reportáž

Už v první třídě ji soudružka učitelka dehonestovala před spolužáky, protože věří v Boha. „Když jsme na velehradské pouti v červenci 1985 vypískali soudruhy z tribuny, a to včetně ministra kultury Klusáka, tak jsem ale poprvé pocítila, jak mohou být katolíci silní. A byla v tom i naděje, že nám komunisti nebudou vládnout navždy,“ vzpomíná knihovnice Eva Chudejová. Tehdy jí bylo 20 let a na velehradské Národní pouti se stala součástí až čtvrtmilionové komunity věřících z celého Československa. „Celou noc přicházely pěšky tisíce věřících a s takovou účastí StB vůbec nepočítala,“ popisuje pouť, která je považována za první masovou veřejnou konfrontaci s režimem během Husákovy normalizace.

Na luxusní limuzíny a dechberoucí supersporty je v ulicích knížectví vlastně každý zvyklý. Ani turistům už příliš dech nevyrazí. Když se ale po nejslavnější městské trati F1 po celé odpoledne postupně trousí nablýskaní veteráni, někteří dokonce z předválečných let, tak jsou rázem v centru pozornosti objektivů. A přesně tak tomu bylo začátkem května, kdy Monakem vedla závěrečná etapa veteránského závodu Czech Oldtimer Express, kam zamířil jako účastník i moderátor CNN Prima NEWS Jiří Šlégl.

Česko-slovenská výprava sedmi historických vozidel na výstavu EXPO 2025 v japonské Ósace vyjela od Pražského hradu. Kolonu odstartoval prezident Petr Pavel s velvyslanci některých zemí, kterými budou auta projíždět. Robot Expedice z Prahy do Ósaky je inspirovaná legendární výpravou Sakura 1970, při níž čtveřice mladých Čechů dorazila stopem a pěšky na první EXPO do Ósaky v roce 1970. Výpravu historických a doprovodných aut čeká zhruba 16 tisíc kilometrů, v Ósace by se měla představit při Českém národním dni. Ten se uskuteční 24. července a přítomen bude i Pavel v rámci své plánované návštěvy Japonska. Slavnostním zahájením provázel moderátor CNN Prima NEWS Jiří Šlégl.

Obec Chałupki se dotýká české hranice a místní nádraží již uvítalo rakouského panovníka Františka Josefa I. či německého císaře Viléma II. A v neděli 1. června tady spolurozhodnou o novém polském prezidentovi. „Chcete ulice plné bu*erantů? Já teda nechci, proto volím Nawrockého,“ rozohňuje se 64letý železničář Stanisław Tanajewski. Karol Nawrocki je kandidátem strany Právo a spravedlnost (PiS). U kruhového objezdu na návsi prodává zmrzlinu Milena Błaszczok: „My mladí už máme takových politiků plné zuby.“ Kvůli věku hlasovat nemůže, sympatizuje ale s liberálnějším Rafałem Trzaskowským (Občanská platforma).

Katolická církev stojí po letech opět před volbou nového papeže. Do Říma se tak vypravily doslova davy turistů, ale také novinářů z celého světa. Na Svatopetrském náměstí jsou ale mimo italštiny, španělštiny a dalších jazyků slyšet hlavně náboženské chorály v latině. Podívejte se na reportáž redaktora CNN Prima NEWS, jak vypadá Vatikán těsně před zahájením konkláve.

ANO je dobrý ženich, ale kde po volbách najde nevěstu? Tak zní dotaz sympatického penzisty na místopředsedkyni ANO Alenu Schillerovou. Jsme na předvolebním mítinku v jejím v rodném Brně, přichází asi 250 fanoušků hnutí. Když Schillerová nevěstu neprozradí, tazatel zklamaně dodá: „Zbývají nám jen Okamurovci, ale ty já nechci.“ Jiný důchodce se zeptá na protiletadlové kryty v Brně, protože válka je za humny, politička ale stočí řeč ke špatně placeným školním kuchařkám. Co chvíli také někomu zazvoní telefon, je to skoro mobilní symfonie. A v sále sedí i fanoušek ANO ze Srí Lanky, zatímco student Masarykovy univerzity si dělá poznámky o bizarnosti české politiky.

