
Rozsáhlá záchrana tonoucí dívky měla bizarní rozuzlení. 180 příběhů ročně ale končí špatně
Opuštěný a zničený přístav Kędzierzyn-Koźle Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle. Chátrající přístavní čtvrť s kdysi výstavními domy Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle. Chátrající přístavní čtvrť s kdysi výstavními domy z režných cihel, konec 19. století Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, zničené sklady v přístavu Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle. Chátrající přístavní čtvrť s kdysi výstavními domy z režných cihel, konec 19. století Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, zrezivělý a mechem zarostlý vlečný člun Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, výhled ze zničených skladů na přístaviště Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, zničené skaldy a správní budovy v přístavu Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, v pozadí zrezivělé násypné zařízení Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, tahle loď už nikam nevypluje. Jediná, co kotví v přístavu. Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, starousedlík Józef Tofil vzpomíná na lepší časy v dějinách přístavu. Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, starousedlík Jacek Starzyk vzpomíná na lepší časy v dějinách přístavu. Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, sklady Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, rybářská lodička na vjezdu do prostředního přístavního zálivu Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, Rybářská ulice Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, v pozadí zrezivělé násypné zařízení Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, přístavní čtvrť Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, prodavačka Teresa vzpomíná na lepší časy v dějinách přístavu Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, prázdný přístav, první a druhý přístavní záliv Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, opuštěný vlečný člun Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, molo, tady už asi žádná loď nekotví. Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, mechem zarostlý vlečný člun Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, hlavní vstup do přístavu přes přístavní čtvrť Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, kapitánský můstek na vraku vlečného člunu Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, děravé oplocení areálu Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, bývalá skladiště Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, bývalá přístavní skladiště Zdroj: Ivan Motýl
Přístav Kędzierzyn-Koźle, zničené správní budovy v přístavu Zdroj: Ivan Motýl
Opuštěný přístav Kędzierzyn-Koźle, na snímku zrezivělá násypná zařízení Zdroj: Ivan Motýl
Opuštěný přístav Kędzierzyn-Koźle, na snímku zrezivělá násypná zařízení Zdroj: Ivan Motýl
V přístavu na Odře v polském městě Kędzierzyn-Koźle nekotví žádná loď, jen dva nefunkční vraky. Nechce se věřit, že právě tohle má být vstupní brána pro spojení českého loďstva s Baltským mořem, jemuž v pondělí „požehnala“ česká vláda. V troskách jsou i správní budovy přístavu a sklady, vše je obehnáno plotem, aby ruiny nikoho nezasypaly.
„Projekt se nám zdá realizovatelný a proveditelný. Studie potvrdila, že to dává smysl a pomůže to regionu,“ komentoval zahájení příprav první části vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe, které schválila vláda, ministr dopravy a průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).
Viděli ale čeští ministři přístav ve dvojměstí Kędzierzyn-Koźle (zkráceně Koźle) ještě předtím, než v pondělí zvedli ruku při hlasování? Možná by je udivilo, když by ve vládou tolikrát citovaném Koźle našli místo přístavu jen vyrabovanou pustinu. Zemi nikoho, v níž se nákladní loď neobjeví ani omylem, jen občas nějaká ta rybářská bárka.
Mrtvý přístav bez lodí
Oderský přístav v Koźle má rozlohu 36 hektarů, to je zhruba stejná plocha jako devět Václavských náměstí v Praze. Z toho jedenáct hektarů zabírají tři mohutné zálivy, v nichž kdysi přístavní obsluha mohla v jednu chvíli nakládat a vykládat desítky lodí najednou. Teď ale v celém doku kotví jen zrezivělá loď Bierawa a korozí prolezlý vlečný člun. Nevypluly už dlouho, paluby jsou porostlé vrstvami mechu a je s podivem, že zatím nešly ke dnu. Jedinou skutečně „živou lodí“, která korzuje mezi přístavními bazény, je v tuto chvíli osamělá bárka se starým rybářem na palubě.
