Domácí úkoly mají svůj důvod. Nesmí jít ale o buzeraci a musejí dávat smysl, zdůrazňují experti

Domácí úkoly musejí mít podle psychologů pro děti smysl. Ideálně by jimi neměly trávit hodiny.

Polské školy zrušily domácí úkoly

Ačkoliv mnohým dětem připadají některé domácí úkoly zbytečné a otravné, mají své místo. Myslí si to psychologové Galina Jarolímková a Václav Mertin. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS zdůraznili, že v určité části života si děti musí nabyté informace ze školy doma procvičovat, aby si vytvořily návyk. Kriticky naopak hodnotí taková zadání, která mají suplovat výklad učitele. „Úkoly musejí mít hlavu a patu a nesmí jít o buzeraci,“ podotkl Mertin. Polskou cestou – kdy žákům základních škol u severních sousedů od dubna vypracovávání domácích úkolů odpadá – by se nevydávali.

„Jsem zastáncem rozumných domácích úkolů. Dítě si může zopakovat látku, kterou mělo ve škole. Pokud je ve třídě třicet žáků, tak nemusí udržet takovou pozornost jako poté doma v klidném prostředí,“ uvedla pro CNN Prima NEWS Jarolímková a připomněla další benefity, které dětem z domácích úkolů plynou.

ČTĚTE TAKÉ: Známkám na vysvědčení zvoní hrana, mohla by je nahradit slova. Učitelé to hodnotí všelijak

„Učí se pracovním návykům, jak něco zpracovat, samostatnosti, najít si informace. I my, dospělí, když přijdeme z práce domů, musíme do ní něco dodělávat a připravovat se. Úkol by proto neměl být zátěžový, zejména pro rodiče,“ pokračovala.

Pětka za úkol? Zvěrstvo

Podle Mertina existují pouze dva typy domácích úkolů. „Ty dobré a ty špatné. Jestliže učitel něco v hodině nevyloží a dá to pak dětem domů se naučit, tak je to špatně. Stejně tak, když úkol dítěti zabere hodinu času. Na druhé straně si všichni umějí představit ty úkoly, které mají smysl. Ve škole i v životě existují dovednosti, které se nenaučíme jen tím, že je pochopíme. Příkladem je čtení nebo psaní,“ připomněl.

Zdůraznil, že existuje řada úkolů, u nichž by si nedokázal představit, že by je děti v případě, kdy by se Česko vydalo polskou cestou, dokázaly dohnat. „Samozřejmě můžeme říct, že nikdo dětem nebrání, aby si doma látku procvičovaly. Ale že by si samy řekly, že si půjdou cvičit násobilku? To úplně ne,“ uvedl.

„Kdyby se v Česku úkoly zrušily, tak by se škola nezhroutila a kvalita vztahu k ní by se také výrazně nezměnila. Děti úkoly berou – otravují je, ale nějak je akceptují. Osobně si myslím, že rozumný úkol má své místo. Musí mít ale hlavu a patu a nesmí to být buzerace. Nenapíšeš ho pěkně a dostaneš pětku? To je zvěrstvo,“ zdůraznil a dodal, že vypracované úkoly jsou signálem zejména pro učitele, jak dítě danou problematiku zvládá.

Stejný názor zastává i Jarolímková. „Úkol by rozhodně neměl být známkovaný v negativním smyslu – když ho nesplním, dostanu pětku. Měl by to naopak být pro dítě bonus. Příkladem mohou za jeden vypracovaný úkol mít puntík a když jich bude třeba pět, tak dostat jedničku. Ideálně známkovat tak, abychom u dětí posilovali motivaci,“ uvedla.

MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Do školství poputují oproti plánu čtyři miliardy navíc, oznámil ministr. Jak peníze rozdělí?

Ideálně by úkoly měly dětem podle Mertina zabrat dvacet minut. „Představa, že budu psát úkol hodinu, je nelidská. Ideální je zhruba čtvrt hodiny až dvacet minut. Za tuto dobu se toho dá stihnout poměrně dost,“ sdělil psycholog.

Nepovyšujte se nad děti

Významnou roli v tom, jak děti budou k úkolům a obecně k učení přistupovat, hrají rodiče. „Nemůžeme veškeré úkoly chtít jen po učitelích. Ve třídě mají třicet dětí a nemohou se individuálně věnovat každému z nich,“ zdůraznila Jarolímková.

Osobně by domácí úkoly klidně přejmenovala. „Nazývejme to cvičením nebo procvičováním toho, co se ten den ve škole probíralo. Když dítěti řekneme, že díky tomu bude danou věc poté umět, motivovat ho, říkat mu, jak je šikovné, tak k tomu bude přistupovat jinak, než když mu rodiče sešit roztrhají a nechají ho vše přepisovat,“ uvedla příklad.

Zároveň Jarolímková připomněla, že vše jde dělat formou hry. „Nepovyšujme se nad dítě slovy, že v jeho věku jsme už danou věc uměli. Motivujme ho, že jsme se to také učili, že může být lepší než my. Zkrátka nesrážet dítě, ale zvyšovat mu sebevědomí,“ pokračovala. Pokud se rodiče těmto neduhům nevyhnou, mohou silně ovlivnit psychiku dítěte – a to i na celý život.

ČTĚTE TAKÉ: PŘEHLEDNĚ: Vše o přihlašování na přijímací zkoušky. Na co si dát pozor a kdy čekat výsledky?

„Bude se cítit nedoceněné, malé a se sníženým sebevědomím. Mnohé děti mají v rodičích extrémní vzor a mohou se dostat až do stadia, kdy se budou jenom učit a učit, aby měly samé jedničky a staly se ‚rodičem‘. Nikdo z nás ale není robot. Často jako rodiče zapomínáme, jak jsme na základních školách fungovali a jak s námi naši rodiče museli pracovat,“ doplnila.

Jak problémy se spuštěním elektronických přihlášek na střední školy otřesou s důvěrou rodičů, dětí i škol v nový digitální systém? A co všechno bude letos u přijímacích zkoušek jinak? Sledujte speciál Přijímačky na střední školy s postřehy odborníků i debatou politiků od 14:00 na CNN Prima NEWS.

Tagy: