Schillerová hrozí kontrolami šedé ekonomiky. Kdo se má bát a kdy je ve hře i vězení?
Vláda Andreje Babiše (ANO) vidí v potlačení šedé ekonomiky významný příjem do státní kasy, protože prostřednictvím ní mají unikat desítky miliard korun. Alena Schillerová už během svého minulého působení na ministerstvu financí využívala ve velké míře daňovou kobru. První částí kontroly je znovuzavedení EET. Obávat se ale mohou i zaměstnavatelé. Ti ve velké míře využívají švarcsystém nebo zastřené zprostředkování. O co jde a kdy by se pracovníci měli mít na pozoru?
Získat dodatečné příjmy do státní kasy je velký úkol pro stávající kabinet. Nový návrh rozpočtu totiž počítá s velkými výdaji a peníze na předvolební sliby zatím chybí. Vládní hnutí ANO již před sněmovními volbami v minulém roce slibovalo, že se zaměří na šedou ekonomiku. Záměr se dostal i do programového prohlášení vlády. Stát si má posvítit na vyvádění zisků z České republiky či zavést EET 2.0 pro kontrolu tržeb obchodníků.
ČTĚTE TAKÉ: Fialovi nevypli teletext, jeho řeči nikoho nezajímají, kritizuje expremiéra Macinka
Kromě toho ministerstvo financí slibuje zavést Digitální daňovou kobru, která poběží na novém analytickém systému za využití umělé inteligence. Od tohoto nástroje si stát slibuje, že odhalí fiktivní obchody a nezákonné daňové optimalizace. Navíc vláda plánuje rozšířit kompetence celní správy, což má posílit kontroly zejména u výběru spotřebních daní či regulaci hazardu.
Čtěte také
Podle hnutí ANO je ale situace vážná zejména u práce načerno, kde stát přichází podle Schillerové o desítky miliard korun. Do této kategorie patří nelegální zaměstnávání, kde se chyby objevují nejčastěji. V roce 2024 bylo provedeno 19 tisíc kontrol Státním úřadem inspekce práce a každá třetí odhalila pochybení. Velmi častým důvodem bylo tzv. zastřené agenturní zaměstnávání.
Problémy s agenturami
„Firmy mají problém sehnat na manuální práce běžné české zaměstnance. Obracejí se proto na nejrůznější agentury, aby jim pracovní sílu dodaly – jenže ne všichni zprostředkovatelé jednají v souladu se zákonem. Typické je to třeba v průmyslu, ve výrobě nebo v potravinářství,“ uvedla advokátka Irena Valíčková z Advokátní kanceláře Valíček & Valíčková.
Podle ní je typickým příkladem zaměstnavatel, který ani netuší, že něco dělá špatně. „Na papíře si objednává službu, ve skutečnosti ale dostane lidi do provozu. Dodavatel pracovníků pak mnohdy obchází své povinnosti – neplatí odvody nebo pracovníky vyplácí takzvaně na ruku,“ uvedla Valíčková s tím, že objednavatel dostává zaměstnance levněji, přesto v rozporu se zákonem.
Problémy pak hrozí jak zaměstnavateli, tak i pracovní agentuře. Pokuty mohou dosahovat až deseti milionů korun. V roce 2024 odhalily kontroly 436 těchto případů a padly tresty ve výši 160 milionů korun. Řešením pro firmy je, aby využívaly služeb agentur registrovaných na webu ministerstva práce.
Za švarcsystém může hrozit i vězení
Podobná situace panuje i u tzv. švarcsystému. Ten firmy využívají mnohdy vědomě. Láká je totiž možnost ušetřit na odvodech za sociální a zdravotní pojištění. S touto formou nelegálního zaměstnávání se navíc často setkáváme i u vedoucích pozic, IT pracovníků nebo obchodních zástupců,“ uvedl Adam Valíček ze stejné advokátní kanceláře.
Švarcsystém využívá osoby samostatně výdělečně činné, které dodržují stejná pravidla jako zaměstnanci. Nemají ale pracovní smlouvu. Právě zde by měla kontroly provádět nová daňová kobra, kterou plánuje Alena Schillerová. „Pokud kontrola u zaměstnavatele odhalí nedodržení povinnosti v oblasti odvodů ve větším rozsahu, může být stíhán za trestný čin – za to hrozí až tři roky vězení. U nejzávažnějších případů pak může horní sazba trestu vzrůst až na deset let,“ dodal Valíček.
Čtěte také
Ministryně financí už představila EET 2.0, která je nástrojem pro kontrolu tržeb. Nová elektronická evidence by ale neměla podnikatele zatížit v takové míře, jako při představení první EET v roce 2016. Mezi živnostníky je ale tento státní nástroj stále předmětem kontroverze. Dokládá to i dřívější průzkum ČSOB v rámci projektu Index očekávání firem.
Z šetření vyplynulo, že podle 39 procent podnikatelů se EET neměla od prosince 2016 do jara 2020 zavádět. Přesto je 41 procent podnikatelů přesvědčeno, že se rušit neměla. Jako zátěž vnímá elektronickou evidenci 47 procent firem, zatímco 43 procent uvedlo, že pomohla snížit podíl šedé ekonomiky.
Nejvíce odmítavé byly malé firmy s obratem do tří milionů korun. Jako zbytečnou zátěž ji vnímá 45,5 procenta malých živnostníků, oproti tomu ji jako problém vnímá jen 29,7 procenta společností s obratem nad 40 milionů korun.
Nová EET by se měla spustit v příštím roce a pro nejmenší živnostníky by neměla být povinná.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Nákupy potravin před expirací? Motivace zákazníků je prostá, experti radí pravidlo „tří O“
Věnuje se převážně ekonomickým tématům z oblasti bydlení, energetiky a mobilních operátorů. Rovněž sleduje politické dění na tuzemské scéně. Vystudoval mediální studia na Metropolitní univerzitě v Praze. Od roku 2016 působil jako redaktor v Echo24, Týdeníku Echo a Business Monitor 24. Do redakce CNN Prima NEWS nastoupil v polovině roku 2022. (Ladislav.Sustr@iprima.cz)
