Rudá bašta mezi kostely. Tady má KSČM úspěch ve všech komunálkách po roce 1989
V komunálkách tam devětkrát uspěli komunisté. „Jsme komunistická bašta,“ líčí situaci ve dvoutisícové Pustiměři na Hané tamní živnostník Jaromír Sýkora. Od revoluce v roce 1989 se v republice obecní volby konaly jen devětkrát, takže v této hanácké dědině se KSČM pokaždé protlačila do zastupitelstva. A sedí v něm už 36 let. „Teď ale voliči KSČM přebíhají k ANO,“ dodá Sýkora. Pustiměř hlasuje přísně stranicky, což je výjimka, neboť venkov ovládají spíše nezávislí. V roce 2022 tu obecní volby vyhrálo ANO a uspěly i Přísaha, KDU-ČSL a KSČM. Obec se chlubí mnoha křesťanskými památkami, o to více je letitá obliba komunistů nepochopitelná. A jak v dědině asi dopadnou letošní komunálky?
REPORTÁŽ: Za tajemnými hrady do Karpat aneb Fascinující zříceniny u českých hranic
Romantické trosky hradů Branč, Ostrý Kameň, Korlátka nebo Beckov vévodí strmým karpatským kopcům jen 15 až 45 kilometrů od východní hranice České republiky. „Výlet za kamennými ruinami tam má úplně jiné grády, než když milovník středověku šlape třeba po turisty přelidněném Českém ráji,“ přemítá o zříceninách hned za česko-slovenskou hranicí reportér CNN Prima NEWS. Pohraniční hrady si dobře pamatují bojovné Tatary, Turky či uherské Kuruce, kteří toužili obsadit i země ležící západně od této horské hradby. Tady se vždy potkával Východ se Západem.
REPORTÁŽ: Moravská kolonizace Grónska. Inuité líčí, jak jim vzali šamany a dali Bibli
Inuité je na svůj ostrov nepozvali, přesto se misionáři z církve Moravských bratří roku 1733 vylodili v Grónsku. „Stejně jako mnoho mladých lidí se hlásím k inuitské víře a kultuře, kterou naši předkové vyznávali dávno před příchodem křesťanů z Moravy,“ říká grónská spisovatelka Navarana Lennertová Andersenová. Když totiž moravští misionáři Inuitům vzali víru, šamany i mytologii, nabídli náhradou jakéhosi Ježíše Krista. A navíc přišli ve jménu politické kolonizace ostrova Dánským královstvím. „Ať si dělají, co chtějí, ale vracet se od křesťanství k šamanům, to je podle mě krok zpátky,“ nesouhlasí s aktuálními duchovními proměnami v Grónsku Daniel Říčan, zakladatel Muzea Moravských bratří v Suchdole nad Odrou.
REPORTÁŽ: Sociální sítě musí být zničeny, tvrdí slovenský bestsellerista. Pro dobro lidí
Sociální sítě vyhrávají volby populistickým či autoritářským politikům a zároveň rozkládají psychiku jednotlivců, mezilidské vztahy i celou společnost, zaznělo na mezinárodním Bratislavském knižním festivalu (BRaK). „Nikdy v historii nebylo tak lehké šířit lži, včetně takových, že země je placatá,“ říká během uvedení své nové knihy slovenský publicista a popularizátor vědy Samo Marec. Jeho myšlenkám tleská plný sál a moderátor Michal Havran připomíná, že papež Lev XIV. právě vydal encykliku Magnifica humanitas (Skvělé lidství) varující před sociálními sítěmi a umělou inteligencí (AI). Samo Marec by sociální sítě nejraději okamžitě zrušil, jeho kniha se proto jmenuje: Sociální sítě musí být zničeny (Sociálne siete musia byť zničené).
REPORTÁŽ: Zde žil Heydrich. V Panenských Břežanech opatrují Kubišův dopis milence
Milá Máničko! Přijměte mnoho srdečných pozdravů… Tak začíná dopis parašutisty Jana Kubiše, který několik dnů před atentátem na Reinharda Heydricha poslal své nové lásce Mařence. Dopis nyní střeží Památník národního útlaku a odboje v Panenských Břežanech, jehož vedoucím je historik Jan B. Uhlíř. „Horní zámek v Břežanech si za své letní sídlo zvolil Karl H. Frank a dnes tu sídlí památník. Na Dolním zámku žil Reinhard Heydrich, který odtud 27. května 1942 vyjel na poslední služební cestu, kterou ukončila odbojová skupina Anthropoid,“ líčí historik. Dolní zámek je v žalostném stavu.
