střední škola

Množství středoškolských oborů by se mohlo snížit na méně než polovinu, místo stávajících asi 280 by jich mohlo být podle aktuálního návrhu 127. Vyplývá to z materiálů na webu Národního pedagogického institutu, který na změnách oborové soustavy středních škol spolupracuje s ministerstvem školství. Podle úřadu je potřeba nabídku středních škol zjednodušit. K návrhu se mohou zájemci vyjádřit ve veřejné konzultaci, odpovědi v dotazníku mohou posílat do konce ledna. O potřebě zjednodušit nabídku středoškolských oborů mluví zástupci ministerstva dlouhodobě.

Současná forma integrace ukrajinských dětí do škol postrádá smysluplnost, tvrdí iniciátoři otevřeného dopisu ze vzdělávacích zařízení na Praze 8. Autoři navrhují variantu dvoukolejného vyučování, které by záviselo na tom, zda má daná rodina zájem zůstat i po ukončení konfliktu, nebo se hodlá vrátit do vlasti. Ředitelé škol zdůrazňují, že nejsou proti adaptačnímu procesu, ale chtějí složitou situaci řešit, potvrdil pro CNN Prima NEWS jeden z iniciátorů a ředitel karlínské školy Jan Korda. Aktuální nastavení prý znevýhodňuje jak české žáky, tak ty z jiných zemí. Zástupci škol se chtějí inspirovat třeba německým modelem.

Téma bezpečnosti na školách nabralo po loňské tragické střelbě na Filozofické fakultě UK (FF UK) v Praze na důležitosti. Bezprecedentní situace nutila nejen společnost zamyslet se nad tím, zda je ochrana žáků v budovách dostačující. Některé vzdělávací instituce rázně zareagovaly: přijaly nové přístupové či krizové systémy i další druhy ochrany. Nejlépe si v oblasti bezpečnosti podle expertů z Institutu mikroelektronických aplikací (IMA) vedou vysoké školy, bohužel až 75 procent základních a středních škol nedisponuje odpovídající ochranou.

Základní škola by se zkrátila o rok, zato dva roky střední navíc by přibyly povinně pro všechny. Poslankyně Renáta Zajíčková (ODS) navrhuje reformu školství, kterou chce stihnout prosadit v příštím volebním období. Experti ve vzdělávání na pondělní konferenci, kde Zajíčková plán představila, ale upozornili, že návrh má trhliny a může narazit na spoustu problémů. Podle senátora Jiřího Růžičky (TOP 09) může navíc prosazení reformy trvat výrazně déle, než poslankyně předpokládá. Řekl to pro CNN Prima NEWS.

Koncem září se Justinu Castanedovi z USA začal plnit sen. Poprvé si zahrál univerzitní zápas amerického fotbalu a o pár zápasů později dal svůj první touchdown. Příběh mladého sportovce by nebyl tak jedinečný, kdyby se Justin nenarodil jen s jednou rukou. Navzdory fyzické překážce se vypracoval až na druhého quarterbacka a pro ostatní je inspirací. „Uvědomil jsem si, že musím pracovat tvrději než ostatní a podávat lepší výkony, abych tuto pozici získal,“ svěřil se v rozhovoru pro americkou televizi KGWN. Pro ty, kteří o něčem sní, ale druzí je shazují, má radu.

Při středeční střelbě na střední škole v americkém státě Georgia zemřeli nejméně čtyři lidé a nejméně devět dalších osob utrpělo zranění. Informovala o tom policie tohoto státu na jihovýchodě USA. Policisté zadrželi pravděpodobného střelce. Podle televizní stanice CNN jde o 14letého mladíka.

Na základních a středních školách začal nový školní rok. Prezident Petr Pavel ho zahájil v kladenské ZŠ Zdeňka Petříka, na školním dvoře předal šerpy žákům dvou prvních tříd. Úspěšný rok popřál žákům i pedagogům ministr školství Mikuláš Bek (STAN), který navštívil školu v Bílovicích nad Svitavou. Podle údajů ministerstva zasedne do lavic celkem přibližně 117 900 prvňáčků. Počet žáků na základních školách se podle odhadů ministerstva oproti loňsku sníží, středoškoláků naopak přibude.

Nejasnosti ohledně sestavování státního rozpočtu mě nijak dramaticky nevzrušují, uvedl v pořadu K věci na CNN Prima NEWS bývalý guvernér České národní banky Jiří Rusnok s tím, že veřejnost v létě sledovala „hitparádu nátlakových akcí“. Ekonom se rovněž opřel do školství. Podle něj je systém přebujelý, přičemž upozornil na provoz téměř 30 veřejných vysokých škol.

Hnutí ANO oživuje „školský evergreen“. Podle poslankyně Jany Berkovcové, která je zároveň stínovou ministryní školství hnutí ANO, by se měla v Praze zrušit víceletá gymnázia a přetvořit je na čtyřletá. Myslí si, že by se tak vyřešil přetlak na střední školy v hlavním městě. Koaliční politici včetně ministra školství jsou ale striktně proti. Berkovcová podle nich nabízí nefunkční řešení.

O problémech spojených s migrací, se kterými se potýká německý vzdělávací systém, promluvila vedoucí katedry německých a rakouských studií FSV UK Zuzana Lizcová. „Na jedné škole žáci mluví desítkami různých jazyků, v jedné školní třídě třeba pěti až osmi,“ popsala ve vysílání CNN Prima NEWS. Obavy o bezpečí má podle ní skoro polovina Němců.

Ve druhém kole přijímacích zkoušek se na střední školy v Česku nedostalo 701 žáků devátých tříd. Celkem se jich hlásilo 6 293, uspělo tedy 89 procent z nich, sdělilo ministerstvo školství. Nejvíce nepřijatých – 349 bylo z Prahy, ze Středočeského kraje neuspělo 168 deváťáků.

Nedostatečné kapacity tuzemských středních škol nutí nadějné české talenty, aby zkusily své štěstí spíše v zahraničí. Někteří dokonce přeskočili přijímací zkoušky v ČR a rovnou vsadili svůj čas a úsilí na známé školy ve Spojených státech, Velké Británii či Německu. A neskrývají radost – nejen z přijetí ke studiu, ale také s průběhem přijímaček. Jak vypadá celý proces, co chtějí školy od uchazečů vědět a v čem se liší od českých jednotných testů?