Kromě Václava Havla měla Dagmar Havlová Veškrnová ve svém životě ještě jednu osudovou lásku. Tím byl její první manžel Radvít Novák. Znali se už od 14 let a přivedli na svět dceru Ninu. Ačkoliv se jejich cesty poměrně brzy rozešly, přáteli zůstali až do konce jeho života. Když herec a rozhlasový režisér v listopadu 2015 umíral, právě Havlová ho držela za ruku. Dodnes na něj vzpomíná jako na svého osudového muže. Řekla to v dokumentu Životní příběh, který redakce Showtimu připravila u příležitosti jejího životního jubilea.
Dagmar Havlová se narodila 22. března 1953 v Brně. Jako dítě prý bývala pěkné „třeštidlo“. „Narodila jsem se u své babičky, byl to domácí porod. Maminka byla velmi krásná, muži ji obletovali, tatínka zase obletovaly ženy,“ vzpomínala s úsměvem Havlová v dokumentu.
Umělecké sklony nejspíš zdědila po rodičích, amatérské zpěvačce a hudebníkovi a občasném moderátorovi. „Jsme svázané prakticky celým životem. Její rodiče jsem měla strašně ráda, byla to rozkošná dvojka. Dáša má oči po svém tatínkovi,“ řekla herečka Jiřina Bohdalová v rozhovoru pro CNN Prima NEWS. „Komediální talent má Dáša v genech. Zdědila ho po otci,“ přitakal také herec Jiří Lábus.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Na besedách trousím moudrosti, smál se čerstvý sedmdesátník Janda. Vzpomínal i na ztrátu syna
Havlová stejně jako její sestra skončila u divadla. „Chtěla jsem být učitelkou a poměrně pozdě jsem se rozhodla, že to zkusím na brněnské konzervatoři. Na školu jsem se dostala i bez přípravky,“ prozradila Havlová v dokumentu. Právě na konzervatoři potkala svého prvního muže Radvíta Nováka.
Posléze spolu vystudovali i Janáčkovu akademii múzických umění, kde se během studií vzali. Spolu s ním si zahrála i v několika inscenacích, například v Profesionální ženě nebo Evženu Oněginovi. V roce 1975 se společně přestěhovali do Prahy, kde dostali angažmá v Divadle Jiřího Wolkera, a o rok později přivítali na svět dceru Ninu. „Nejkrásnější moment v životě každé ženy je, když přivede na svět nový život. Když si na to zpětně vzpomenu, vidím, že jsme to vůbec neměli lehké,“ přiznala herečka.
Na dceru je moc pyšná
„Měli jsme ještě pleny, které se musely vyvařovat ve velkém hrnci, bydleli ve sklepě a neměli pračku. Ale zvládli jsme to. Byli jsme mladí, leč na tom ztroskotalo naše manželství, protože Radvít přebral roli té ženy – žehlil pleny a vařil – a já vydělávala peníze,“ vysvětlila.
Ačkoliv jejich manželství skončilo po sedmi letech rozvodem, přáteli zůstali až do jeho smrti. „Myslím, že to byl můj osudový muž a já ho do konce života milovala a on miloval mě. I když potom se naše láska proměnila v přátelskou. Věděli jsme, že jeden druhého nikdy nezradíme a že si můžeme všechno říct. Když odcházel, seděla jsem u něho. Chybí mi, moc mi chybí,“ vzpomínala na blízkého přítele Havlová.
Na jejich společnou dceru je ale moc hrdá. „Je z ní soudkyně a mám od ní dvě krásné vnučky. Jsou mi podobné, i když jedná víc a druhá míň. Jsou to mé radosti,“ dodala. V rozhovoru s reportérkou Martinou Jandovou v dokumentu Životní příběh vzpomíná mimo jiné na svou hereckou kariéru i seznámení a život s Václavem Havlem.
