REPORTÁŽ: Každý volič musel projít kolem pípy aneb Volební místnost v hospodě
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
K volební urně lze v hospodě Libuše dojít jedině kolem výčepu
Když úřad zrušil volební místnost v hostinci, místní sepsali protestní petici.
V obci Dětmarovice mají v pivnicích a restauracích hned tři volební místnosti. Jak je to možné?
Je to snad pragmatismus samosprávy, která chce díky hospodám přilákat k volbám více voličů?
Kdo chce k volební urně, musí projít úzkou uličkou mezi výčepem a stoly obsypanými žíznivci, kteří již odvolili. V pivnici Libuše ve slezských Dětmarovicích se volič jinudy do volební místnosti nedostane. „Odvolíme a hned si můžeme dát pivko se sousedy,“ pochvaluje si Andrea Šejvlová. V obci se volí do zastupitelstva i horní komory Parlamentu, takže o senátorovi tu rozhodují od piva. „U nás neplatí poučky o tom, že politika do hospody nepatří,“ říká dětmarovický sochař Petr Szyroki. Obec dokonce v hospodách a restauracích zřídila hned tři volební místnosti, to je asi rarita i v rámci republiky.
Vedle vstupu do dětmarovické hospody Libuše je zavěšena vlajka České republiky. A na dveřích visí tři oznámení. Jedno informuje o provozní době restaurace, druhé suše upozorňuje, že bankovními kartami tady nikdo nemá šanci zaplatit útratu, a třetí sdělení oznamuje, že hospoda je nyní zároveň volebním okrskem číslo 4.
DÁLE ČTĚTE: Prezident byl nervózní a hodně se kontroloval, říká odborník na řeč těla k Pavlovi u voleb
Vcházím dovnitř a vidím, že pípa jede naplno. Výčepní kohout obsluhuje majitelka podniku Ivana Bukovanová: „Tady se odehrávají všechny volby. A když jednou obec přesunula hlasování z hospody do školy, lidi se vzbouřili, napsali petici, a úřad sem musel volby vrátit.“
Když se volič protáhne úzkou uličkou kolem výčepu, má už jen dvě možnosti. Buď zamíří na toaletu anebo do extrovny, která se aktuálně proměnila ve volební místnost. Starší členové volební komise však nemají náladu na rozhovor. Zvláště, když se akurátní zapisovatelka snaží tvrdit, že novináři vlastně do volební místnosti nemají přístup. „To je normální, tady jsou volby v hospodě vždycky,“ nakonec zapisovatelka stroze podotkne. Když se ale zeptám, zda si členové komise mohou během voleb poručit pivo, téměř sborově odpoví, že alkohol do služby nepatří.
Volební místnost v hospodě. Pivnice Libuše ve slezských Dětmarovicích v okrese Karviná. Výčepní kohout obsluhuje majitelka podniku Ivana Bukovanová: „Tady se odehrávají všechny volby. A když jednou obec přesunula hlasování z hospody do školy, lidi se vzbouřili, napsali petici, a úřad sem musel volby vrátit.“ Zdroj: Ivan Motýl
Volit v hospodě, to je velká výhoda
Za komunistů bylo v průběhu voleb podávání alkoholu zakázáno ve všech podnicích, nesměl se dokonce prodávat ani v obchodech. „Tak nějaká změna tu od revoluce přece je,“ pochvaluje si volička Andrea Šejvlová. Sotva hodila lístky se svými kandidáty do zastupitelstva a Senátu do volební urny, netrvalo jí ani pět sekund – a už seděla za hospodským stolem. A za chvíli na stůl přistane i půllitr. „Odvolíme a hned si můžeme dát pivko se sousedy,“ říká téměř vítězoslavně.
„Pro nás je to velká výhoda volit v hospodě. A to se musí využít,“ naváže 85letá volička, v tu chvíli nejstarší ve volební místnosti i v hospodě. A objedná si malou desítku. Je to rarita, v hospodách už volební místnosti úřady zřizují jen výjimečně, ale v Dětmarovicích se volí hned ve třech podnicích, které čepují chmelový mok. V Libuši, u Rumcajse a v motorestu Na Koukolné.
Volební rvačky prý neznají
A neskončí dnešní večer hádkou a případně i rvačkou? Alkohol přece dělá horké hlavy. Co když se v Libuši do sebe pustí voliči místní kandidátky na senátorku za ANO s fanoušky kandidáta za ODS? Anebo si to v hospodě budou chtít vyříkat přímo kandidáti do komunálek, třeba chlapi ze sdružení Přátelé pro rozvoj obce s konkurenty z Nezávislých kandidátů pro Dětmarovice?
