvoukilometrový bulvár stavěný od padesátých let po vzoru nejvýstavnějších ulic v Leningradu či Stalingradu. Za komunistů se jí říkalo Leninka a vizuálně je to pořád kus Sovětského svazu ve středu Evropy, ale i tady naštěstí proběhla v listopadu 1989 sametová revoluce. A v kulisách bývalé Leninovy třídy teď CNN Prima NEWS hledala pamětníky oficiálních oslav MDŽ před listopadem 1989.

V kuchyni u rodičů Jána Kuciaka voní dopolední káva. „Zapomenout nemůžete, to nejde a nikdy nepůjde. Učíme se s tím žít,“ přemítá 68letý Jozef Kuciak. A jeho žena Mária děkuje bohu za dvě další děti, které mají. „Už se staráme i o dva vnoučky, a to nám také pomáhá,“ dodá. Důležitá je víra. „Jako římský katolík věřím, že Ján teď sleduje, jak tady na zemi žijeme. A že je tu pořád s námi,“ přemítá Jozef. Hodně mu ale vadí, že na Slovensku je znova u moci Robert Fico. Stejný Fico, který republice vládl, když nájemní vrazi zastřelili „příliš zvídavého“ novináře Jána Kuciaka. Před sedmi lety, 21. února 2018.

Jsem ve formě, bude to jízda, skutečně to bude megakampaň, mega, plánoval si Andrej Babiš, jakou formu letos dostane jeho předvolební kampaň. A na mítinku v Opavě skutečně sliboval „mega“ věci. Prý voličům zajistí zubaře a bude se méně umírat na infarkty i na rakovinu slinivky. Zachrání školní kuchařky, omezí neziskové organizace a slovenské absolventy českých univerzit nepustí zpátky na Slovensko. A hodně to schytal i opavský rodák, exprimátor města a současný ministr financí Zbyněk Stanjura. V nacpaném kulturním domě vlastně zazněl jediný kritický dotaz: „Kdy už konečně odsoudíte politiku Roberta Fica?“ Po chvilce vytáčení Babiš prohlásil: „To není náš problém.“

Kozy před utopením zachránil, když je zahnal na půdu, u sousedů ale utonul přivázaný kůň. Na záplavy z poloviny září 2024 vzpomíná 60letý chovatel Jan Jelínek z Jeseníku velmi nerad. Příliš mu změnily život. I celému slezskému městu, v němž žije. Z oken svého domu měl třeba výhled na staleté vesnické usedlosti, povodeň je pobořila a ruiny posléze rozsápaly lžíce bagrů. „Sousedé zmizeli, to je smutné. Třeba s Kamilem jsme byli kamarádi odmalička,“ ukazuje přes silnici na pustou a sněhem pocukrovanou pláň, kde stál barák Kamila Böhma.

Šikanu nezletilé dívky řeší celá republika, nyní i přípravu vraždy na stejné škole. A co na to hodonínská ulice? „No já vám nevím, jako děti jsme se ve škole pořádně řezali, kolikrát jsem domů přišel s monoklem,“ porovnává 80letý Květoslav Flašar, bývalý vojenský pilot. Zajímá mě reálný hlas Hodonína se skutečnými jmény občanů, nikoli anonymní výkřiky na sociálních sítích. „Jsem taky Romka, bohužel. A tvrdím, že v tom byl rasismus,“ je přesvědčena 30letá Viktorie Danielová. Redakce CNN Prima NEWS kontaktovala rovněž matku fyzicky napadené žákyně. K situaci se však nechce dále vyjadřovat.