Slavná novela Stařec a moře, kterou napsal Ernest Hemingway, začíná docela beznadějnou větou: „Byl už starý, vyjížděl sám v loďce na lov do Golfského proudu, a teď tomu bylo čtyřiaosmdesát dní, co nechytil jedinou rybu.“ A stejně beznadějně působí i přístav Kędzierzyn-Koźle, který je pustý už celé čtvrtstoletí. „U přístavu bydlím od roku 1978, tehdy tu byl ještě obrovský ruch. Všude samé obchodní lodě, denně jich odtud vyplulo nejméně dvacet, většinou do Štětína na Baltu a zpět,“ vzpomíná 75letý Józef Tofil, který žije v chátrající čtvrti s výhledem na prázdné kotviště.
Vzpomínka na lepší časy
Vládou požehnaný megalomanský projekt Dunaj–Odra–Labe počítá v první fázi se splavněním Odry z Ostravy na polské hranice a dále s dosažením říčního přístavu v Koźle, odkud měly velké nákladní lodě přístup k Baltskému moři již od konce 19. století. Přístav byl vybudován v letech 1891 až 1908 a v té době se stal i druhým největším říčním kotvištěm v Evropě, denně tady bylo naloženo asi čtyřicet nákladních lodí. Většinou uhlím z blízkého slezského kamenouhelného revíru, zatímco z baltského Štětína mířila železná ruda do zdejších oceláren.
„Uhlí, koks, ruda, ale i obilí, písek, stavebniny a vůbec všechno,“ vybavuje si Józef Tofil sortiment přepravovaného zboží. „Lodní doprava začala skomírat na konci 80. let a dneska jsou z přístavu trosky. Škoda, hrozná škoda. Nejvíc líto je mi těch krásných budov z přelomu 19. a 20. století, které se daly zachránit,“ ukazuje Tofil k přístavu. „Však se tam jděte podívat, nikdo areál nehlídá. Nebojte, žádní psi,“ naviguje nás do uzavřené části areálu.
Urbex nad řekou Odrou
Díru v pletivu hlídá velký nápis: Teren prywatny, wstęp zabroniony. Soukromý pozemek, vstup zakázán. Porušujeme příkaz, otvor v drátěném ohrazení je stejně hojně využíván. Do přístavu se chodí venčit psi a v polorozbořených budovách se požívá pivo, vodka i tvrdší návykové látky. Cestička mezi křovinami napřed překračuje široký pás s asi deseti kolejišti, jen výjimečně však narazíme na dřevěný železniční pražec anebo na kolejnici. Tahle železnice už dávno posloužila sociálně slabým, kterých žije v polských městech o poznání více než v těch českých.
Od hráze říčního zálivu vidíme jen velké prázdno. Zemi nikoho i vodu nikoho. Stojíme u nejstaršího mola z roku 1895, které je efektně vyzděno cihlami. Umělý záliv čili přístavní bazén je dlouhý 500 metrů, ten sousední je o 100 metrů delší a třetí záliv o 200. Všude jsou však stejné výhledy. Nicota, kterou občas oživí jen křik racků. Mola navíc smutně stráží trosky násypných zařízení. Urbexer, což je milovník zchátralých průmyslových staveb, by zajásal. Pro nás je podoba přístavu šokujícím překvapením, hlavně vzhledem k pondělnímu rozhodnutí vlády, že právě sem mají jednou doplout lodě z Ostravy, potažmo z Bratislavy i Vídně.
Měsíční krajina
„Stavba má stejný ekonomický smysl jako kolonizace Marsu Českem,“ reagovala na vládní souhlas se zahájením příprav stavby předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. V měsíční krajině bývalého oderského přístavu v Koźle se s ní dá souhlasit. Určitě lehčeji než v 400 kilometrů vzdálené Praze. Rozvaliny kdysi výstavních správních budov, doků a skladišť působí ponuře, jako by tudy zrovna prošla fronta. Většina zhruba 120 let starých staveb v duchu industriální architektury z režných cihel padla k zemi, přece by se ale dalo něco zachránit. Hned u prvního přístavního zálivu třeba stojí cihlová novogotická budova s atmosférou romantického zámku, vedle pak sklady připomínající nádražní architekturu z konce 19. století. Není však nikdo, kdo by poslední pozůstatky původního přístavu renovoval.