REPORTÁŽ: Češi milují hospody, ty ale mizí jak pára nad hrncem. Experti řeší důvod
Hospodo, nalej! Pro mezinárodní vědeckou konferenci je to překvapivý název, ovšem přiléhavý. Asi 60 odborníků rokovalo po tři dny v Benešově u Prahy, aby se dopídili, co se to děje s českou hospodou. Hlavně z venkova a menších měst totiž výčepy mizí jak pára nad hrncem. „Průzkumy sice říkají, že většina Čechů stále považuje hospodu za součást kultury a tradic, ale frekvence návštěv pivnic se rychle snižuje,“ zjistil Jiří Vinopal ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Bez hostů přitom hospodský nepřežije, proto každý den zanikají další podniky.
Zlatá KSČ i odpor: Pamětníci vyprávějí o 1. máji. Do průvodu mě nahnali jen jednou, říká Milan
Za komunistů se prvomájového průvodu zúčastnil pouze jednou. „Donutili mě k tomu v roce 1971, to jsem byl v prváku na učňáku,“ vzpomíná 68letý Milan Blažíček. Zato 77letá Jana Horáková se oslavám Svátku práce nikdy nebránila a socialismus považuje za zlatou éru v dějinách českých zemí: „Do průvodu jsem chodila moc ráda. Ono se za komunistů vůbec žilo lépe než dnes.“ A 82letá Jana Bjačková si posteskne, že se dnes místo na oslavy 1. máje chodí do nákupních center.
Pes nezradí, věří tchán Lucie Bílé. Co vzkázal muž z garáže čtenářům za krmení pro Luckyho?
Psy si zamiloval v komunistické armádě. „Na vojně jsem dělal psovoda,“ vzpomíná 61letý Roman Dvorský, od letošního března tchán zpěvačky Lucie Bílé. Už více než čtvrt století vede extrémně nuzný život v různých ostravských garážích, ovšem vždy ve společnosti psa. „Asi 16 roků jsem měl vlčáka Ronnyho, teď už jsem 10 let s Luckym. Bez psa by mi život nedával smysl,“ vypráví a přijímá dary od čtenářů webu CNN Prima NEWS. Pytle s psími granulemi i spoustu konzerv. „Pro sebe bych nic nevzal, mě uživí potraviny z kontejnerů a popelnic, ale Lucky má vystaráno,“ raduje se.
Zpověď Ukrajinky: V městečku máme 100 padlých, muž válčí a syn nechce za hranice
Ukrajinské město Apostolove hlásí 100 padlých branců, kteří odsud byli odvedeni na frontu. „A přibývají další. Je to tragédie, která se těžko vysvětluje někomu ze zahraničí, ale každé naší rodině už válka hodně ublížila. Modlím se za manžela i švagra, oba jsou na bojištích čtvrtý rok,“ vypráví pro CNN Prima NEWS 47letá Lesja Michno, dvojnásobná matka a zároveň starostka dvacetitisícového Apostolova. Kdo z Čechů zná tohle městečko kdesi u zničené Kachovské přehrady v Dněpropetrovské oblasti? A můžeme rozumět tamní bolesti?
REPORTÁŽ: Tchán Lucie Bílé žije v garáži a miluje Pražský výběr. Živí mě odpad, říká
„Syn Radek i jeho Lucka dělají, že neexistuju, ale moje garáž stejně nemá žádnou adresu,“ stýská si 62letý Roman Dvorský, otec Radka Filipiho a od letošního března tchán zpěvačky Lucie Bílé. Pozvánka na svatbu mu nepřišla. „Tajně jsem snil, že až se budou brát, pozvou mě aspoň na obřad,“ dodá. S vlčákem Luckym se nedávno přestěhoval do „nového“, tedy z jedné garáže do další, kde ho našel reportér CNN Prima NEWS. „Živí mě odpadky,“ směje se Dvorský. Je to vlastně slovní hříčka: „V práci sbírám odpadky a po šichtě pak v kontejnerech hledám další odpadky, hlavně vyhozené potraviny.“ Radek Filipi styky s otcem Romanem přerušil již před více než čtvrtstoletím.
REPORTÁŽ: V bytě 1+1 pod uhelnou haldou a 12 dětí Milana z Ostravy. Jedno už je v nebi
U Kroščenových jsem poprvé zazvonil v únoru 2013, tehdy Simona a Milan vychovávali 10 ještě nezletilých dětí. A posléze se jim narodily další dvě holčičky, Nikolka a Sára. „Kromě těch dvou už jsou dneska všechna děcka plnoletá, ale nemají to lehké,“ vypráví 72letý Milan Kroščen. O nejstaršího syna dokonce přišel, skočil z okna policejní stanice, ochrnul a do roka umřel. Nikolka má deset let, Sára v těchto dnech oslaví deváté narozeniny a obě holčičky taťku radostně objímají. Část Romů stále touží zakládat početné rodiny a vychovávat kupu dětí, u majority je to spíše výjimka.
