Přijímačky na střední školy jako lukrativní byznys
Byznys jménem přijímačky. Tak mluví o přípravě na střední školy odborníci z oblasti školství i někteří politici. Podle nich se už zájemci o studium nerozdělují na chytré a chytřejší, ale spíše na ty, kteří si mohou dovolit drahé doučování, a na ty, kteří nemohou. Přijímací zkoušky jsou totiž postaveny jiným způsobem, než na jaký jsou studenti ze škol zvyklí. Přípravné kurzy se přitom mnohdy pohybují v řádu vyšších tisíců.
Ne všichni žáci jsou dostatečně připraveni na studium na středních školách. „Děti na základní škole na to testové prostředí nejsou zvyklé. Bylo by fajn, kdyby se tomu na školách maličko víc věnovali,“ sdělil CNN Prima NEWS předseda Asociace středních průmyslových škol Jiří Zajíček.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Přehled nejžádanějších středních škol v Česku. Kam se loni nedostaly tisíce deváťáků?
Změnit by se podle některých měly i přijímačky. „Je to hodně o strategii a o tom, kolik těch úloh a příkladů vypočítáte, kolik cvičných testů uděláte. Obsah přijímacích zkoušek by se určitě měl změnit,“ uvedla radní MČ Praha 7 pro oblast školství a vzdělávání Hana Šišková (Praha 7 sobě).
Šišková: Děti s horším zázemím skoro nemají šanci
Tisíce dětí každoročně využívají kurzy na přípravné zkoušky. Ve vzdělávacím byznysu se proto točí miliony korun. Jedna ze společností, která se na přípravě žáků podílí, se na svých stránkách odkazuje na 23 tisíc absolventů za sedm let. Nejdražší kurz u ní stojí 14 900 korun. A další jsou na tom podobně.
„Cena za 90minutovou lekci ať už českého jazyka, nebo matematiky vychází na 300 korun. Od září do půlky dubna to vyjde na zhruba 30 týdnů výuky, cena je tedy devět tisíc korun,“ popsala reportérům CNN Prima NEWS Lucie Kristlová, majitelka jedné ze vzdělávacích společností. „Celý kurz dělá nějakých dvanáct tisíc. U individuální výuky je cena vyšší,“ doplnila ředitelka zákaznického prodeje další vzdělávací společnosti Lucie Kratochvílová.
O přípravné kurzy na přijímací zkoušky je každoročně obrovský zájem. Více šancí mají podle některých děti z bohatších rodin. „Ty, které projdou přípravami, vědí, do čeho jdou. Je to o strategii. Děti ze socioekonomicky znevýhodněného prostředí skoro nemají šanci,“ vymezila se proti systému Šišková.
Výstupní zkoušky na ZŠ místo Cermatu?
Podobného názoru je i stínová ministryně školství Jana Berkovcová (ANO): „Zkoušky obsahují velmi komplikované a složité úlohy, navíc s neobvyklým zadáním, se kterým se žáci ve školách nesetkávají. Tudíž se doučují mimo školu, což stojí nemalé peníze a je na tom postavený celý přijímačkový byznys.“
Berkovcová zároveň navrhuje změny: Je načase otevřít diskusi nad novým pojetím přijímacích zkoušek – jestli je ponechat jednotné, nebo je nechat na školách. Co vím, tak se školy jednotnosti příliš nebrání. Nicméně bych si dokázala představit, kdyby místo zkoušek připravovaných Cermatem, byly připravovány výstupní závěrečné zkoušky na základních školách, které by absolvovaly všechny děti nehledě na to, jestli se hlásí na střední školy. Na základě výsledků by věděly, kam se mohou hlásit, kam jim výsledky stačí. K tomu by byla přidána další kritéria škol.“
„Myslím si, že se to dá nahradit přípravou na základní škole. A že motivací i těch základních škol je mít připravené studenty, protože to vypovídá o prestiži školy,“ doplnila Pavla Pivoňka Vaňková (STAN) z výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu.
I samotný Cermat připouští, že soukromé doučování studentů je byznys. A nabízí variantu. Zájemci o studium si mohou přímo na jeho stránkách vyzkoušet cvičné testy. V rubrice Jednotná přijímací zkouška jsou všechny od roku 2015. „Mnoho středních škol nabízí své doučování na přijímací zkoušky, které je finančně méně náročné než od soukromých zřizovatelů,“ doplnila mluvčí organizace Jana Patáková.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Domácí úkoly mají svůj důvod. Nesmí jít ale o buzeraci a musejí dávat smysl, zdůrazňují experti