Čtvrt století nicnedělání
Polské vlády i jednotliví starostové města Kędzierzyn-Koźle se po roce 1989 snažili státního přístavu na Odře především zbavit. „Přístav je zcela nevyužit a město pro tyto pozemky hledá investora, který by zde vybudoval třeba logistické centrum,“ zaznělo například v pobídce, kterou v roce 2008 zveřejnil starosta Wiesław Kazimierz Fąfara. Investor se nenašel a posléze se zřítila většina správních i skladových budov v přístavu, Fąfara přitom podnikatelům sliboval 1500 metrů čtverečních skladů v historických budovách. O obnově přístavu pro lodní dopravu se neuvažovalo.
Politici z Kędzierzyn-Koźle přišli s návrhem rekonstrukce přístavu až v roce 2016, když už bylo vše zničeno. „Čtvrt století ležel přístav ladem, nic se tu nedělo a vcelku zachovaná infrastruktura byla postupně rozkradena,“ zaznělo před čtyřmi lety. Tehdy město přístav pronajalo a o rok později dokonce prodalo soukromé společnosti Kędzierzyn-Koźle Terminale (KKT), která se zavázala, že do areálu s pomocí unijních zdrojů vrátí nákladní lodě. A vůbec čilý ruch. Zatím se však o obnově spíš jen sní, než by se reálně odehrávala. Historické budovy padají k zemi, společnost KKT neudělala nic pro jejich záchranu.
Politické hrátky
V letech 2016 až 2019 sice KKT proinvestovala 55 milionů zlotých (330 milionů korun), mimo jiné při výstavbě několika zásobníků na sypké i kapalné materiály, zároveň se ale začala potýkat s řadou problémů. Před soud se například dostaly nesrovnalosti při prodeji přístavu, při kterých mělo město Koźle utrpět majetkovou škodu ve výši 14 milionů zlotých (84 milionů korun). V lednu 2019 navíc polské státní železnice (PKP) zamezily společnosti KKP přístup k přístavu. „Vládní strana PiS zablokovala investice do přístavu,“ obvinila loni opoziční média politickou stranu Právo a spravedlnost.
Od té doby je v přístavu úplné ticho. „Ministr námořní dopravy sice ujišťuje, že podporuje investice do přístavu Kędzierzyn-Koźle, ve skutečnosti pokračuje pat. A práce stojí,“ informovalo před měsícem regionální Radio Opole. Česká vláda přitom veřejnost ujišťuje, že je v kontaktu s polskými partnery a kanálu z Ostravy do Koźle nestojí v cestě zásadní překážka.
Kolik lodí připluje z Ostravy a Vídně?
Lodě s českou státní zástavou by podle představ ministrů měly do přístavu Kędzierzyn-Koźle poprvé připlout kolem roku 2030. Jak patrno z reportáže, zda zakotví v kdysi druhém nevětším říčním přístavu v Evropě, zatím není jisté. V nejlepších dobách stačilo tohle nákladní kotviště ročně naložit či vyložit až 10 tisíc lodí, přičemž největší současný říční přístav v Duisburgu na soutoku německého Rýna s řekou Ruhr jich obslouží asi 20 tisíc.
Kolik lodí za rok sem ovšem jednou připluje z Ostravy, toť otázka. Podle pirátského europoslance Mikuláše Peksy jde o ekologický i finanční nesmysl a o blouznivé přání prezidenta Miloše Zemana. „Projekt je ekonomicky neudržitelný, jenž zničí půdu a rozvrátí krajinu,“ konstatoval na Twitteru.
Zkáza přístavní čtvrti
Pokud by se za deset či dvacet let přece podařilo proměnit přístav do podoby, jakou na vizualizaci představuje majitel areálu KKP, lodníci už v té době nejspíše nespatří zbytky secesní přístavní čtvrti. „Bývala to krásná čtvrť, tady v tomhle krámku pracuji od počátku 80. let,“ vypráví paní Teresa, majitelka koloniálu U Teresy, který je jediným obchodem v celé čtvrti. „Ještě v 80. letech tady bylo plno kaváren a restaurací, luxusní hotel i levné ubytovny pro námořníky ze Štětína. Jezdily sem výletní lodě z Vratislavi, večer tu hrála hudba,“ vybavuje si.
