Premiér Petr Fiala a šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS) Zdroj: Profimedia.cz
Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun. V květnu přitom dosahoval 271,4 miliardy korun. I když došlo k poklesu, je to druhý nejvyšší schodek od vzniku České republiky. Stát v minulém měsíci vybral více na daních a získal také prostředky z evropského rozpočtu.
Schodek státního rozpočtu ke konci června klesl na 215,4 miliardy korun z květnových 271,4 miliardy korun. K meziměsíčnímu zlepšení salda přispěly inkaso korporátní daně a příjmy z rozpočtu Evropské unie, uvedlo v pondělí ministerstvo financí. Pololetní schodek je druhý nejhlubší od vzniku Česka po výsledku roku 2021. Loni stát v pololetí hospodařil s deficitem 183 miliard korun.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Stanjurovi teče do bot. Ztrácí důvěru koalice a dostatečně nekomunikuje, tvrdí politolog
Rozpočtové příjmy ke konci června dosáhly 917,2 miliardy korun, proti roku 2022 vzrostly o 16,5 procenta. Výdaje v pololetí byly 1,133 bilionu korun, meziročně se zvýšily o 16,8 procenta.
„S premiérem Fialou (ODS) jsme dohodnuti, že vláda nyní hospodaření rozpočtu za první polovinu roku vyhodnotí a v průběhu července rozhodne, zda bude nutné provést ve druhém pololetí úspory s cílem co nejméně se odchýlit od plánované výše schodku za celý letošní rok,“ uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na celý rok je plánovaný deficit 295 miliard korun.
Stanjura upozornil, že příjmy rozpočtu se nevyvíjejí lineárně. Podobně jako červnové saldo pozitivně ovlivnily příjmy z EU a z korporátní daně se v srpnu v rozpočtu projeví dividenda energetické společnosti ČEZ a v září splatnost záloh daně z neočekávaných zisků (tzv. windfall tax) za první tři čtvrtletí, uvedl ministr.
K výraznému zvýšení rozpočtových příjmů v červnu přispěly příjmy z Evropské unie 47,3 miliardy korun. Z toho 44,5 miliardy korun tvořily prostředky z Národního plánu obnovy. Na příjmové straně se projevila také úhrada čtvrtletních a pololetních záloh daně z příjmu právnických osob, která v červnu dosáhla 67,9 miliardy korun. Celkové inkaso rozpočtu z této daně činilo za pololetí 108,5 miliardy korun, meziročně narostlo o 23,8 procenta.
Stát vybral více na daních
Výnos daně z přidané hodnoty pro státní rozpočet činil 172,5 miliardy korun, inkaso meziročně vzrostlo o 6,1 procenta. Daň z příjmu fyzických osob do rozpočtu přinesla 66,3 miliardy korun, o 25,2 procenta víc než loni. Ze spotřební daně stát získal 68,1 miliardy korun, meziročně o 7,6 procenta méně. U této daně se mimo jiné projevuje loňské rozhodnutí o snížení spotřební daně na naftu o 1,50 koruny na litr. Výběr povinného pojistného přispěl do rozpočtu částkou 339,2 miliardy korun, je to o 9,4 procenta víc než loni.
Na výdajové straně rozpočtu tvořily největší položku sociální dávky. Stát na nich vyplatil 435,4 miliardy korun, z toho 342,2 miliardy korun tvořily důchody. Meziročně se jejich objem zvýšil o 19,8 procenta. Nejvyšší meziroční nárůst je u neinvestičních transferů podnikatelům, které meziročně vzrostly o 128,2 procenta na 77,8 miliardy korun. Tyto výdaje ovlivňují příspěvky na kompenzaci vysokých cen energií. Stát na pomoc s vysokými cenami vyplatil celkem 44,4 miliardy korun. Výdaje na obsluhu státního dluhu meziročně vzrostly o 63,2 procenta na 37,6 miliardy korun.
Kapitálové výdaje dosáhly v pololetí 79 miliard korun, meziročně se zvýšily o 16,1 procenta. Na financování dopravní infrastruktury šlo 25,5 miliardy korun, na zajištění programu Nová zelená úsporám 8,9 miliardy korun.
