Skrytý poklad Karlovarska? Královské město Ostrov. Zahrady jako osmý div světa i příběhy šlechticů
Královské město Ostrov plné legend, zahrad a královské historie znovu ožívá. Zdroj: CNN Prima NEWS
Na Karlovarsku leží město, které bylo kdysi královské, patřilo k nejbohatším v regionu a jeho příběh se propsal i do světové historie financí. Ostrov, dříve známý jako Schlackenwerth, byl centrem moci šlechty Šliků, místem vzniku slavných tolarů a domovem zahrad, které si vysloužily přezdívku osmý div světa. Dnes se jeho historie znovu otevírá veřejnosti.
Denně tudy projíždějí stovky aut. Město Ostrov na Karlovarsku ale většina lidí jen mine, aniž by tušila, jak zásadní roli sehrálo v českých i evropských dějinách. Historie sahá až do 13. století a město bylo dlouho jedním z významných královských center. Právě na tento fakt dnes upozorňuje i Český královský institut, který se snaží znovu vracet do veřejného prostoru příběhy míst spojených s českou monarchií.
Michal Tuček, člen správní rady Českého královského institutu, připomíná, že královská města měla výjimečné postavení: „Právě proto, že to byla královská města, měla finanční výhody, díky kterým mohly vznikat honosné stavby, paláce, kostely i měšťanské domy. Dnes jsou z nich unikátní kulturní památky, které stojí za to vidět a zažít.“
Město na ostrově, kde začal příběh
Ostrov vznikl na přelomu 12. a 13. století na skutečném ostrově mezi řekami a mokřady. První jistý historický záznam se váže k roku 1224, kdy byl položen základní kámen kostela svatého Jakuba.
Historik David Šaroch připomíná, že už tehdy šlo o strategicky významné místo. „Ostrov byl založen na pevném ostrově mezi Bystřicí, potokem a bažinami. Kostel svatého Jakuba byl vysvěcen už roku 1226, takže letos si připomínáme 800 let jeho historie.“
Zásadní zlom přišel v roce 1331, kdy se město stalo královským komorním městem.
Královská pokladnice a moc Lucemburků
Ostrov získal status královského města za Jana Lucemburského, který jej využíval jako zdroj financí pro své vojenské výpravy.
Podle historika Šarocha šlo o důležitý ekonomický nástroj tehdejší monarchie. „Královská města byla přímo spravována panovníkem a jejich příjmy šly přímo do královské pokladnice. Byla to zásadní finanční opora státu.“
Později bylo město zastaveno rodu Šliků, kteří zásadně ovlivnili jeho další vývoj.
Šlikové, stříbro a vznik dolaru
Rod Šliků patří k nejvýraznějším kapitolám historie Ostrova. Právě oni stáli u rozvoje těžby stříbra v Jáchymově a ražby slavných tolarů.
Historik Šaroch vysvětluje jejich význam. „Tolar byl mimořádně kvalitní mince, která se rozšířila po celé Evropě a stala se předchůdcem dnešního dolaru.“ Z Ostrova tak podle něj vzešel příběh, který přesahuje hranice Evropy: „Bez Štěpána Šlika, který stál u rozvoje ražby, by dnešní měnový systém vypadal úplně jinak.“
Období šlechty přineslo městu i jeho největší architektonickou chloubu – zámecké zahrady, které byly ve své době považovány za jeden z divů Evropy. Podle historiků se jejich význam rovnal i slavnému Versailles, byť v menším měřítku.
Víra, legendy a temnější kapitoly dějin
Vedle královské historie je Ostrov spojen i s dramatickými událostmi. Stavovské povstání a následné popravy zasáhly místní šlechtu i obyvatele.
Historické příběhy doplňují i legendy, například o kapli, která měla vzniknout díky smlouvě s ďáblem, což dodnes přitahuje pozornost návštěvníků.
Návrat k zapomenuté identitě
Český královský institut dnes upozorňuje, že podobná místa nejsou jen turistickou atrakcí, ale i klíčem k pochopení české identity.
Michal Tuček vysvětluje, proč je důležité královská města znovu připomínat. „Panovník byl v historii symbolem jednoty. Když zemřel, národ se semkl, při korunovaci společně slavil. To je prvek, který v dnešní společnosti často chybí.“
Podle něj mají královská města stále co nabídnout i v současnosti: „Nejde jen o historii. Je to živý odkaz, který může spojovat lidi a připomínat kontinuitu našeho státu.“
Ostrov dnes: historie, která znovu ožívá
Dnes se město ke své minulosti postupně vrací. Zámek, klášterní areál i historické zahrady se stávají dějištěm kulturních akcí a slavností.
Obnova je ale dlouhodobý proces. „Od devadesátých let se systematicky obnovují památky. Vrcholem bývají akce, které přibližují historii veřejnosti a vracejí městu jeho atmosféru,“ připomíná mluvčí města Lucie Kubešová.
Město, které čeká na znovuobjevení
Ostrov je dnes klidným městem, ale jeho minulost patří k nejbohatším v regionu. Od královského města přes šlikovské stříbro až po zahrady evropského významu nabízí příběh, který stále není zcela objevený.
Jak shrnuje člen správní rady Českého královského institutu Michal Tuček, právě tato místa tvoří paměť země. „Jsou to města, která formovala naši historii a dodnes nesou její otisk. Stačí se jen zastavit a dívat se.“