Z hotelu i okázalých činžáků z režných cihel jsou dnes „živé trosky“. Živé z toho důvodu, že i když z domů padají věžičky a mají díry ve střechách, několik partají v nich stále žije. Fasády jsou ozdobeny štuky ve tvaru kotev i lodí, k vidění jsou pádla i lana. Čtvrť má zkrátka pořád něco z přístavní atmosféry a v silném studeném větru až sem dýchá Balt. „S těmi domy je konec, od války je nikdo neopravil. A jestli tu ještě někdy zakotví loď, tak tady cestující místo přístavní čtvrtě najdou jen prázdný plac,“ roztrpčeně uzavírá 69letý starousedlík Jarek Starzyk.
Koalice Spolu tvořená ODS, KDU-ČSL a TOP 09 sice řeší otázku společného prezidentského kandidáta, ale nemá ve svých řadách žádnou osobnost. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to prohlásila současná hlava státu Miloš Zeman. Ten jako své favority označuje expremiéra Andreje Babiše (ANO) a odborového předáka Josefa Středulu. Zeman dále prozradil plány na blížící se dovolenou.
Po dvou letech covidového útlumu zase cestujeme ostošest. S náporem cestujících se na začátku hlavní turistické sezóny potýká hlavně letecká doprava. Letiště Václava Havla vyzývá cestující, aby se dostavili na letiště včas, klidně i tři hodiny před odletem.
Hollywoodský herec Liev Schreiber dorazil do Karlových Varů. Stihl páteční večírek a pořad CNN Prima NEWS Showtime byl samozřejmě u toho. Světová celebrita na festivalu mluvila především o aktuální situaci na Ukrajině, protože k Ruskem napadené zemi má silné vazby.
Sledujeme on-line
Ukrajinský generální štáb odhaduje, že Rusko za 129 dní války na Ukrajině přišlo o více než 35 870 vojáků. Ukrajina také obdrží další dodávku zbraní od USA, tentokrát v hodnotě kolem 820 miliard dolarů. V zásilce mají být protiletadlové systémy, ale zejména pak až 150 tisíc kusů dělostřelecké munice. Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov ohlásil, že jeho vojáci obklíčili město Lysyčansk. To ovšem Ukrajinci odmítají. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko tvrdí, že Ukrajina raketami zaútočila na jeho zemi.
Zatímco sonická technologie spatřila světlo světa už v roce 1963, nejmodernější magnetická iO technologie byla do rukou uživatelů doslova předána v roce 2020. Že jsou jí teprve dva roky ale neznamená, že je to nějaká „rychlokvaška“ – experti na ústní zdraví ji vyvíjeli celkem 6 let a testovalo ji více než 1800 lidí. Vydejte se s námi do světa elektrických zubních kartáčků Oral-B iO do výzkumného a vývojového centra v německém Kronbergu.
Hostem nedělní Partie Terezie Tománkové bude prezident republiky Miloš Zeman. Témat k probírání bude řada, od afér hnutí STAN přes válku na Ukrajině až po energetickou krizi. Ve druhé části proběhne tradiční velká politická diskuse, které se zúčastní pirátka Olga Richterová, Karla Maříková z SPD, Marek Benda z ODS a za hnutí ANO Patrik Nacher. Partie s datem 3. července navíc bude poslední před letní pauzou, jinak s výjimkou Vánoc vysílá každou neděli tak, jak jsou diváci zvyklí. A jaká vlastně byla první polovina letošního roku podle Tománkové?
Každoročně se v České republice utopí kolem 180 lidí. Mezi nejčastější příčiny patří přecenění sil nebo alkohol. Záchranáři varují, že rizikem jsou nejen přírodní koupaliště, ale taky domácí bazény. Právě v bazénu u domu v Louňovicích se ve čtvrtek kolem poledne utopilo batole.
Tenistka Petra Kvitová vypadla ve Wimbledonu ve 3. kole. Dvojnásobná vítězka turnaje prohrála se čtvrtou hráčkou světa Paulou Badosaovou 5:7, 6:7. V singlové soutěži tak po dřívějším sobotním konci loňské šampionky Roland Garros Barbory Krejčíkové zůstává už jen jedna Češka, a to trochu překvapivě Marie Bouzková.
