Na ruské „supertanky“ padá prach. Obávané zbraně navíc nemusí být tak zničující, varují experti
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Supertanky T-14 Armata zůstávají spíše přehlídkami.
Rakety Orešnik mají podle analýz zastaralé součástky.
Moskva využívá zbraně hlavně jako psychologický nátlak.
Které ruské technologie na bojišti skutečně fungují?
Ruská armáda opakovaně tvrdí, že disponuje masivním arzenálem, který obsahuje i údajné technologické novinky a špičkové zbraně. Realita však v lecčems může být jiná. Už asi dekádu prezentované supertanky T-14 Armata se do bojů zatím nedostaly a s výrobou mají panovat spíše problémy. Velmi obávané sice jsou rakety Orešnik, ale objevují se informace, které je odhalují jako sice nebezpečné střely, ale nikoliv jako zbraně, které jsou schopné naprosto zdevastovat nepřítele.
Ukrajinská společnost Dallas Analytics si vzala na paškál jednu z nejznámějších ruských zbraní současnosti – balistickou střelu Orešnik. Putin na ní v minulosti demonstroval sílu nedobytné technologické nadvlády. Ruský autokrat chválil nejnovější ruský zbraňový systém a svou rétoriku doprovázel standardními eskalačními hrozbami namířenými proti západním zemím podporujícím Ukrajinu. Podle analytiků však nejde o tak ničivou zbraň, jak se zprvu svět po varování Rusů domníval.
ČTĚTE TAKÉ: Amerika na pokraji rozpadu? Trump prohlubuje rozpor mezi státy jako nikdo, uvádí analýza CNN
V analýze doslova zaznívá, že raketa má „achillovu patu“ v podobě nepřesného naváděcího gyroskopu, přičemž jeho kalibrace a testování mělo být provedeno už v 70. letech, takže často je už nefunkční. O podobném problému informoval i český armyweb.cz.
Čtěte také
Americký Institut pro studium války (ISW) navíc v polovině června uvedl, že Rusové údajně vyrobili pouze čtyři Orešniky a zbývá jim jediná střela. Ukrajinský magazín Defense Express však zároveň varoval, že v kapacitách Moskvy je možné vyrobit další. Portál uvádí, že zatím až pět ročně.
Psychologická hrozba
Orešnik neunikl pozornosti expertům. „Častokrát se skutečně stává, že Rusové pouze přestrojují starší vojenské nástroje do nového hávu, a tak je tomu bezpochyby i s Orešnikem, jehož klíčové technologie rozhodně nejsou nové,“ sdělil CNN Prima NEWS bezpečnostní analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček.
I tak však jedním dechem dodává, že Orešnik zůstává nebezpečnou součástí ruského arzenálu, protože působí psychologicky. „Ukrajinci na něj pouze velmi složitě odpovídají,“ pokračoval Havlíček.
Spolupracovník redakce CNN Prima NEWS žijící v Rusku Jiří Just poznamenal, že ruský autoritářský vládce Vladimir Putin zatím využívá Orešniky bez jaderné hlavice a zde vidí důvod, proč minimálně zatím nejsou tyto střely tak ničivé. „Nicméně, Rusko bere nasazení Orešnika spíš jako takové varování pro Ukrajince, stejně tak pro Západ, že je ochotné v případě nějaké eskalace konfliktu nasadit takové zbraně,“ řekl Just.
Supertank, který svět (v akci) neviděl
Už před lety pak Rusko s velkou pompou oznamovalo vývoj supertanku T-14 Armata. Obřího obrněnce Putin často ukazoval i na vojenských přehlídkách na moskevském Rudém náměstí, ale do boje se prakticky nedostal. Hlavně ale vázne jeho výroba. Havlíček zmiňuje, že už pro potřeby přehlídek se Armaty ukázaly jako poruchové.
„Od té doby se jejich vývoj samozřejmě posunul, nicméně dnes na ukrajinském bojišti nesehrávají žádnou zásadnější roli,“ říká analytik a jako důvod uvádí ničivou dronovou obranu Ukrajiny. „Tedy ano, dnes o nich můžeme více hovořit jako o přehlídkovém materiálu než reálném vojenském prostředku, který by na frontě sehrával zásadnější roli ve prospěch Ruska,“ dodal k Armatám Havlíček.
Just rovněž zmiňuje ukrajinské dronové roje jako nebezpečí pro Armaty a obecně pro všechny ruské tanky, což dle jeho slov vede k tomu, že dnes Rusko pohyblivé obrněnce už nevyužívá na frontě v takové míře jako dřív. Na samotné Armaty se podle něj nejspíš „práší někde ve skladu v ruském Nižném Tagilu“. Zároveň připomněl, že je Rusové masivně nevyráběli a spíš se zaměřili na opravu či modernizaci jiných tanků – T-72 a T-90.
Nepodceňovat Rusko
Ačkoliv je internet plný videí či zpráv o ruských nezdarech na frontě či ve vojenských závodech vyrábějících novou techniku, tak odborníci varují, že Moskva má v záloze celou plejádu úspěšně dokončených a nebezpečných zbraní.
„Řekl bych, že se povedly třeba rakety Kinžal. Ty Rusko aktivně používá v útocích na ukrajinské cíle,“ uvedl příklad Just a stejně tak zmínil raketu Zirkon či systémy protivzdušné obrany S-400. „Já bych neřekl, že je to vyloženě propadák a že Rusko ukazuje svou neschopnost, ale válka je pro ruský zbrojní průmysl náročnější. Stejně jako pro ukrajinský a pro západní,“ pokračoval rusista. Prioritou je podle jeho slov pro Moskvu vývoj dronů Šahíd s umělou inteligencí, která má automaticky vyhledávat cíle sama. Právě drony jsou podle Justa oblast, kde Rusko může vydatně konkurovat Ukrajině i Západu.
„Na druhou stranu jsou to dnes primárně jiné prostředky jako klouzavé pumy, které Ukrajině způsobují větší problémy a ztráty než právě letectvo v čele se stíhačkami Su-35 nebo Su-57,“ uvedl Havlíček. „Nakonec je vidět, že přestože Rusko velebilo své vlastní prostředky protidronové a protiraketové obrany, právě ty dnes nejvíce hoří a selhávají, což ukazují každodenní údery hluboko dovnitř ruského území,“ zakončil expert.
PODÍVEJTE SE: Další rána pro Rusko: Ukrajinské drony zasáhly klíčové rafinérie, jednu vyřadily
Věnuje se převážně zahraniční politické scéně, konkrétně USA a válce na Ukrajině. Nenechává ho chladným ani domácí politika, akcentuje témata spojená s naším resortem zahraničí. Tomáš vystudoval Mediální studia na Metropolitní univerzitě. Téměř čtyři roky působil v redakci Echo24.cz a následně nastoupil na pozici redaktora na CNN Prima NEWS. (Tomas.Kacmar@iprima.cz)
