Smlouva Česka s Vatikánem
Premiér Petr Fiala (ODS) ve čtvrtek s vatikánským státním sekretářem Pietrem Parolinem v Praze podepsal česko-vatikánskou smlouvu. Česko je jednou z posledních evropských zemí, která dosud neměla vztahy s centrem katolického světa upravené dohodou. Parlament smlouvu v roce 2003 neschválil, protože mu připadalo, že je nevýhodná a narušuje rovnoprávnost církví.
Pokud dokument Parlament tentokrát odsouhlasí a ratifikuje jej prezident, Česko se zařadí po bok 64 států včetně 25 evropských, které mají obdobnou smlouvu.
ČTĚTE DÁLE: Vstup Ukrajiny do NATO není na pořadu dne, řekl Pellegrini po setkání s kancléřem Scholzem
Podle Fialy smlouva odráží současné vzájemné vztahy a přispěje také k další spolupráci, užitek z ní budou mít i čeští občané. „Podařilo se nám vyjednat oboustranně vyváženou smlouvu, která plně respektuje náš právní řád, ale zpřesňuje některé postupy a vyjasňuje některé záležitosti, které mohly být považovány za sporné," uvedl premiér. Připomněl, že vláda má uzavření smlouvy v programovém prohlášení.
Smlouva zakotvuje, že Česko zaručuje v souladu s právním řádem plnou svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání. Česká republika zároveň zaručuje právo odmítnout vojenskou službu i odmítnout poskytnutí zdravotní služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání za zákonných podmínek.
Podle Parolina je jádrem smlouvy společný závazek prosazovat základní lidská práva. Svoboda praktikovat víru beze strachu je podle něj takovým právem, ale také cestou ke spravedlivější a harmoničtější společnosti. Pochválil Česko za odhodlání prosazovat toto právo a zajišťovat, aby nejen čeští občané, ale všechny osoby v Česku mohly bez ohledu na jejich původ nebo přesvědčení žít v souladu se svým svědomím.
Otazníky kolem zpovědního tajemství
Otázku podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestraník, dříve Piráti) vzbuzovalo ustanovení ohledně zpovědního tajemství. Ve smlouvě se stručně píše, že Česko uznává zpovědní tajemství a že pastorační pracovníci mají právo obdobné zpovědnímu tajemství za podmínek stanovených zákonem. V návrhu smlouvy, kterou v roce 2003 neschválil Parlament, zpovědní tajemství zmíněno nebylo.
Kněží nejsou povinni oznamovat trestné činy, o kterých se dozvědí při zpovědi. Výjimkou je však situace, kdy mají možnost zabránit připravovanému zločinu. V takovém případě se na ně zpovědní tajemství nevztahuje. „Když se něco chystá, když se bude připravovat nějaký trestný čin, tak by to kněz měl nahlásit,“ vysvětlil historik Jaroslav Šebek pro CNN Prima NEWS.
Smlouva však nyní rozšíří mlčenlivost i na pastorační pracovníky. To je podle právníka Daniela Bartoně nezvyklé. „Téměř kdokoliv, kdo bude předvolaný jako svědek, se může odvolat na právo na tajemství jako pastorační pracovník. Pokud bude úmluva ratifikována, je jisté, že se jí budou dovolávat různí nedobře smýšlející lidé, aby nemuseli spolupracovat a aby došlo k zakrývání trestné činnosti,“ upřesnil pro CNN Prima NEWS.
„Je to problém. Pastorační pracovníci nejsou kněží. Pokud bychom se drželi církevního práva, je zpovědní tajemství vyhrazeno pouze pro kněze,“ zmínil Šebek.
Lipavský: Smlouva posílí svobodu vyznání
Naopak dřívější dohoda oproti nynější explicitně zmiňovala důležitou roli médií při ochraně svobody myšlení, svědomí a náboženského přesvědčení, věnovala se také podrobně poslání církevních škol.
Manželství uzavřená v katolické církvi mají podle dohody stejnou platnost a totožné právní důsledky jako občanské sňatky. Česko a katolická církev mají také spolupracovat při ochraně a udržování kulturního dědictví. To označil Fiala za důležité, neboť katolická církev se podle premiéra zavazuje, že zpřístupní své památky pro badatelské účely.
Smlouva také právně ukotvuje například duchovní služby v sociálních a zdravotnických zařízeních nebo ve vězeních a v armádě. Premiér zdůraznil, že nijak neupravuje majetkové poměry státu ke katolické církvi.
„Česko bylo jednou z posledních evropských zemí, která neměla smluvně upravené vztahy se Svatým stolcem. Naše vláda se zavázala toto změnit a já jsem rád, že jsme to na rozdíl od předchůdců dotáhli do konce,“ uvedl Lipavský. „Smlouva ještě více posílí svobodu vyznání našich občanů a právně ukotví například duchovní služby v sociálních a zdravotnických zařízeních nebo ve vězeních a v armádě. Z kapitoly zahraničních vztahů mi tak zbývá z programového prohlášení vlády splnit poslední položku,“ dodal šéf diplomacie.
Uzavřít smlouvu (neboli konkordát) s Vatikánem se pokoušela už Masarykova první republika. Nikdy k tomu však nedošlo. Prapůvodem byla takzvaná Marmaggiho aféra z roku 1925. Antiklerikálně naladěný (ovšem hluboce věřící) prezident tehdy po oslavách Jana Husa vyvěsil na Hradě husitskou vlajku. Vatikán považoval za provokaci i zrušení svátku katolického světce Jana Nepomuckého a zavedení památného dne Jana Husa. Československo tak nakonec uzavřelo s Vatikánem místo smlouvy jen takzvaný modus vivendi.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: KDU-ČSL nad pěti procenty by byl zázrak, řekl Čunek. Zklamali jsme konzervativní voliče