Majitelka pivnice Ivana Bukovanová si na podobnou rvačku nevzpomíná, ale podnik vlastní teprve 12 let. Pamětnice Božena Sikorová točila pivo tady v Libuši, a předtím u Rumcajse už na počátku devadesátých let. Ani ona si ale nevzpomíná, že by volební večer skončil pranicí ladovského typu. „Každý, ať si volí, koho chce,“ říká Sikorová.
Čtěte také
Nadšení z pivnic nebo pragmatismus?
A přece je to záhada, že zrovna kdesi ve východním Slezsku v okrese Karviná mají tak rádi pivo, že si volební místnosti zřizují v pivnicích. Takový obraz by spíše slušel Praze, Plzni nebo západočeskému venkovu.
„Já v tom vidím i něco z obecní historie. Když doznívala devadesátá léta, ale pořád tu bylo nadšení z nově nabyté demokracie, měli jsme v Dětmarovicích kolem 15 činných hospod. Asi na 3 500 obyvatel, a tak na každou hospodu připadalo 233 občanů,“ přemítá o místní hospodské kultuře dětmarovický sochař Petr Szyroki. A některé z devadesátkových hospod se stále drží a večer co večer se tam vedou nekonečné pivní řeči. „V Dětmarovicích tedy neplatí poučky o tom, že politika do hospody nepatří,“ tvrdí umělec.
Jeho bratr Pavel Szyroki má pragmatičtější vysvětlení: „Volební místnosti v hospodách tu jsou proto, že takto se k volbám naláká více voličů.“ Politika k hospodám opravdu historicky patří a většina tradičních politických stran byla založena právě nad pivem, třeba ustavující sjezd Sociálně demokratické strany českoslovanské se v roce 1878 konal nad plnými půllitry v pražském hostinci U Kaštanu.
Mladí komisaři pijí méně
Časy se mění. Ondřej Marmorovič a Tomáš Šipka zastupují ve volební komisi v dětmarovické hospodě Libuši nejmladší generaci.
„Jaký máte vztah kpivu,“ ptám se Šipky. „Normální, neutrální, dám si, ale ne často.“ Někdy pivo neodmítne ani Mramorovič, oba se shodují, že generace jejich rodičů a prarodičů chodila do hospod o poznání častěji. „Sportuji, chci vést zdravý životní styl, my to máme prostě jinak,“ míní Šipka. A z jeho slov plyne, že si uvědomuje, nakolik je poměrně vlažný vztah nejmladší generace k pivu zkázou pro hospodskou pivní kulturu, což vede k houfnému zavírání hospod.
Volební místnost v hospodě. Pivnice Rumcajs ve slezských Dětmarovicích v okrese Karviná. Provozovatelka Petra Šupolová. Zdroj: Ivan Motýl
Dětmarovická Libuše přežívá, dnes je plno i kvůli volbám, ale provozovatelka nedaleké restaurace Rumcajs vyslyšela žádost radnice, aby během voleb zatáhla pípy a hospoda se proměnila výhradně ve volební místnost. „Myslím, že to bylo lepší, když jsme čepovali i během voleb. Teď nám obec sice kompenzuje ztrátu, ale hospoda je hospoda,“ přemítá Petra Šupolová, která provozuje hostinec Rumcajs. Budova pivnice patří obci, tak musí vycházet vstříc přáním radnice.
Od komunistů k ANO
Vracím se do volební místnosti v hospodě Libuše. Všechno je tam pořád na svém místě. V extrovně se volí, ve výčepu se volby zapíjejí.
„Já jsem vždycky volila komunisty, teď ale hlasuji pro ANO,“ hlasitě prozrazuje svoji tajnou volbu nejstarší štamgastka, 85letá Božena Sikorová. Nikdo jiný v pivnici Libuše se nechce svěřit, komu dal hlas. Hnutí ANO má sice v Dětmarovicích (součást senátního volebního obvodu číslo 75) svoji kandidátku do Senátu, ale obecních voleb se nezúčastní. „Tak nebylo za komunistů tak špatně, přece, ne? Kdo nedělal, zavřeli ho, a to bylo dobře,“ dodá seniorka. Poprvé volila v roce 1960. „To mi bylo 19 let, a od té doby jsem nikdy žádné volby nevynechala,“ pochlubí se. A napije se desítky.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Prezident byl nervózní a hodně se kontroloval, říká odborník na řeč těla k Pavlovi u voleb
Novinář, publicista a básník, který se dlouhodobě věnuje palčivým sociálním tématům soudobé Ostravy a moderním dějinám celého regionu. Často píše o romské menšině a vyloučených lokalitách, již osm let například sleduje ve sběrném dokumentu osudy ostravské rodiny Kroščenových s dvanácti dětmi.
