Stopka pro smlouvu s Vatikánem: Kvůli zpovědnímu tajemství a archivům ji odmítl Ústavní soud
Část smlouvy s Vatikánem je v rozporu s českým ústavním pořádkem, rozhodl Ústavní soud (ÚS). Nález brání dokončení ratifikace, řekl předseda soudu Josef Baxa. Rozpory se musí odstranit, například dalším jednáním smluvních stran. Problematické body představují zpovědní tajemství, které by pro katolickou církev platilo bez limitu, a přístup k církevním archivům, který by naopak mohla badatelům omezit. Články jsou v rozporu s neutralitou státu a zákazem diskriminace, konstatoval ÚS. Uzavření podobné smlouvy však podle soudu obecně není v rozporu se svrchovaností Česka – vždy záleží na konkrétním obsahu.
Smlouva, kterou podepsal v roce 2024 tehdejší premiér Petr Fiala (ODS) a k jejíž ratifikaci chyběl podpis prezidenta, uvádí, že „Česká republika uznává zpovědní tajemství“, a to bez dalšího upřesnění. Podle ÚS tak poskytuje katolické církvi privilegovanou a bezvýjimečnou ochranu zpovědního tajemství, zatímco u jiných církví je ochrana obdobných práv limitovaná, stejně jako v případě advokátní mlčenlivosti.
ČTĚTE TAKÉ: Nemůžeme mlčet, řekl papež a vyzval k příměří na Blízkém východě. Předčasné, odmítl Trump
Další sporný bod smlouvy říká, že církevní právnické osoby dají k dispozici badatelům své kulturní dědictví, ovšem za podmínek, které si samy stanoví. Dostávají tak silný nástroj, jak své dokumenty či archiválie nezpřístupnit, uvedl soud.
V obou oblastech by katolická církev měla vlastní právní režim a privilegované postavení. „Konkordátní smlouva tak zakládá neodůvodněnou nerovnost založenou výhradně na kritériu náboženství, nerovnost, která má ústavní rozměr a porušuje náboženskou neutralitu státu,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Zdeňka Kühna.
Problematiku soud řešil přes rok
Návrh na posouzení souladu smlouvy s ústavním pořádkem podala skupina 17 senátorů, pochybnosti měl také prezident Petr Pavel. Advokát senátorů Pavel Uhl nález přivítal a ocenil, že se soud jejich pochybnostmi důkladně zabýval. „Nenazval bych to výhrou, ale poznáním,“ řekl Uhl novinářům.
Vyhlášení nálezu sledoval také Jan Rozek, jenž se zasazuje o práva obětí zneužívání v církvi. Přivítal zvláště část rozhodnutí, která se týká zpovědního tajemství. „Církvi tady nikdo neubližuje, tak nemusí mít žádná zvláštní práva,“ řekl Rozek.
Čtěte také
Soudci se problematikou zabývali přes rok. Původního soudce zpravodaje Milana Hulmáka nahradil Kühn. Čtyři soudci – kromě Hulmáka ještě Dita Řepková, Michal Bartoň a Tomáš Langášek – uplatnili k výslednému nálezu odlišné stanovisko. Smlouva podle nich měla před soudem obstát. Z rozhodování u ÚS byl vyloučen soudce Martin Smolek. Důvodem je to, že ve své předchozí funkci na ministerstvu zahraničí vyjednával o smlouvě za českou stranu.
Souladem mezinárodních smluv se ÚS zabývá výjimečně, v minulosti vedl dvě řízení, která se týkala lisabonské smlouvy. Tehdy rozhodl, že smlouva, která reformovala unijní instituce a rozhodovací mechanismy, ústavnímu pořádku neodporuje.
Arcibiskupa rozhodnutí překvapilo
Česká biskupská konference s verdiktem Ústavního soudu (ÚS) ohledně vatikánské smlouvy nesouhlasí, rozhodnutí soudu nicméně respektuje a přijímá jako závazné, sdělila mluvčí biskupské konference Monika Klimentová. „Česká biskupská konference toto rozhodnutí bere na vědomí a respektuje úlohu Ústavního soudu jako toho, kdo podává konečný výklad ústavy a ústavních zákonů,“ uvedla mluvčí. „Přestože s jeho právním názorem v této věci nesouhlasíme, přijímáme nález Ústavního soudu jako závazný,“ doplnila.
Pražský arcibiskup Jan Graubner uvedl, že ho výrok soudu překvapil. Text bude nyní studovat, řekl. Také někdejší premiér Fiala prohlásil, že rozhodnutí Ústavního soudu respektuje. Je to ale škoda, uvedl.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Všichni jsou už v Mexiku. Čtyři důvody, proč Češi jedou na fotbalový šampionát a Dánové končí
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
