Rusové lžou, aby na Ukrajinu zlákali cizince: Práce v prádelně? Ne, posílají je zabíjet


Náborář Maksudura Rahmána přesvědčil, aby opustil tropické teplo svého rodného Lakšmípuru v Bangladéši a odcestoval tisíce kilometrů daleko do mrazivého Ruska, kde měl pracovat jako údržbář. Během několika týdnů se ale Rahmán ocitl na frontě ruské války na Ukrajině, píše agentura AP.

Jde o jeden z případů, které odhalili novináři AP, kdy byli bangladéšští dělníci vylákáni do Ruska pod falešným příslibem civilní práce, jen aby skončili v chaosu bojů na Ukrajině. Mnozí byli vystaveni výhrůžkám násilím, vězením nebo smrtí.

ČTĚTE TAKÉ: Čtyři policisty zastřelil na Ukrajině muž podezřelý z vraždy. Vybavil se neprůstřelnou vestou

AP mluvila se třemi Bangladéšany, kteří uprchli z ruské armády. Mezi nimi byl i Rahmán, který řekl, že je po příjezdu do Moskvy společně se skupinou dalších bangladéšských pracovníků vyzvali, aby podepsali ruské dokumenty, z nichž se vyklubaly vojenské smlouvy. Byli odvezeni do vojenského tábora, kde je cvičili v technikách boje s drony, postupech lékařské evakuace a základních bojových dovednostech s použitím těžkých zbraní.

Rahmán protestoval a stěžoval si, že to není práce, na které se dohodl. Ruský velitel mu prostřednictvím překladače v telefonu dal strohou odpověď: „Váš agent vás sem poslal. My jsme vás koupili.“

Museli jsme vyzvedávat mrtvoly, pak do nás kopali, popsal Rahmán

Všichni tři Bangladéšané podali děsivé svědectví o tom, jak byli proti své vůli nuceni k úkolům na frontě, včetně postupu před ruskými silami, přepravy zásob, evakuace zraněných vojáků a vyzvedávání mrtvých. Rodiny dalších tří pohřešovaných bangladéšských mužů uvedly, že jim jejich blízcí sdělili podobné zážitky.

Rahmán uvedl, že pracovníkům z jeho skupiny hrozilo desetileté vězení a byli biti. „Říkali: ‚Proč nepracujete? Proč brečíte?‘ a kopali do nás,“ řekl Rahmán, který po sedmi měsících uprchl a vrátil se domů.

Výpovědi oklamaných bangladéšských dělníků potvrzují dokumenty, včetně cestovních dokladů, ruských vojenských smluv, lékařských a policejních zpráv a fotografií, stejně jako udělená víza či zranění, která utrpěli během bojů a další důkazy o jejich účasti ve válce.

Kolik Bangladéšanů bylo podvodně vylákáno do bojů není jasné. Bangladéšané uvedli, že v ruských silách na Ukrajině viděli stovky svých krajanů. Oficiální činitelé a aktivisté uvádějí, že se Rusko stejným způsobem zaměřilo i na muže z dalších zemí Asie a Afriky, včetně Indie a Nepálu.

Práce v zahraničí je pro Bangladéšany běžná

Téměř všechny rodiny, které žijí v okrese Lakšmípur v jihovýchodní části Bangladéše, mají alespoň jednoho člena, který pracuje v zahraničí. To je v této oblasti, kde panuje chudoba a nedostatek pracovních míst, životní nezbytností.

Otcové se vydávají na dlouholeté cesty za prací v zahraničí a domů se vracejí jen na krátké návštěvy, které trvají jen tak dlouho, aby počali další dítě, které pravděpodobně znovu neuvidí po celé roky. Synové a dcery živí celé rodiny příjmy vydělanými v zahraničí.

V roce 2024 se Rahmán vrátil do Lakšmípuru z Malajsie, kde mu vypršela pracovní smlouva, a hledal nové zaměstnání. Našel inzerát personální agentury, která nabízela možnost práce jako uklízeč ve vojenském táboře v Rusku. Slibovala plat tisíc až 1 500 dolarů (asi 20 tisíc až 30 tisíc korun) měsíčně a možnost trvalého pobytu.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Smrtící virus se šíří Asií, lék neexistuje. Hrozí nákaza přenosem mezi lidmi, varují vědci

Rahmán si vzal půjčku, aby mohl zaplatit zprostředkovateli poplatek ve výši 1,2 milionu bangladéšských taka, což je asi 9 800 dolarů. Do Moskvy dorazil v prosinci 2024. Rahmán a dva další byli následně posláni na frontu a dostali rozkaz kopat jámy uvnitř bunkru.