Děsivá a nakonec tragická scéna se odehrála v populární turistické egyptské destinaci Hurghada. Na Rakušanku v důchodovém věku zaútočil poblíž pobřeží žralok, přičemž několik lidí sledovalo atak ze břehu. Žena přišla o ruku i o nohu, přesto se jí povedlo dostat k záchranářům. Bohužel zanedlouho zraněním podlehla.
Nedávné zrušení federálního práva na interrupci, které přineslo rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, může mít závažné následky. Americký prezident Joe Biden varoval, že kvůli takzvané potratové turistice může Američankám hrozit i vězení. „Myslím si, že mnoho lidí nevěří, že se něco takového bude dít. Ale ono bude,“ řekl Biden během svého viedohovoru s některými demokratickými guvernéry.
Už tak nepříliš stojaté vody seriálu formule 1 rozvířila před nedělní Velkou cenou Velké Británie třaskavá vyjádření Nelsona Piqueta na adresu Lewise Hamiltona. O přídechu verbálního rasismu nelze diskutovat, hrubší zrno výraziva by však nemělo být za každou cenu vykládáno jako pokus o další diskriminaci lidí jiné barvy pleti, ať už je hnědá, bílá nebo třeba fialová.
Pro fanoušky „rudých ďáblů“ to byl splněný sen, možná základní stavební kámen pro to, aby se Manchester United vrátil ke slavným časům. Cristiano Ronaldo našel loni po 12 letech opět domov na Old Trafford. Sám po většinu sezony exceloval, ale to už se nedá říct o zbytku týmu. Takže i když má CR7 smlouvu ještě na další ročník, vedení sdělil: „Chci pryč.“
Jeden z nejvlivnějších amerických ekonomů a komentátorů Jeffrey Sachs zkritizoval americkou roli ve válce na Ukrajině. Podle něj v americké politice dekády přetrvává politický neokonzervatismus, který usiluje o globální dominanci USA na celém světě a jehož nejnovější obětí se stala Ukrajina. Sachs v minulosti působil jako poradce vlád po celém světě, mimo jiné také v postsovětském Rusku, nyní působí u generálního tajemníka OSN.
Českou republikou se prohnal intenzivní déšť spojený s krupobitím a poryvy větru. Na několika místech zuřily silné bouřky. Nejvíce byly zasažené Moravskoslezský, Jihomoravský a Zlínský kraj. K sobotnímu ránu bylo navíc bez proudu asi 1 200 domácností z distribučního území společnosti EG.D.
Covid nás posunul na druhou kolej, ale klasika je klasika, okomentoval zahájení 56. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary Jiří Bartoška. Letos se totiž akce koná po dvou letech tak, jako před pandemií. Prezident festivalu v rozhovoru v Rohlík zóně také přiznal, že má počáteční obavy.
Přestože má podnikatel a hlavní aktér korupční kauzy kolem pražského dopravního podniku Michal Redl soudně omezenou svéprávnost, až do svého zatčení si užíval nemalých majetků. Převážně na Zlínsku. Redlova matka Ilona však neví, jak k nim přišel. „Nevím, co dělal. Neříkal mi to stejně jako jeho otec,“ řekla reportérům MF DNES.
Dosavadní olomoucký arcibiskup Jan Graubner po přečtení papežské buly při sobotní mši v katedrále sv. Víta na Pražském hradě usedl do křesla symbolizujícího arcibiskupský stolec a stal se tak pražským arcibiskupem. Do úřadu nastoupil po Dominiku Dukovi. Apoštolský nuncius Jude Thaddeus Okolo předal Graubnerovi pallium jakožto symbol arcibiskupa metropolity.
Nebude žádná vládní pětikoalice, odstřiháváme se od STAN a Pirátů. Tak mluvil v souvislosti s lednovými prezidentskými volbami v rozhovoru pro CNN Prima NEWS europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Podle něj některého z kandidátů podpoří nebo přímo navrhne koalice Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) samostatně. Možnosti má podle Zdechovského tři a vybere po senátních volbách podle nálady lidí. Volba prezidenta začne 13. ledna 2023.
Denní přírůstek potvrzených případů koronaviru v Česku se v pátek dostal poprvé od počátku května na 1 300. Je to o tři čtvrtiny více než před týdnem. Přibylo také podezření na opakovanou nákazu, v mezitýdenním srovnání téměř dvojnásobně na 360. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.