Kam se člověk podíval, tam byla hlava na hlavě a naopak nebylo k hnutí. Někteří Vietnamci čekali na ranní vojenský průvod už od půlnoci. Prostě si tisíce lidí v centru Ho Či Minova města udělaly noční piknik. Kulaté 50. výročí pádu Saigonu a ukončení krvavé vietnamské války je pro ně příležitostí si připomenout, jak dlouho musela země jihovýchodní Asie bojovat o nezávislost, ale i nakolik jsou války optikou běžných civilistů nesmyslné. „Všechny války jsou svinstvo, ať už se dějí kdekoliv na světě. My Vietnamci o tom víme své,“ vzkázali do Evropy obyvatelé vietnamské metropole přes reportéra CNN Prima NEWS.

Na volební kampani KSČM jsou k vidění i hesla připomínající odkaz komunisty popravené političky Milady Horákové. „V Ostravě už jsme si Horákovou připomněli, ale v rámci kampaně to vyzkoušíme i jinde,“ slibuje Jiří Pondělíček z předsednictva České strany národně sociální (ČSNS). Historicky protikomunistická ČSNS jde do parlamentních voleb na kandidátce hnutí Stačilo!, ačkoliv drtivou většinu krajských lídrů tohoto hnutí tvoří členové KSČM. Politika může mít i bizarní rozměry. „Dr. Milada Horáková, poslankyně ÚNS,“ je napsáno na stuze, kterou drží v ruce Pondělíček. Předsedkyně komunistů Kateřina Konečná na dotaz CNN Prima NEWS, zda jí vadí připomínání Horákové na mítincích Stačilo!, zatím odpovídá vyhýbavě: „Mě už fakt nebaví pořád omílat minulost.“

Vyhaslé ocelové srdce republiky. To je ideálně vybrané místo, kde hnutí Stačilo! představuje převážně komunistické lídry pro podzimní parlamentní volby. „Vládě zvoní umíráček, vyženeme je ze Strakovy akademie,“ vyzývá z tribuny Roman Roun, komunista a lídr Stačilo! za Pardubický kraj. „Společně to pětidemolici natřeme,“ nebere si servítky ani předsedkyně KSČM Kateřina Konečná. „Za šest měsíců si vezmeme tuto zemi zpátky,“ hlásí z pódia jihomoravský lídr Daniel Sterzik alias dezinformátor Vidlák.

Rudoarmějci mu v dubnu 1945 vzali náramkové hodinky, ale mohli ho i zastřelit. „Odbouchli třeba bráchu a mámu mého dobrého kamaráda Ládi Mazánka,“ vypráví Erich Veselý z Brna-Jundrova, kterému příští rok bude 100 let. „Nic dobrýho z nich nebude. Přesně tohle prohlásil otec, když se v naší ulici objevili první ruští vojáci,“ pokračuje vitální pamětník. A nic dobrého z toho opravdu nebylo, stejně jako když Rusové roku 2022 vtrhli na Ukrajinu. „Rodiče museli rudoarmějcům vyklidit ložnici a oni si k nám přivezli holky,“ vzpomíná Veselý v rodném domě. Ta děvčata se osvoboditelům asi nepodvolovala dobrovolně. „Na osvobození nemám dobré vzpomínky,“ shrnuje starousedlík a elektromechanik, který je stále aktivní. „Dokončuji koloběžku,“ ukazuje.

Vyhrocené demonstrace po celém Turecku pokračují – stejně jako střety mezi policií a lidmi, kteří se bouří proti zatčení a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua. U významných památek přibývají zátarasy a v ulicích hlídkuje ozbrojená policie, turisté by ovšem měli být stále v bezpečí, popsal redakci CNN Prima NEWS český programátor Patrik Dvořáček, který se zrovna nachází v Turecku. Jak očima Čecha probíhají bouřlivé protesty a jak se město změnilo ve světle vypjaté politické situace v zemi?

Zatímco vytopené domácnosti dostaly od státu okamžitý finanční příspěvek, živnostníci ostrouhali. „Do dnešního dne jsme žádnou pomoc nezaznamenali, stát se na nás vykašlal,“ bilancuje šest měsíců po ničivé záplavě majitel ostravského stolařství Tomáš Cibulka. Téměř dvoumetrová povodňová vlna jeho firmu zničila v pondělí 16. září 2024. Každá vytopená domácnost přitom mohla získat přes úřady práce státní pomoc až do výše 73 tisíc korun a posléze i další nevratnou dávku 40 tisíc korun. „Živnostníci nic. Stát vlastně pomohl jen tím, že nám půjčil vězně, kteří nám ulehčili nejhorší fázi úklidu,“ líčí Cibulka. Reportér CNN Prima NEWS příběh stolařství sleduje od chvíle, kdy opadla voda, ale zajímají ho i osudy dalších postižených živností, například utopené opravny autosoučástek.