„Rusové vzali skupinu asi pěti Bangladéšanů. Poslali nás dopředu a sami zůstali vzadu,“ řekl. Muži zůstali v děravém bunkru v dešti, zatímco o několik kilometrů dál padaly bomby. Nad hlavami jim létaly rakety. Jeden člověk roznášel jídlo. „Vzápětí byl zastřelen z dronu a spadl přímo na zem. Prostě na jeho místo poslali jiného,“ řekl Rahmán.

Z elektrikáře k praporu

Někteří Bangladéšané byli nalákáni do armády slibem, že budou na pozici daleko od frontové linie. Mohan Miadží původně přijel do Ruska, aby pracoval jako elektrikář v továrně na zpracování plynu na Dálném východě. Tam mu ale nevyhovovaly drsné pracovní podmínky a neustálá zima.

Při hledání zaměstnání na internetu Miadžího kontaktoval náborář ruské armády. Když vyjádřil neochotu zabíjet, náborář mu řekl, že díky profesi elektrikáře je ideálním kandidátem pro jednotku elektronického boje nebo dronů, která se nebude nacházet v blízkosti bojů.

S vyřízenými vojenskými doklady byl Miadží v lednu 2025 odvezen do vojenského tábora v dobytém ukrajinském městě Avdijivka. Veliteli tábora ukázal dokumenty popisující jeho pracovní zkušenosti a vysvětlil, že mu náborář dal pokyn, aby požádal o „elektroinstalační práce“.

„Velitel mi řekl: ‚Nechali tě podepsat smlouvu o vstupu do praporu. Tady nemůžeš dělat žádnou jinou práci. Podvedli tě‘,“ řekl po návratu do své vesnice. Miadží dodal, že musel u praporu nosit zásoby na frontu a sbírat mrtvá těla.

Rodiny pohřešovaných neztrácejí naději

AP vypověděl, že ho vojáci bili lopatami, spoutali ho a mučili v těsné sklepní cele, kam ho zavřeli pokaždé, když odmítl vykonat rozkaz nebo udělal malou chybu. Svou roli přitom hrála i jazyková bariéra: „Když nám řekli, abychom šli doprava, a my jsme šli doleva, hrozně nás zbili,“ řekl Miadží.

Řada rodin v Lakšmípuru pečlivě uchovává dokumenty svých blízkých, kteří jsou nyní pohřešovaní, protože věří, že jednoho dne, až budou předloženy správné osobě, jim tyto dokumenty možná otevřou cestu k jejich návratu.

Mezi dokumenty jsou fotografie ruských obchodních víz, vojenských smluv a vojenských identifikačních známek. Tyto dokumenty poslali domů pohřešovaní muži, kteří naléhali na své příbuzné, aby podali stížnost náborovým agentům. V posledních zprávách tito manželé, synové a otcové příbuzným psali, že byli násilím odvezeni na frontu na Ukrajině. Poté veškerá komunikace ustala.

Rodiny podaly stížnost na policii v Dháce a třikrát cestovaly do hlavního města, aby vyvinuly tlak na vládu, aby věc vyšetřila.

Salma Akdarová nemá od svého manžela zprávy od loňského 26. března. Při jejich posledním rozhovoru jí 40letý Adžgar Husajn řekl, že ho prodali ruské armádě. Pár má dva syny ve věku sedm a 11 let.

Husajn odjel v polovině prosince 2024, protože věřil, že bude pracovat v Rusku v prádelně. Dva týdny byl v pravidelném kontaktu. Poté své ženě řekl, že ho odvezli do vojenského tábora, kde je cvičili v zacházení se zbraněmi a nošení těžkých břemen až do 80 kilogramů.

Poté dva měsíce s rodinou nenavázal žádné spojení. Následně se jen krátce ozval, aby vysvětlil, že jsou nuceni bojovat ve válce. Ruští velitelé „mu prý řekli, že pokud nepůjde, zadrží ho, přestanou mu dávat jídlo a zastřelí ho,“ řekla AP jeho manželka. Pak už Salma Akdarová dostala od manžele jen poslední hlasovou zprávu: „Prosím, modli se za mě.“

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Chladnokrevná léčka Ukrajince. Před okupanty hrál divadlo, pak je postřílel, ukazuje video